Brhlík nagajský (Sitta nagaensis) je druh ptáka z čeledi brhlíkovitých (Sittidae). Je to středně velký brhlík, měřící 12,5–14 cm na délku. Svrchní část těla je jednolitě šedomodrá s výrazným černým očním proužkem. Spodní část těla je od hrdla po břicho šedá až béžová, s cihlově červenými boky. Spodní krovky ocasní jsou bílé s rezavým lemem. Brhlík nagajský vydává různé druhy volání, která mohou někdy znít jako poplašný hlas střízlíka, a jeho zpěv je monotónní, stereotypní praskání, typicky „čičičiči“. Jeho ekologie je málo známá, ale pravděpodobně se živí drobnými členovci a semeny; období hnízdění začíná mezi březnem a květnem. Hnízdo se obvykle nachází v dutině kmene stromu a snůška čítá dvě až pět vajec. Brhlíci nagajští se vyskytují v severovýchodní Indii, v částech Tibetu a středojižní Číny, zasahují do východního Myanmaru a severozápadního Thajska. Izolované populace žijí také v jižním Laosu a Vietnamu. Žije především v stálezelených nebo borových lesích, ale může obývat i smíšené či listnaté lesy. Jeho přirozeným prostředím jsou subtropické nebo tropické vlhké nížinné a horské lesy. Výškové rozšíření se liší podle lokality, ale pohybuje se od 915 do 4 570 m n. m. Druh popsal v roce 1874 britský přírodovědec Henry Haversham Godwin-Austen, který jej pojmenoval Sitta nagaensis podle pohoří Naga Hills, kde byl získán typový materiál. Patří do skupiny druhů S. europaea, zahrnující brhlíka kašmírského (S. cashmirensis) a brhlíka lesního (S. europaea), kteří si všichni staví vchody do hnízd z bláta. Velikost populace není známa, ale zdá se, že klesá. Nicméně areál rozšíření ptáka je relativně široký a Mezinárodní svaz ochrany přírody v současnosti považuje druh za málo dotčený.

Der Naga-Kleiber (Sitta nagaensis) ist eine Vogelart aus der Familie der Kleiber (Sittidae). Er ist ein mittelgroßer Kleiber mit einer Länge von 12,5 bis 14 cm. Die Oberseite ist einheitlich graublau mit einem markanten schwarzen Augenstreif. Die Unterseite ist von der Kehle bis zum Bauch einheitlich grau bis beige, mit ziegelroten Flanken. Die Unterschwanzdecken sind weiß mit einem rostfarbenen Rand. Der Naga-Kleiber gibt verschiedene Rufe von sich, die manchmal wie der Alarmruf eines Zaunkönigs klingen können, und sein Gesang ist ein monotones, stereotypisches Knattern, typischerweise „chichichichi“. Seine Ökologie ist nur wenig bekannt, aber er ernährt sich wahrscheinlich von kleinen Gliederfüßern und Samen; die Brutzeit beginnt zwischen März und Mai. Das Nest befindet sich typischerweise in einem Baumhöhlenloch und das Gelege umfasst zwei bis fünf Eier. Naga-Kleiber kommen im Nordosten Indiens, in Teilen Tibets und Südzentralchinas vor und erstrecken sich bis ins östliche Myanmar und nordwestliche Thailand. Isolierte Populationen leben auch im südlichen Laos und Vietnam. Er bewohnt hauptsächlich immergrüne Wälder oder Kiefernwälder, kann aber auch in Misch- oder Laubwäldern leben. Seine natürlichen Lebensräume sind subtropische oder tropische feuchte Tiefland- und Bergwälder. Die Höhenverbreitung variiert je nach Lokalität, reicht aber von 915 bis 4.570 m. Die Art wurde 1874 vom britischen Naturforscher Henry Haversham Godwin-Austen beschrieben, der sie nach den Naga-Bergen benannte, wo das Typusmaterial gesammelt wurde. Sie gehört zur S.-europaea-Gruppe, zu der auch der Kaschmir-Kleiber (S. cashmirensis) und der Kleiber (S. europaea) gehören, die alle Schlammeingänge an ihren Nestern bauen. Die Populationsgröße ist nicht bekannt, scheint aber rückläufig zu sein. Da das Verbreitungsgebiet jedoch relativ groß ist, stuft die IUCN die Art derzeit als nicht gefährdet ein.

El trepador de las Naga (Sitta nagaensis)​ es una especie de ave paseriforme de la familia Sittidae.

Assaminnakkeli (Sitta nagaensis) on nakkelien heimoon kuuluva varpuslintu.

La Sittelle des Naga (Sitta nagaensis) est une espèce d'oiseaux de la famille des Sittidae. C'est une sittelle de taille moyenne, mesurant de 12,5 à 14 cm de longueur. Les parties supérieures sont d'un gris-bleu uni, avec un trait loral noir très marqué. Les parties inférieures sont uniformes de la gorge au ventre, grises à chamois, avec du rouge brique sur les flancs, et les sous-caudales blanches bordées de roux. La Sittelle des Naga émet différentes sortes de cris, pouvant parfois rappeler l'alarme de troglodytes, et son chant est un crépitement monotone et stéréotypé, typiquement en chichichichichi. Peu de données existent quant à son écologie, mais elle se nourrit probablement de petits arthropodes et de graines, et la saison de reproduction commence entre mars et mai. Le nid est typiquement situé dans un trou dans le tronc d'un arbre, et la couvée compte deux à cinq œufs. La Sittelle des Naga vit depuis l'extrême Nord-Est de l'Inde, dans une partie du Tibet et du Centre-Sud de la Chine, sa répartition descendant jusque dans l'Est de la Birmanie et le Nord-Ouest de la Thaïlande. Des populations isolées vivent dans le Sud du Laos et du Viêt Nam. Elle peuple les forêts sempervirentes ou les pinèdes, mais peut aussi s'accommoder de forêts mixtes ou décidues. Sa répartition altitudinale varie selon les localités, mais s'étale de 915 à 4 570 m. L'espèce est décrite en 1874 par le naturaliste britannique Henry Godwin-Austen qui la nomme Sitta nagaensis en référence aux Naga Hills, lieu de collecte du matériel type. Elle appartient au groupe d'espèces « europaea » — comprenant notamment la Sittelle du Cachemire (S. cashmirensis) et la Sittelle torchepot (S. europaea) — qui maçonnent toutes l'entrée de leur nid. Les effectifs de l'espèce ne sont pas estimés mais semblent en déclin. Cependant, la distribution de l'oiseau est relativement vaste, et l'Union internationale pour la conservation de la nature considère l'espèce comme de « préoccupation mineure ».

Il picchio muratore dal ventre castano (Sitta nagaensis) è una specie di uccello della famiglia Sittidae. È un picchio muratore di medie dimensioni, che misura 12,5–14 cm di lunghezza. Le parti superiori sono di un grigio-blu uniforme, con una marcata striscia nera attraverso l'occhio. Le parti inferiori sono di un grigio uniforme o color camoscio dalla gola al ventre, con i fianchi rosso mattone. Il sottocoda è bianco con un bordo rossiccio. Il picchio muratore dal ventre castano emette diversi tipi di richiami, che a volte possono sembrare l'allarme di uno scricciolo, e il suo canto è un crepitio monotono e stereotipato, tipicamente chichichichi. La sua ecologia è poco conosciuta, ma probabilmente si nutre di piccoli artropodi e semi, e la stagione riproduttiva inizia tra marzo e maggio. Il nido si trova solitamente in un buco nel tronco di un albero e la covata conta da due a cinque uova. Si trova nel nord-est dell'India, in parti del Tibet e della Cina centro-meridionale, scendendo nel Myanmar orientale e nella Thailandia nord-occidentale. Popolazioni isolate vivono anche nel Laos meridionale e in Vietnam. Vive principalmente in foreste sempreverdi o di pini, ma può abitare anche foreste miste o decidue. I suoi habitat naturali sono le foreste umide di pianura e le foreste montane umide subtropicali o tropicali. La distribuzione altitudinale varia a seconda delle località, ma va dai 915 ai 4.570 m. La specie è stata descritta nel 1874 dal naturalista britannico Henry Haversham Godwin-Austen, che la chiamò Sitta nagaensis in onore delle colline Naga, dove fu raccolto il materiale tipo. Appartiene al gruppo di specie S. europaea, che include il picchio muratore del Kashmir (S. cashmirensis) e il picchio muratore eurasiatico (S. europaea), tutti noti per costruire ingressi di fango ai loro nidi. La popolazione della specie non è nota ma sembra essere in declino. Tuttavia, l'areale dell'uccello è relativamente ampio e l'Unione Internazionale per la Conservazione della Natura considera attualmente la specie a rischio minimo.

De kastanjebuikboomklever (Sitta nagaensis) is een zangvogel uit de familie Sittidae (boomklevers).

Kowalik kasztanowaty (Sitta nagaensis) to gatunek ptaka z rodziny kowalików (Sittidae). Jest to średniej wielkości kowalik o długości 12,5–14 cm. Wierzch ciała jest jednolity, szaroniebieski, z wyraźnym czarnym paskiem przechodzącym przez oko. Spód ciała jest jednolity, od szarego do płowego, z ceglastoczerwonymi bokami. Pokrywy podogonowe są białe z rdzawą obwódką. Kowalik kasztanowaty wydaje różne rodzaje zawołań, które czasem przypominają alarm strzyżyka, a jego śpiew to monotonne, stereotypowe trzeszczenie, zazwyczaj „cziczicziczi”. Jego ekologia jest słabo poznana, ale prawdopodobnie żywi się drobnymi stawonogami i nasionami, a sezon lęgowy rozpoczyna się między marcem a majem. Gniazdo zazwyczaj znajduje się w dziupli drzewa, a zniesienie liczy od dwóch do pięciu jaj. Kowaliki kasztanowate występują w północno-wschodnich Indiach, w częściach Tybetu i środkowo-południowych Chinach, schodząc do wschodniej Mjanmy i północno-zachodniej Tajlandii. Izolowane populacje żyją również w południowym Laosie i Wietnamie. Zamieszkuje głównie lasy wiecznie zielone lub sosnowe, ale może żyć także w lasach mieszanych lub liściastych. Jego naturalnym środowiskiem są wilgotne lasy nizinne i górskie strefy subtropikalnej lub tropikalnej. Rozmieszczenie wysokościowe różni się w zależności od lokalizacji, ale waha się od 915 do 4570 m n.p.m. Gatunek został opisany w 1874 roku przez brytyjskiego przyrodnika Henry'ego Havershama Godwin-Austena, który nazwał go Sitta nagaensis od wzgórz Naga, gdzie zebrano materiał typowy. Należy do grupy gatunków S. europaea, obejmującej kowalika kaszmirskiego (S. cashmirensis) i kowalika zwyczajnego (S. europaea), z których wszystkie budują błotne wejścia do swoich gniazd. Liczebność populacji nie jest znana, ale wydaje się spadać. Jednak zasięg występowania ptaka jest stosunkowo szeroki, a Międzynarodowa Unia Ochrony Przyrody obecnie uznaje ten gatunek za najmniejszej troski.

O Sitta nagaensis é uma espécie de ave da família das trepadeiras. É nativa da China, Laos, Myanmar, Vietnã, Tailândia e Índia.

Каштановобрюхий поползень (Sitta nagaensis) — вид птиц семейства поползневых (Sittidae). Это поползень среднего размера, достигающий 12,5–14 см в длину. Верхняя часть тела серо-голубая, с выраженной черной полосой через глаз. Нижняя часть тела однотонная, от серого до палевого цвета, с кирпично-красными боками. Подхвостье белое с рыжей каймой. Каштановобрюхий поползень издает различные звуки, иногда напоминающие тревожный крик крапивника, а его песня представляет собой монотонное потрескивание «чи-чи-чи-чи». Его экология изучена слабо, но, вероятно, он питается мелкими членистоногими и семенами, а сезон размножения начинается в период с марта по май. Гнездо обычно располагается в дупле дерева, в кладке от двух до пяти яиц. Каштановобрюхие поползни обитают на северо-востоке Индии, в частях Тибета и центрально-южного Китая, спускаясь в восточную Мьянму и северо-западный Таиланд. Изолированные популяции также живут на юге Лаоса и во Вьетнаме. Птица обитает преимущественно в вечнозеленых или сосновых лесах, но может встречаться и в смешанных или лиственных. Естественная среда обитания — субтропические или тропические влажные низинные и горные леса. Высотное распределение варьируется в зависимости от местности, составляя от 915 до 4570 м. Вид был описан в 1874 году британским натуралистом Генри Хавершемом Годвин-Остеном, который назвал его Sitta nagaensis в честь гор Нага, где был собран типовой материал. Он относится к группе видов S. europaea, включая кашмирского (S. cashmirensis) и обыкновенного (S. europaea) поползней, которые строят глиняные входы в свои гнезда. Численность популяции неизвестна, но, по-видимому, сокращается. Тем не менее, ареал птицы относительно широк, и Международный союз охраны природы в настоящее время относит этот вид к категории вызывающих наименьшие опасения.

Naganötväcka (Sitta nagaensis) är en fågel i familjen nötväckor inom ordningen tättingar som huvudsakligen förekommer i Sydostasien.

Sitta nagaensis, sıvacı kuşugiller familyasına ait bir kuş türü. Bangladeş, Çin, Hindistan, Laos, Myanmar, Tayland ve Vietnam'da yaşar. Doğal yaşam alanları ılıman ormanlar, subtropikal ya da tropikal nemli ormanlar ve tepeliklerdir. Boyu 12,5–14 cm civarındadır. Çoğunluğu soluk gri üst tüyleri ve çoğunluğu beyaz alt tüyleri vardır. Göz bandı koyu renklidir.

栗臀䴓（学名：Sitta nagaensis），是雀形目䴓科的一种鸟类。