التاكاهي أو ماووري (بالإنجليزية: Notornis mantelli hochstetteri) طائر لا يوجد إلا في نيوزيلندا، طائر بحجم الدجاجة تقريباً, له منقار أحمر شبيه بمنقار الببغاء، وريشه أرجواني مائل إلي الزرقة، وهو طائر لا يطير. تقضي هذه الطيور معظم أيام السنة في مرتفعات سلسلتي جبال مورشيسون وكلير في نيوزيلندا. هنالك أعداد قليلة من هذا الطائر بعضها يعيش في بعض الحدائق العامة. وتذكر دائرة معارف الطيور المصورة أن هذا الطير الكبير (طوله حوالي 63 سم) شهد انخفاضاً مروعاً في أعداده في وجه منافسة وضراوة الحيوانات التي جاءت من مناطق أخرى. وعلي الرغم من تربية هذه الطيور في أَسر فهو لا يزال نوعاً مهدداً بالانقراض. وتذكر أيضاً دائرة معارف الطيور المصورة أنه يقتات علي الرؤوس الحاملة للبذور في النبتة والأجزاء السفلى الغضة من الأعشاب.

Slípka novozélandská (Porphyrio hochstetteri) je nelétavý pták z čeledi chřástalovití, který se endemicky vyskytuje na Jižním ostrově Nového Zélandu, kde je znám jako takahē. Česky se jako slípka takahe nicméně označuje blízce příbuzný druh ze Severního ostrova Porphyrio mantelli, který je již vyhynulý. Slípka novozélandská je velký statný pták se zakrnělými křídly a mohutným červeným zobákem a nápadným čelním štítkem. Většina opeření je tmavě modrá, avšak křídla, hřbet a svrchní krovky ocasní jsou olivově zelené a spodní krovky ocasní jsou bílé. Výška těla dosahuje 63 cm, váha samice se pohybuje kolem 2,3 kg a samec mívá 2,7 kg. Tyto rozměry ze slípky novozélandské dělají největšího zástupce chřástalovitých. Jedná se o býložravého ptáka, převážnou část potravy tvoří lipnicovité rostliny. Původně se jednalo o široce rozšířeného opeřence po Jižním ostrově, avšak po příchodu Maorů (konec 13. století) začaly jeho počty klesat následkem lovu, úbytku přirozených stanovišť a predace. Evropanům se v 19. století podařilo objevit už jen 4 exempláře a v první polovině 20. století byl druh považován za vyhynulý. V roce 1948 však došlo k objevení zbytkové populace v pohoří Murchison ve Fiordlandu. Od té doby byl druh translokován na několik dalších novozélandských lokací ve volné přírodě i v chovných zařízeních. Populace je nicméně stále ohrožená predací (hlavně hranostaji) i kompeticí s introdukovaným jelenem evropským o potravu. V roce 2021 se celková populace slípky novozélandské odhadovala na 440 jedinců.

Sydlig takahe (latin: Porphyrio hochstetteri) er en indfødt newzealandsk fugl, som man i begyndelsen af 1900-tallet længe havde troet uddød ligesom moa'en. Heldigvis fandt man i 1940'erne en lille bestand af sydlig Takahe i bjergene i Fjordland på Sydøen. Nu trives de på de småøer, hvor det er lykkedes at udrydde alle de for New Zealand fremmede pattedyr. På Tiritiri Matangi, en lille ø lige ud for Auckland, findes 30 procent af verdens takaheer. Sydlig takahe kan som kiwien ikke flyve, den har kun nogle små vingestumper. Den nærtbeslægtede takahe, Porphyrio mantelli, fra Nordøen regnes dog for uddød.

Die Südinseltakahe (Porphyrio hochstetteri) ist eine seltene Vogelart von der Südinsel Neuseelands, die zur Familie der Rallenvögel (Rallidae) gehört. Sie ist mit durchschnittlich 63 cm Körpergröße und durchschnittlich 2,65 kg Gewicht etwa so groß wie eine Hausgans und die größte noch lebende Ralle der Welt. Sie ist völlig flugunfähig, kann aber sehr schnell rennen. Die Südinseltakahe galt seit 1894 als ausgestorben und wurde erst 1948 wiederentdeckt. Durch ein sehr umfangreiches und durch wissenschaftliche Untersuchungen und Öffentlichkeitsarbeit gestütztes Schutzprogramm wurde sie vor dem Aussterben bewahrt. Die Population bestand 2016 aus 306 Individuen. Als Takahē bezeichnet man zwei einander sehr ähnliche flugunfähige Vögel Neuseelands: die rezente Südinseltakahe (Porphyrio hochstetteri) und die ausgerottete, deutlich größere Nordinseltakahe (Porphyrio mantelli). Der Name Takahe stammt aus der Sprache der Māori.

El takahe, calamón takahe o calamón takahe de la Isla Sur (Porphyrio hochstetteri) es una especie de ave gruiforme de la familia Rallidae, emparentada con el calamón común y endémica de Nueva Zelanda. Está en peligro de extinción.​

Takahe eli isosulttaanikana (Porphyrio hochstetteri) on lentokyvytön, Uudessa-Seelannissa elävä ja sieltä kotoisin oleva rantakanojen heimoon kuuluva lintu. Sen luultiin kuolleen sukupuuttoon vuonna 1898. Geoffrey B. Orbell löysi kuitenkin 20. marraskuuta 1948 lintuja "uudestaan" tarkkaan suunnitellun etsimisprojektin päätteeksi läheltä Te Anau -järveä Murchisonvuorilta, Uuden-Seelannin Eteläsaarelta.

Le Takahé du Sud (Porphyrio hochstetteri) est une espèce d'oiseaux endémique de l'Île du Sud de la Nouvelle-Zélande. Cette espèce a longtemps été regroupée avec celle de l'Île du Nord, qui elle est éteinte, Porphyrio mantelli, sous le nom de talève takahē, talève takahé du Sud, takahé de l'Île Sud ou simplement takahē.

Il takahē, noto anche come takahē dell'Isola del Sud (Porphyrio hochstetteri A.B.Meyer, 1883) è una specie di uccello, incapace di volare, indigeno della Nuova Zelanda e appartenente alla famiglia dei ralli. Nel 1898, dopo la cattura degli ultimi quattro esemplari, si ritenne che si fosse estinto. Dopo molti anni, in seguito ad un'accurata ricerca, questo uccello venne però riscoperto da Geoffrey Orbell nei pressi del lago Te Anau, sulle montagne Murchison dell'Isola del Sud, il 20 novembre 1948. Il nome scientifico commemora il geologo austriaco Ferdinand von Hochstetter. Una specie imparentata, il takahē dell'Isola del Nord (P. mantelli) o mōho, è estinta ed è nota solamente per alcuni resti scheletrici. Entrambe le forme sono state ritenute per molto tempo sottospecie di mantelli e venivano solitamente classificate sotto il genere Notornis. Comunque, è stato riconosciuto che le differenze tra Porphyrio e Notornis sono insufficienti per giustificare la separazione di quest'ultimo, mentre le differenze tra la forma dell'Isola del Nord e quella dell'Isola del Sud sono abbastanza marcate da giustificare una classificazione come due specie separate che hanno perso indipendentemente l'una dall'altra l'attitudine al volo.

タカヘ（マオリ語: takahē; 学名：Porphyrio hochstetteri）は、ツル目クイナ科に分類される鳥類の一種。かつては独立したノトルニス(Notornis)属に分類されていたが、後に、同じクイナ科のセイケイから進化したことが判明。Notornisは学名としては使われなくなった。

타카헤(마오리어: takahē ; 학명 : Porphyrio hochstetteri), 뉴질랜드에서 서식하는 덩굴눈 뜸부기과로 분류되는 조류의 일종이다. 한때 노토루니스(Notornis)라고도 불렸다. 또한 멸종 될 줄 알았는데 뒤늦게나마 발견된 조류 중에 하나.

De zuidereilandtakahe (Porphyrio hochstetteri) is een niet-vliegende ral die tot hetzelfde geslacht behoort als de in Europa voorkomende purperkoet (P. porphyrio). In het Maori heten purperkoeten takahe.

Takahe południowy (w jęz. maoryskim: takahe) (Porphyrio hochstetteri) – gatunek nielotnego ptaka z rodziny chruścieli (Rallidae), zamieszkujący endemicznie Park Narodowy Fiordland na Wyspie Południowej w Nowej Zelandii. Gatunek skrajnie zagrożony wyginięciem – w 2006 roku żyło 313 osobników. Naukową nazwę takahe nadano na cześć austriackiego geologa Ferdinanda von Hochstettera.

O tacaé-do-sul (Porphyrio hochstetteri) é uma ave gruiforme da família Rallidae, endémica da Nova Zelândia. Encontra-se ameaçada de extinção. O tacaé-do-sul é o maior ralídeo existente na actualidade, com cerca de 63 cm de comprimento. É uma ave possante, com patas fortes e bico triangular compacto. As asas são muito curtas e não estão anatomicamente preparadas para voar. A plumagem é colorida, em tons de azul-violáceo, com a zona dorsal de cor verde. Os adultos têm uma máscara facial encarnada e bico amarelo. Os juvenis podem ser identificados pela plumagem baça e acastanhada. Estas aves habitam as pastagens alpinas da Ilha do Sul da Nova Zelândia. A sua alimentação, exclusivamente herbívora, é composta pelas partes mais tenras da vegetação rasteira da montanha. São aves territoriais, que vivem aos pares. Os ninhos são construídos junto ao solo, debaixo de arbustos, e na época de reprodução as fémeas colocam apenas dois ovos. A taxa de sobrevivência das crias é relativamente alta, entre os 73 e 97%. Assim como tantos exemplos de ralídeos não voadores, que desapareceram na zona do Pacífico, devido a caça excessiva e introdução de espécies invasoras, nomeadamente roedores, o tacaé-do-sul foi considerado extinto por muito tempo, possuindo seu último avistamento em 1898. Em 1948, no entanto, foi redescoberta uma pequena população no alto das montanhas de Murchinson na Ilha do Sul. O tacaé-do-norte desapareceu totalmente. O sucesso de sobrevivência do tacaé-do-sul deve-se principalmente à inacessibilidade do seu presente habitat, que não apresenta condições favoráveis à vida humana e, como tal, nunca foi colonizado. Apesar disso, a espécie continua ameaçada de extinção e como medida de prevenção, alguns pares foram transferidos, com sucesso, para diversas ilhas ao largo da Nova Zelândia que se encontram desratizadas.

Така́хе, или бескры́лая султа́нка (лат. Porphyrio hochstetteri), — нелетающая редкая птица из семейства пастушковых, обитающая в горах Южного острова Новой Зеландии, около озера Те-Анау. Местное маорийское название — мохоау. Одно время считалась полностью вымершей, после повторного открытия была занесена в Международную Красную книгу, получив статус вида, которому угрожает опасность исчезновения (категория EN).

Sydötakahe (Porphyrio hochstetteri) är en starkt utrotningshotad fågel inom familjen rallar som är endemisk för Nya Zeeland.

巨水鸡（学名：Porphyrio hochstetteri，英文、毛利語：takahē，台湾作南秧雞），又名南島青水雞、南岛秧鸡、泰卡雞，是紫水雞屬的一種鳥類，分布于包括澳大利亚、紐西兰，塔斯马尼亚及其附近的岛屿。曾於1898年被認為經已滅絕，後於1948年再次被發現。