ديك الخلنج الغربي (Tetrao urogallus)، يُعرف أيضاً بـطيور الخشب، ديك نبات الخلنج، أو فقط ديك الخلنج، وهي أكبر فصيلة في عائلة الطيهوج. أكبر عينة معروفة سجلت في الأسر، وكان وزنها 7.2 كجم (16 رطلاً). هذه الأنواع تظهر مثنوية الشكل الجنسية، حيث أن الذكور ضعف حجم الأنثى. يمكن إيجاد هذه الطيور في أنحاء أوراسيا، وتشتهر هذه الطيور الأرضية التي تعيش في الغابة بعروضها التزواجية. يتم تصنيفها في جميع أنحاء العالم على أنها «أقل اهتمام» من قبل الاتحاد الدولي لحفظ الطبيعة (IUCN).

Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) je velký druh hrabavého ptáka z čeledi bažantovití (Phasianidae), který je rozšířen v Eurasii od španělských Pyrenejí po východní Sibiř. Druh obývá starší jehličnaté a smíšené lesy různých nadmořských výšek. Vysokohorským podmínkám a tuhým zimám je přizpůsoben fyziologicky i ekologicky. Tetřev hlušec byl kdysi hojný i v Česku, nicméně úbytek vhodných stanovišť způsobil takřka úplné vymizení českých tetřevů a poslední životaschopná populace se nachází na Šumavě (cca 300 jedinců). Zbytkové populace se vyskytují i v českých příhraničních oblastech, jako je Český les nebo Beskydy. Jedná se o největšího zástupce tetřevů. Pohlavní dimorfismus je výrazný. Kohout váží 3,3–6,5 kg a délka jeho těla se pohybuje mezi 83–90 cm. Slepice váží 1,5–2,5 kg a měří 59–64 cm. Kohout má břidlicově zbarvenou hlavu a krk, hruď je zelenkavá, křídla do hněda, mohutný ocas hnědo-šedý. V ohbí křídla se nachází výrazná bílá skvrna (tzv. hvězda). Slepice je kropenatá bílou, hnědou a tmavou barvou s rezavými partiemi (hruď, podbradek). Nad očima obou pohlaví se nachází rudé kožní zduřeniny zvané poušky, které jsou výrazné hlavně u samců. Opeřeny jsou i nohy až po prsty. Zobák (klovec) je silný, krátký a mírně zahnutý dolů. Tetřevi jsou hodně plaší a i přes zavalitou postavu se jedná o poměrně schopné letce. Žijí usedlým životem, nicméně některé populace podnikají krátké několikakilometrové sezónní přelety mezi hnízdišti a zimovišti. Hlavní potravou tetřevů v zimě jsou jehlice a pupeny jehličnanů, v teplejších měsících se zaměřují na bobule a borůvčí, kuřata a slepice hojně pojídají i hmyz a bezobratlé. Tetřevi žijí většinu roku samotářsky a kohouti se potkávají se slepicemi pouze během toku. Ten nastává na jaře, kdy se tetřevi shromažďují na tradiční místa páření zvaná tokaniště. Během toku se naparují a projevují akustickými signály o čtyřech fázích, které jsou myslivecky známy jako klepání, trylek, výlusk a broušení. Broušení doprovází i nízkofrekvenční zvuk, který se šíří dále než ostatní signály kohouta, a slouží patrně k nalákání slepic na tokaniště. Během broušení, které trvá několik vteřin, dochází u tetřeva k razantnímu poklesu sluchové vnímavosti (je tzv. hluchý – odtud název hlušec). Slepice se páří pouze s těmi nejdominantnějšími kohouty z tokanišť. Stavbu hnízda, inkubaci i výchovu kuřat obstarává pouze slepice. Hnízdo představuje mělký důlek nahrubo vystlaný rostlinným materiálem a peřím. Slepice klade 4–11 (nejčastěji kolem 7) vajec elipsovitého tvaru. Inkubace trvá cca 24–29 dní. Prekociální a nidifugní kuřátka brzy po narození opouští hnízdo a rychle se vyvíjí, nicméně s matkou zůstávají většinou do podzimu, kdy dochází k jejich disperzi. Tetřevi jsou na většině svého původní areálu stále hojní, nicméně hlavně ve střední a jižní Evropě zaznamenaly jejich stavy během 20. století prudké poklesy a z některých států už tetřevi úplně vymizeli. Hlavní příčinou je úbytek vhodných stanovišť a změněná skladba lesa následovaná mj. rušivými faktory turismu a těžby dřeva, vysokými stavy predátorů i např. jelenů, kteří konkurují tetřevům v potravě, či fragmentace krajiny. Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí druh jako málo dotčený. V Česku jsou tetřevi považováni za kriticky ohrožené.

Tjur (Tetrao urogallus) er en fugl i gruppen af skovhøns. Den findes ikke i Danmark, men yngler i Skandinavien fra Skåne og nordpå – og videre mod øst gennem Finland og Rusland til området ved Lena-floden. Arten findes desuden i Skotland, Polen og Hviderusland samt i distinkte bestande i visse bjergegne af Mellem- og Sydeuropa.

Das Auerhuhn (Tetrao urogallus) ist eine Vogelart aus der Familie der Fasanenartigen (Phasianidae) und der Ordnung der Hühnervögel (Galliformes). Es ist zugleich der größte Hühnervogel Europas. Es besiedelt Nadel-, Misch- und Laubwaldzonen von Schottland über Nordeuropa bis in den Osten Zentralsibiriens. In Europa besiedelt es heute boreale und gemäßigte Zonen oberhalb von 1000 Metern über dem Meeresspiegel. Nur sehr vereinzelt kommt es derzeit auch in tieferen Lagen vor, beispielsweise in Polen und der Niederlausitz. Noch bis in die 1970er Jahre waren autochthone Auerhuhnvorkommen etwa im hessischen Spessart und Knüllgebirge bekannt, konnten sich jedoch, infolge der zunehmenden Kulturgatterung (Wildzäune) durch die Forstwirtschaft, dort nicht mehr länger halten. Das Auerhuhn ist sehr scheu und stellt große Anforderungen an seine Umgebung. In Mitteleuropa ist es nur noch selten und nur in alten, unberührten Bergwaldregionen anzutreffen, z. B. in Österreich, Südtirol, der Schweiz, Slowenien, in Deutschland im Berchtesgadener Land, im Schwarzwald, im Bayerischen Wald und im Fichtelgebirge. Da es ein sehr geringes Ausbreitungspotenzial hat, sind Kleinpopulationen rasch isoliert. Am Großen Arber gibt es ein Schutzgebiet für Auerhühner.

El urogallo común​ o urogallo occidental (Tetrao urogallus) es una especie de ave galliforme de la familia Phasianidae.​ Se distribuye por buena parte de la Europa boreal (Escandinavia, región báltica y Rusia) y en pequeños enclaves de montaña de zonas templadas como la cornisa cantábrica, los Pirineos, los Alpes y el Jura. En España, desde 1979 se ha vedado la caza de esta especie,​ y desde 1986 tiene la catalogación de especie protegida,​ aunque esto no ha supuesto un incremento en la población hasta el momento. Se le considera una reliquia de la era glaciar, pues tras este período la población se fue desplazando a las regiones frías de Europa y la alta montaña. Los esfuerzos e inversiones realizadas no han conseguido detener el declive de una especie que se encuentra en una situación dramática.

Metso (Tetrao urogallus) on metsäkanalintu. Suomen kanalinnuista se on suurin. Metsosta on luokiteltu 11 alalajia, joista Suomessa esiintyy kolme: pohjolan metso (Tetrao urogallus urogallus) Pohjois-Suomessa, karjalanmetso (Tetrao urogallus karelicus) Keski-Suomessa ja saksanmetso (Tetrao urogallus major) etelässä. Joissain yhteyksissä sanalla ”metso” viitataan ainoastaan koiraslintuun. Vanhaa koirasta kutsutaan usein ”ukkometsoksi” tai ”homenokaksi” ja naarasta ”koppeloksi”.

Le Grand Tétras (Tetrao urogallus), ou Grand Coq de bruyère, est un gros gallinacé vivant dans les forêts de conifères ou mixtes sous climat froid : les forêts boréales et sub-boréales de plaine en Europe du Nord et de l'Est et dans une partie importante de la Sibérie, et les forêts de montagne d'Europe moyenne et méridionale. Cette espèce appartient à l'ancienne famille des Tetraonidae actuellement incluse dans celle, plus vaste, des Phasianidae. Deux sous-espèces co-existent actuellement en France : Tetrao urogallus major dans les Vosges et le Jura et Tetrao urogallus aquitanicus dans les Pyrénées.

Il gallo cedrone o urogallo (Tetrao urogallus Linnaeus, 1758) è un uccello appartenente alla famiglia dei Phasianidae.

ヨーロッパオオライチョウ（欧羅巴大雷鳥、学名：Tetrao urogallus）は、キジ目キジ科に属する鳥。ライチョウの仲間である。

큰뇌조(Tetrao urogallus)는 닭목 꿩과 큰뇌조속에 속하는 들새의 일종이다. 알려진 가장 큰 표본의 경우 무게는 7.2 킬로그램에 달한다. 이 종들은 극심한 성적 이형성을 보여주는데, 수컷이 암컷 보다 규모가 2배에 달한다. 유라시아에 걸쳐 볼 수 있는 육지에 사는 이 숲새는 진기한 짝짓기 모습으로 유명하다. IUCN에 따르면 전 세계 개체 수는 "관심 대상"으로 분류되어 있다.

Het auerhoen (Tetrao urogallus) is een vogel uit de onderfamilie van de ruigpoothoenders (Tetraoninae). De soort komt vooral voor in de boreale zone van Fennoscandinavië en Rusland, met gefragmenteerde populaties in Centraal-Europa. Auerhoenders komen niet meer in Nederland en België voor.

Głuszec (zwyczajny) (Tetrao urogallus) – gatunek dużego ptaka z rodziny kurowatych (Phasianidae), zamieszkujący Eurazję. W skali globalnej nie jest zagrożony wyginięciem.

O Tetrao urogallus, comummente conhecido como tetraz-grande, é uma ave galiforme da família dos Tetraonídeos.

Глуха́рь (лат. Tetrao urogallus) — крупная птица из семейства фазановых, отряда курообразных. Названием «глухарь» птица обязана известной особенности токующего в брачный период самца утрачивать чуткость и бдительность, чем часто пользуются охотники.

Tjäder (Tetrao urogallus) är en skogsfågel i familjen fasanfåglar. Den förekommer i öppna skogar i norra och mellersta Europa samt i norra Asien. Den är nära besläktad med orre och det förekommer hybrider mellan tjäder och andra hönsfåglar.

松雞（学名：Tetrao urogallus），又稱西方松雞，是松雞科最大的成員，約長100厘米及重4公斤。牠們分佈在歐洲北部及亞洲，其求愛方式十分著名。