Výreček plaménkový (Psiloscops flammeolus) je malá stěhovavá severoamerická sova z čeledi puštíkovitých. Je jediným zástupcem rodu Psiloscops. Tento druh je malá noční sova dlouhá přibližně 15 cm s rozpětím křídel 36 cm. Díky velkým křídlům vzhledem k malému tělu dokáže rychle přelétat ze stromu na strom. Samce a samice lze rozlišit podle hmotnosti; samice jsou větší a váží 62–65 g, zatímco samci jsou menší s hmotností 50–52 g. Své jméno získal výreček podle plamínkovitých znaků na obličeji. Vzhledově se podobá výrečkovi západnímu, je však zhruba čtvrtinový, postrádá výrazné „uši“ (má jen sotva patrné chomáčky peří) a má tmavé oči i odlišný hlas. Výreček elfí je ještě menší a kulíšek horský je zhruba stejně velký. Jeho hlasem je série poměrně hlubokých, jednoduchých nebo dvojitých houkání. Hnízdí od jižní Britské Kolumbie a západu Spojených států až po střední Mexiko. Jde o neotropického migranta, který zimuje jižně od USA, ale také v jižním Texasu, Arizoně a Kalifornii. Na rozdíl od mnoha jiných sov je stěhovavý a na podzim opouští Kanadu i USA. V zimě se vyskytuje v severní části Střední Ameriky, od jižního Mexika po Guatemalu a Salvador. Hnízdiště opouští v srpnu, aby zamířil do zimovišť, odkud se vrací koncem dubna a začátkem května.

Die Ponderosaeule (Psiloscops flammeolus, Syn.: Otus flammeolus), auch Ponderosa-Zwergohreule genannt, ist eine Eulenart in Nord- und Mittelamerika aus der Familie der Eigentlichen Eulen. Sie steht zwischen den Zwergohreulen und den Kreischeulen. Die sehr kleine Eule wird 16 bis 18 Zentimeter lang und 45 bis 63 Gramm schwer. Das Weibchen ist im Mittel drei Gramm schwerer als das Männchen. Es gibt eine gelbbraune, rot getönte und eine graue Morphe sowie Übergangsformen. Im Norden ist die graue Morphe die häufigere. Die graubraune Oberseite ist mit feinen schwärzlichen Flecken und Schaftstrichen gezeichnet. Große rostbraune Bereiche der Schulterfedern bilden ein deutliches Schulterband. Die Flügel sind hell-dunkel gebändert, ebenso der Schwanz. Die Unterseite ist graubraun mit helleren und dunkleren Flecken sowie rostbraunen Punkten und schwärzlichen Schaftstrichen. Die Augenbrauen über den großen dunkelbraunen Augen sind weißlich, die Federohren kurz. Der kleine Schnabel ist gräulich braun. Die Beine sind bis zum Ansatz der Zehen befiedert, die Krallen schwarzbraun. Sie bevorzugt Bergwälder mit der Gelb-Kiefer (Pinus ponderosa), Douglasien oder einer Mischung aus Eichen und Espen zwischen 400 und 3000 Meter Höhe. Sie erbeutet fast ausschließlich Arthropoden, vorwiegend nachtaktive Insekten wie Nachtfalter, die sie oft über den Baumkronen jagt und mit dem Schnabel ergreift. Die Stimme ist ein recht tiefer, kurzer Ruf huup, der in Abständen von zwei bis drei Sekunden wiederholt wird. Ponderosaeulen brüten in Baumhöhlen, die entweder natürlich entstanden oder von anderen Vogelarten ausgehöhlt wurden. Die Weibchen legen zwei bis drei Eier, aus denen nach etwa drei Wochen die Jungvögel schlüpfen. Diese werden anschließend für weitere drei Wochen im Nest versorgt, folgen aber auch nach dem Flüggewerden noch einige Zeit lang einem der beiden Altvögel. Die Art gilt als recht langlebig, in der Wildnis können weibliche Exemplare bis zu acht Jahre alt werden, während Männchen mit einem Alter von bis zu zwölf Jahren bekannt sind.

El autillo flamulado, autillo de Gallardete o tecolote flameado (Otus flammeolus, sinónimo Psiloscops flammeolus), también conocido como tecolote ojioscuro serrano, tecolote ojos oscuros o tecolote ojo oscuro, es una pequeña ave rapaz nocturna del género de los autillos o tecolotes (Otus). Se distribuye en los bosques de pino en las tierras altas de Guatemala y México y en los Estados Unidos. Tiene una longitud de 15 a 17 cm y la envergadura de sus alas es 36 cm. Tiene los ojos de color café. Es casi totalmente gris del plumaje del cuerpo (tiene un poco leonado). Tiene pequeñas mechones de plumas que casi no se notan.

Ponderosapöllönen (Psiloscops flammeolus eli Otus flammeolus) on pieni, yöaikaan saalistava pöllölintu. Ponderosapöllösen koko on noin 15 cm ja siipiväli 36 cm. Uroksen ja naaraan erottaa painosta. Naaraat ovat suurempia, 62–65 grammaa, koiraat noin 50–52 grammaa. Tieteellinen lajinimi flammeolus johtuu siitä, että sillä on liekkimäisiä merkkejä naamallaan (Bremiller, 2003). Ulkonäöltään ponderosapöllönen muistuttaa lännenkirkupöllöstä, mutta painaa vain neljänneksen siitä, ja sen korvatupsut ovat pienet, tuskin näkyvät. Sen silmät ovat tummat, ja sillä on erilainen ääni kuin lännenkirkupöllöllä. Se ääntelee sarjalla melko matalia yksi- tai kaksitavuisia huhuiluja. Ponderosapöllösen pesimäalue ulottuu Brittiläisestä Columbiasta Yhdysvaltojen länsiosan kautta Keski-Meksikoon. Se on neotrooppinen muuttolintu ja talvehtii Yhdysvaltojen eteläpuolella, mutta myös Etelä-Texasissa, Arizonassa ja Kaliforniassa. Toisin kuin monet pöllöt, se muuttaa syksyllä pois Kanadasta ja Yhdysvalloista. Talvella niitä tavataan Keski-Amerikassa alueella, joka ulottuu Meksikosta Guatemalaan ja El Salvadoriin. Ne lähtevät pesimäalueeltaan elokuussa kohti talvehtimisalueita ja palaavat pesimään huhtikuun lopulla ja toukokuun alussa.. Ponderosapöllönen tekee pesän puunkoloihin, ja se munii 2–4 munaa, joita se hautoo 26 päivää. Poikaset alkavat saalistaa itsenäisesti noin 25–32 päivän ikäisinä. Ne eivät pesi muualla kuin puunkoloissa. Naaraat yleensä valitsevat kolon, joka on ollut aiemmin tikan pesä. Pesä on paljas, eikä siinä ole mitään pehmustetta. Se muodostaa lisääntyviä pareja pesivien ryhmien välisille tyhjille alueille. Ne pesivät yleensä kerran vuodessa. Muiden petolintujen tavoin ne elävät pitkään ja pesintä onnistuu hyvin. Pesimäaikaan urokset hankkivat naaraalle ravintoa. Pesimäpaikka on Länsi-Yhdysvalloissa ja -Kanadassa yleensä vanha avoin keltamänty- tai douglaskuusimetsä. Joskus ne saattavat pesiä myös lehtimetsässä, jossa on jonkin verran havupuita.

Le Petit-duc nain (Psiloscops flammeolus) est une espèce d'oiseaux de la famille des Strigidae. C'est la seule espèce du genre Psiloscops. C'est un oiseau nocturne d'environ 15 cm de long et 35 cm d'envergure. Les femelles pèsent en moyenne 63 grammes et les mâles 51. Cet oiseau niche depuis la Colombie-Britannique et l'Ouest américain jusqu'au centre du Mexique.

L'assiolo fiammato o l'assiolo flammeolo (Psiloscops flammeolus (Kaup, 1852)) è un uccello rapace della famiglia degli Strigidi, diffuso nel Nuovo Mondo. È l'unica specie nota del genere Psiloscops. È uno strigide di piccola taglia, che raggiunge lunghezze di 16–17 cm, con un peso di 44-100 g. Si nutre quasi esclusivamente di insetti, in particolare di falene della famiglia Noctuidae, coleotteri, grilli e cavallette. Il suo areale si estende lungo il versante occidentale del continente americano dal Canada meridionale (Columbia Britannica), attraverso gli Stati Uniti occidentali, sino al Messico (Puebla e Oaxaca), al Guatemala e a El Salvador. Il suo habitat tipico sono le foreste di conifere, in particolare di Pinus ponderosa.

De ponderosadwergooruil (Psiloscops flammeolus synoniem: Otus flammeolus) is een soort uit de familie uilen (Strigidae). De soort komt voor in Noord-Amerika en het noorden van Midden-Amerika.

Sosnolub (Psiloscops flammeolus) to mała, wędrowna sowa z Ameryki Północnej, należąca do rodziny puszczykowatych. Jest jedynym przedstawicielem rodzaju Psiloscops. Jest to niewielka, nocna sowa o długości około 15 cm i rozpiętości skrzydeł 36 cm. Dzięki dużym w stosunku do ciała skrzydłom potrafi szybko przelatywać między drzewami. Samce i samice różnią się masą ciała: samice są większe i ważą 62–65 g, podczas gdy samce są mniejsze i osiągają 50–52 g. Nazwa gatunkowa pochodzi od płomienistych wzorów na twarzy. Sosnolub przypomina syczka zachodniego, ale jest od niego czterokrotnie mniejszy, nie posiada wyraźnych „uszu” (ma jedynie ledwo widoczne kępki piór) oraz ma ciemne oczy i inny głos. Sówka kaktusowa jest mniejsza, a sóweczka kaktusowa jest mniej więcej tej samej wielkości. Głos to seria stosunkowo głębokich, pojedynczych lub podwójnych pohukiwań. Gniazduje od południowej Kolumbii Brytyjskiej i zachodnich Stanów Zjednoczonych po środkowe Meksyk. Jest migrantem neotropikalnym, zimującym na południe od USA, a także w południowym Teksasie, Arizonie i Kalifornii. W przeciwieństwie do wielu innych sów jest gatunkiem wędrownym, opuszczającym Kanadę i USA jesienią. Zimą przebywa w północnej części Ameryki Środkowej, od południowego Meksyku po Gwatemalę i Salwador. Tereny lęgowe opuszcza w sierpniu, by udać się na zimowiska, skąd powraca pod koniec kwietnia i na początku maja.

Psiloscops flammeolus é uma espécie de ave estrigiforme pertencente à família Strigidae. É uma ave de hábitos nocturnos, predatória, de aproximadamente 15 cm de comprimento. A envergadura de asas é 36 cm. Reproduz-se no Sul da Colúmbia Britânica e no Oeste dos Estados Unidos. Nidifica em cavidades de árvores. Após um período de incubação de 26 dias, nascem 3 a 4 crias. Alimenta-se essencialmente de insectos, mas caça também pequenos roedores (ratos) e outras pequenas presas. É uma ave migratória, abandonando a maior parte da América do Norte no Outono.

Западноамерика́нская со́вка (лат. Psiloscops flammeolus) — вид птиц из семейства совиных. Подвидов не выделяют. Распространён в Северной и Центральной Америках. Является единственным видом в роде Psiloscops. Небольшая ночная сова ростом около 15 см и размахом крыльев в 36 см. Ярко выражен половой диморфизм. Вес взрослой птицы составляет 50—52 г у самцов и 62—65 г у самок. Имеет пёстрое защитное оперение серовато-коричневых и ржавых тонов, с множеством контрастных тёмных и светлых пятен. Оперение лицевого диска и крыльев имеют огненно-рыжие области, в результате чего птица получила своё научное название (лат. flammeolus — огненный). В отличие от многих других сов западноамериканская совка является перелётной птицей. Размножается летом в Британской Колумбии, Западной части США, однако в августе направляется зимовать на юг от Техаса, Калифорнии и Аризоны до Мексики, Гватемала и Сальвадора, затем возвращается в конце апреля — начале мая. Предпочитает открытые, горные хвойные или смешанные леса. Также можно встретить размножающимися в лиственных лесах с некоторыми хвойными деревьями. Гнездится исключительно в дуплах деревьев. Самка откладывает от 2 до 4 белых яиц, после чего высиживает их, в то время как самец занят добычей еды. Обычно бывает одна кладка яиц в год. Инкубационный период составляет примерно 26 дней. После вылупления птенцы зависят от родителей в течение 25—32 дней. Большую часть рациона составляют различные насекомые — жуки, сверчки, гусеницы и моль, а также пауки, многоножки и скорпионы. Изредка охотится и на мелких млекопитающих. Международным союзом охраны природы эта птица классифицируется как «вызывающая наименьшие опасения», однако их популяция в некоторых областях уменьшается.

Ponderosauggla (Psiloscops flammeolus) är en fågel i familjen ugglor inom ordningen ugglefåglar. Den förekommer i västra Nordamerika och Mexiko.