Skalňák oranžový (Rupicola rupicola) je jeden ze dvou druhů skalňáků (Rupicola) z čeledi kotingovitých (Cotingidae). Jediným dalším zástupcem rodu je skalňák andský. Jedná se o průměrně 30 cm velké jihoamerické pěvce obývající tropické deštné lesy. Jak skalňák andský, tak skalňák oranžový, jsou druhy známé výraznou oranžovou barvou a chocholkou ve tvaru půlměsíce, která při rozvinutí dosahuje až k zobáku. Nicméně, tak vypadají pouze samci: samičky mají jednolitou nahnědlou barvu a ani jejich hřebínek není tak výrazný, jako u jejich protějšků. Podle knihy Davida Burnieho se jedná o jeden z nejkrásnějších druhů ptáků. Živí se především ovocem, ale také malými ještěrkami a hady. Hlavními predátory druhu jsou harpyje pralesní (Harpia harpyja) a orel černobílý (Spizastur melanoleucus). Druh poprvé popsal švédský přírodovědec Carl Linné roku 1766 jako typový druh rodu Rupicola. Odborný název pochází z latinského slova Rupes, které označuje skálu nebo útes, a cola, což znamená obývající. Původ slova se pravděpodobně váže ke zvyku skalňáků oranžových, pro které je, krom vzhledu, typické i to, že hnízdí na útesech.

Den orange klippehane (latin: Rupicola rupicola) er en fugleart fra Sydamerika som tilhører familien kotingaer. Den har en længde på ca. 30 cm og en robust rundet krop med kraftige ben. Hannen er klart orangefarvet og har en meget karakteristisk halvmåneformet kam, der er prydet med en sort rand på hovedet. Kammen strækker sig frem over næbet og fremvises under paringsspillet for at tiltrække hunner. Hunnen er mere uanselig brungråagtigt farvet med en mindre kam som ikke er lige så opsigtsvækkende som hannens. Den orange klippehane findes i Fransk Guyana, Surinam, Guyana, Sydvenezuela, Østcolombia, og i amazoneområdet i Nordbrasilien. Dens foretrukne habitat er i skovområder med klippetærren. Fuglen lever først og fremmest af frugt. Homoseksualitet er meget udbredt blandt disse fugle. Hele 40 % indgår i homoseksuelle relationer.

Der Tiefland-Felsenhahn, Guyana-Klippenvogel, Cayenne-Klippenvogel oder Orangefarbene Felsenhahn (Rupicola rupicola) ist eine von zwei Arten der Gattung der Felsenhähne oder Klippenvögel (Rupicola). Der Tiefland-Felsenhahn hat eine gedrungene Gestalt und kräftige Füße. Die Männchen haben ein leuchtend hell orangefarbenes Gefieder mit einem breiten fächerförmigen Schopf, der über den Kopf reicht und den Schnabel beinahe vollständig bedeckt. Sie sind etwa taubengroß, 32 bis 35 cm lang und hell orange gefärbt. Die Flügel sind schwarz mit weißen Spiegeln. Der Schwanz ist schokoladenbraun und läuft orangefarben aus. Das Weibchen ist olivgrau gefärbt, Schwanz und Flügel sind braun, nur die Unterflügeldeckfedern sind hell orangefarben. Der Tiefland-Felsenhahn kommt in Guyana, Suriname, Süd-Venezuela und im Gebiet des Rio Negro vor. Er bewohnt dort den tropischen und subtropischen Urwald, bevorzugt in bergigen und gewässerreichen Gegenden.

El gallito de las rocas guayanés (Rupicola rupicola), también denominado gallito de roca guyanés (en Colombia) o simplemente gallito de las rocas, es una especie de ave paseriforme de la familia Cotingidae, una de las dos pertenecientes al género Rupicola. Es nativo del escudo guayanés y del norte de la cuenca amazónica en América del Sur No se conocen subespecies. El macho de la especie es un pájaro de excepcional colorido anaranjado brillante, adornado con una peculiar cresta en forma de disco semicircular y con delicadas plumas sedosas en la parte inferior del dorso y en las escapulares, lo que provoca comparaciones con las bellas aves del paraíso.

Oranssiharjakotinga (Rupicola rupicola) on kotingojen heimoon kuuluva varpuslintu. Koiraiden höyhenpuku on kirkkaan oranssi ja päätä koristaa puolikuunmuotoinen töyhtö. Naaraat ovat väritykseltään ruskehtavia ja ovat paljon vaatimattomamman värisiä. Se on toinen harjakotingojen suvun kahdesta lajista, toinen on tuliharjakotinga. Oranssiharjakotinga elää metsäisillä seuduilla etelä-Amerikan koillisosissa. Ruokavalio koostuu pääosin hedelmistä, ajoittain lisänä on pieniä käärmeitä ja liskoja.

Le Coq-de-roche orange ou guyanais (Rupicola rupicola) est une espèce d'oiseaux passériformes appartenant à la famille des Cotingidae. Décrit par le naturaliste suédois Carl von Linné en 1766, il est l'espèce type de son genre. Originaire du nord d'Amérique du Sud, cet oiseau est endémique du plateau des Guyanes, où il peuple les zones de forêts tropicales humides accidentées. Son aire de répartition s'étendant du Brésil à la Colombie, en passant par la Guyane française, le Suriname et le Guyana, il forme, avec le Coq-de-roche péruvien (Rupicola peruvianus), le genre Rupicola. L'espèce se distingue par un dimorphisme sexuel extrême : le mâle arbore un plumage orange incandescent et une crête en forme de demi-lune, tandis que la femelle présente une livrée brun-olive discrète. Morphologiquement, le Coq-de-roche orange possède une large ouverture buccale qui lui permet de consommer des fruits volumineux. Son régime alimentaire, majoritairement frugivore avec au moins 65 espèces végétales recensées, présente une forte variabilité selon la composition floristique locale, la nature des sols et les cycles de fructification propres à chaque région. Sur le plan comportemental, l'espèce est célèbre pour son système de reproduction en lek. Les mâles se rassemblent dans des arènes pouvant compter jusqu'à soixante individus pour y réaliser des parades visuelles et sonores complexes. Cette organisation sociale implique un apprentissage par observation chez les jeunes mâles, dont la maturation du plumage est tardive. La reproduction est marquée par une répartition distincte des tâches : la femelle assume seule la nidification rupicole, généralement dans des grottes ou sur des falaises, et l'élevage des jeunes. Bien que classé en « préoccupation mineure » par l'Union internationale pour la conservation de la nature à l'échelle mondiale, le Coq-de-roche orange est considéré comme « vulnérable » en France (Guyane). Il est menacé localement par la dégradation de son habitat, le braconnage et la prédation naturelle, mais bénéficie de programmes de protection et de recherche en Guyane. Enfin, l'oiseau occupe une place centrale dans la culture et l'art plumaire des peuples amérindiens.

Il galletto di roccia o galletto di roccia della Guyana (Rupicola rupicola (Linnaeus, 1766)) è un uccello passeriforme della famiglia Cotingidae. Misura 27–32 cm di lunghezza, per un peso di 200-218 g. Si tratta di uccelli dall'aspetto robusto e massiccio, con ali arrotondate e coda corta e squadrata. Il dimorfismo sessuale è molto pronunciato: le femmine sono di colore grigio-nerastro uniforme, con coda e penne delle ali nere. I maschi, invece, sono quasi interamente di colore arancio, con remiganti primarie a strisce orizzontali bianche e nere, mentre le remiganti secondarie sono filamentose e di colore arancio, come il resto dell'ala: la coda è anch'essa nera con le singole penne orlate di arancio, mentre il basso ventre ed il sottocoda tendono a schiarire nel giallo. Sulla parte anteriore della testa è presente una vistosa cresta semicircolare, che ricorda quella di un gallo e che frutta a questi uccelli il loro nome comune: tale cresta (molto più grande nei maschi, dove va dalla nuca alla punta del becco, mentre nelle femmine essa è appena accennata e va grossomodo dalla fronte alla metà del becco) è però formata da penne dall'orlo nero, e non è carnosa come nei galli. Il becco è giallo nei maschi e nero con bordi avorio nelle femmine, le zampe sono rosate nei maschi (che hanno inoltre pelle di color rosa-arancio) e nerastre nelle femmine, gli occhi sono giallo-arancio in ambedue i sessi.

イワドリ(学名：Rupicola rupicola)はスズメ目カザリドリ科に分類される鳥類の一種。近縁種のアンデスイワドリ(Rupicola peruvianus)との区別のためにギアナイワドリとも呼ばれる。

De oranje rotshaan (Rupicola rupicola) is een zangvogel uit de familie van de cotinga's (Cotingidae). Naamgeving: 'haan' in de naam komt van het mannetje, dat wel het voorkomen van een haan heeft en zeker hanig vechtgedrag vertoont; het vrouwtje is verantwoordelijk voor 'rots' in de naam, want zij nestelt en broedt haar eieren uit in beschermde nissen in de rotsen.

Skalikurek gujański (Rupicola rupicola) – gatunek średniej wielkości ptaka z rodziny bławatnikowatych (Cotingidae), zamieszkujący północną część Ameryki Południowej. Nie wyróżnia się podgatunków. Długość ciała 27–32 cm. Masa ciała: dorosłe samce średnio 218 g, samice 203 g. Samiec jaskrawopomarańczowy z brązowoczarnymi skrzydłami i białym lusterkiem oraz krótkim i ciemnym ogonem. Czubek spłaszczony, wznoszący się łukowato nad ciemieniem i prawie zakrywający pomarańczowy, krótki dziób. Samica koloru ciemnobrązowego, z mniejszym czubkiem i szarawopomarańczowymi tęczówkami. Wschodnia Kolumbia, południowa Wenezuela, Gujana, Surinam, Gujana Francuska, lokalnie północna Brazylia. Występuje w wilgotnych lasach, głównie w pobliżu wychodni skalnych. Spotykany przeważnie do wysokości 1200 m n.p.m., maksymalnie do 2000 m n.p.m. Samce w większości spędzają dnie na wspólnych tokowiskach na ziemi, gdzie każdy z nich ma indywidualny rewir. Żywi się głównie owocami, które zwykle zrywa w locie; skład diety uzupełniają duże owady, małe gady i żaby.

O galo-da-serra (Rupicola rupicola), também conhecido como galo-da-rocha e galo-da-serra-do-pará, é uma ave passeriforme da família Cotingidae. Ocorre em regiões montanhosas e florestais do extremo Norte do Brasil, nos Estados do Amazonas, Pará, Roraima, nas regiões sul e sudoeste da Guiana, sul da Venezuela, Suriname e Guiana Francesa e leste da Colômbia. Chegam a medir até 28 cm de comprimento; os machos possuem exuberante plumagem alaranjada, uma proeminente crista em forma de meia-lua que cobre o bico. As fêmeas, por sua vez, possuem plumagem marrom-escura com crista menos evidente. Vive e habita as florestas escarpadas entrecortadas por igarapés e pequenos cursos d´água. O ritual para a escolha dos pares é um espetáculo extraordinário. Na época reprodutiva os machos se agregam formando os leques. As arenas, local onde os machos fazem displays, são compostos por pequenas clareiras que são abertas involuntariamente por eles, durante as exibições individuais. Os machos descem para as clareiras onde são feitos os cortejos e as exibições não ocorrem ao mesmo tempo, devendo haver alguma hierarquização entre eles que determina quem é o primeiro. Não ocorre exibição de mais de um macho ao mesmo tempo. As fêmeas tem aparições relâmpagos e a presença delas determina o ritmo de atividade dos machos. O macho que se apresenta, salta alternadamente em círculo, em sentido horário emitindo fortes chamados e exibe as penas da cauda e as filigranas para a fêmea que o assiste. Quando a fêmea "simpatiza" com o macho que se exibe, rapidamente ela desce até a clareira e é copulada por ele, evento que ocorre em fração de segundos, então a fêmea parte. Nem sempre os machos, que são polígamos, se exibem com sucesso cortejando a fêmea. A fêmea bota um a dois ovos brancos com pintas marrons. O ninho em forma de tigela é feito de lama, gravetos, fibras vegetais e resina vegetal, instalado em fendas úmidas de penhascos rochosos e entradas de grutas, geralmente localizados próximo a um curso d'dágua. O macho não tem participação na construção do ninho, na incubação dos ovos e nem na alimentação da prole.

Гвианский скальный петушок, или скалистый петушок, или оранжевый каменный петушок (лат. Rupicola rupicola) — вид птиц из семейства котинговых (Cotingidae) отряда воробьинообразных. Обитает в тропических лесах Южной Америки в северной части Амазонии. Гвианский скальный петушок достигает длины 27—32 см и массы около 140 г. Выражен половой диморфизм. Взрослые самцы преимущественно ярко-оранжевого цвета. На голове имеется выступающий дискообразный гребень, идущий от передней части клюва к затылку, с узкой тёмно-бордовой полосой по верху. Первостепенные маховые перья от серого до чёрного цвета с широким белым основанием. Самые внешние маховые перья с длинным тонким кончиком. Второстепенные маховые перья очень широкие; внутренние имеют длинную шелковистую оранжевую бахрому. Рулевые перья чёрные с узкими оранжевыми кончиками. Радужная оболочка оранжевая, с желтоватым внешним краем. Клюв тёмно-оранжевый у основания, дистальная половина жёлтая. Ноги и пальцы желтовато-оранжевые. Взрослые самки по пропорциям тела похожи на самцов, но гребень у них намного меньше, а окраска оперения в основном тёмно-дымчато-серая. Радужная оболочка тускло-оранжевая с сероватым внешним краем. Клюв черноватого рогового цвета с жёлтыми верхним краем и кончиком. Ноги тёмно-коричневые. Неполовозрелые самцы в возрасте одного года похожи на самок, но с оранжевыми крапинками. Оперение самцов в возрасте двух лет становится в основном оранжевого цвета с небольшими коричневыми вкраплениями. Окончательно оперение формируется в возрасте трёх лет. Неполовозрелые самки похожи на взрослых самок.

Guldklippfågel (Rupicola rupicola) är en art i familjen kotingor från Sydamerika som tillhör ordningen tättingar. Den är en av endast två arter i släktet klippfåglar, där den andra arten är andinsk klippfågel.