أبلق أبقع (الاسم العلمي: Oenanthe pleschanka) (بالإنجليزية: Pied Wheatear)، هو طائر ينتمي إلى صائدة الذباب (فصيلة: Muscicapidae) هو طائر جاثم صغير مهاجر يتغذي علي الحشرات والبذور ويتلون الذكر باللونين الأبيض والأسود أما الأنثي فهي بنية اللون وتبني طيور الأبلق الأبقع أعشاشها في المناطق الصخرية والمفتوحة وتضع الأنثي 4-6 بيضات في شق صخري أو حفرة

Bělořit bělohlavý (Oenanthe pleschanka) je malý hmyzožravý pěvec, dříve řazený do čeledi drozdovitých (Turdidae), nyní obecně považovaný za lejskovitého ptáka (Muscicapidae). Tento stěhovavý středoasijský bělořit se vyskytuje od jihovýchodní Evropy až po Čínu a zimuje v Indii a severovýchodní Africe. V západní Evropě je velmi vzácným toulavým druhem. Samec je výrazně černobílý. Bílá temena s hnědým nádechem kontrastují s černým obličejem, hrdlem a bílým kostřecem. Samice je hnědší a hlava má pískový nádech. Samice jsou tmavší než samice bělořita šedého, vypadají menší a mají méně bílé barvy na kostřeci. Ocasní pera jsou bílá s charakteristickou černou kresbou ve tvaru obráceného písmene „T“. Tento 14 cm velký pták hnízdí v otevřených, kamenitých a řídce porostlých oblastech, kde klade čtyři až šest vajec do děr, pod kameny nebo do skalních štěrbin. Živí se především hmyzem, ale požírá i semena.

Der Nonnensteinschmätzer (Oenanthe pleschanka), auch Nonnen-Steinschmätzer, ist ein in Asien bis Südosteuropa verbreiteter Vertreter aus der Familie der Fliegenschnäpper. Der Nonnensteinschmätzer ist graziler und geringfügig kleiner als der Steinschmätzer. Er ist kurzbeiniger mit kürzeren Flügeln und einem längeren Schwanz. Männchen im Prachtkleid sind schwarz-weiß gefärbt. Stirn, Oberkopf, Nacken, Hinterrücken, Bürzel, Brust, Ober- und Unterschwanz sind weiß, während ein schmaler Stirnstreif, Zügel, Halsseiten, Rücken, Schultern und die Flügel ober- sowie unterseits schwarz sind. Im Schlichtkleid dagegen ist bei Männchen der Oberkopf und Nacken graubraun gefärbt, wobei das Weiß der Federbasen durchschimmern kann. Vorderrücken- und Schulterfedern sind hellbraun, helle Partien der Unterseite sind rahmfarben bis grau-gelblich. Zwischen den dunklen Wangen und dem Oberkopf ist eine gelblich- bis bräunlichweiße Umrandung zu erkennen, vor allem als Überaugenstreif, aber auch am Unterrand der Stirn. Weibchen sind dem Mittelmeer-Steinschmätzer sehr ähnlich und nicht immer sicher zu unterscheiden. Allerdings ist ihre Gesamttönung der Oberseite düster erdbraun, während im Herbstgefieder deutlichere helle Ränder an Vorderrücken-, Schultern- und Rückenfedern zu erkennen sind. Die Kehle ist dabei grau oder graubräunlich. Im Frühjahr und Sommer ist diese dunkler, als Kontrast zum Mittelmeer-Steinschmätzer, bei welchem die Kehle entweder weiß oder deutlich abgesetzt schwärzlich ist.

La collalba pía (Oenanthe pleschanka) es una especie de ave paseriforme de la familia Muscicapidae. Es una especie migratoria que se reproduce en Asia central, desde el extremo sureste de Europa hasta China, y pasa el invierno en la India y el noreste-este de África. Es un divagante muy raro a Europa occidental.

Nunnatasku (Oenanthe pleschanka) on kivitaskua muistuttava varpuslintu, jonka kuvaili ja nimesi Ivan Lepjohin vuonna 1770. Linnun pituus on 14–16½ cm ja paino keskimäärin noin 18–20 g, eli se on kivitaskun kokoinen. Vanha juhlapukuinen koiras on helppo tuntea värityksensä perusteella: sen selkä, siivet, naama ja kurkku ovat mustat. Niska, päälaki ja vatsapuoli valkeat sekä pyrstössä on kivitaskumainen mustavalkea kuviointi. Naaras ja nuori lintu ovat päältä harmaita ja alta vaaleita. Vanhoilla linnuilla on täydellinen sulkasato kesällä, nuorilla vain osittainen. Nunnataskun pääasiallinen esiintymisalue on Keski-Aasia. Euroopassa sitä tavataan Mustanmeren pohjoispuolella ja Tonavan suiston tuntumassa. Kyproksella elää kyproksentasku (O. cypriaca), jota aikaisemmin pidettiin nunnataskun alalajina. Euroopan populaation koko on 64 000–270 000 yksilöä. Satunnaisia havaintoja on tehty muun muassa Suomessa, jossa laji on tavattu yli 30 kertaa. Suomen ensihavainto tehtiin 19.10.1979 Lemlandin Lågskärillä. Viime vuosina laji on havaittu joitakin kertoja vuosittain. Laji talvehtii Itä-Afrikassa. Nunnatasku asuu vuorten karuilla rinteillä ja kivikkoisilla ylängöillä.

Le Traquet pie (Oenanthe pleschanka) est une espèce d’oiseaux de la famille des Muscicapidae. Il est caractérisé par son plumage noir et blanc (chez le mâle) auquel il doit son nom : calotte, arrière du cou et ventre blancs, face, poitrine, dos et ailes noirs, queue typique de traquet blanche marqué d'un T noir. Cette espèce insectivore vit globalement en Sibérie méridionale, ainsi que dans l'extrême sud-est de l'Europe, de la Dobroudja jusqu'au Caucase, puis de l'Afghanistan jusqu'au nord-est de la Chine, mais des migrants ont été trouvés au nord du Cachemire et dans le nord-est de l'Afrique (au Maroc). On ne peut que très rarement l'observer en Europe occidentale (parfois en Italie). Ce passereau vit dans les zones steppiques sur des aires caillouteuses ou dans des combes et des ravins argileux que l'on trouve dans la steppe. Il arrive en avril et migre en septembre vers l'Asie centrale.

La monachella dorsonero (Oenanthe pleschanka) è un piccolo uccello passeriforme insettivoro, un tempo classificato nella famiglia dei tordi (Turdidae), ma oggi generalmente considerato un pigliamosche del Vecchio Mondo (Muscicapidae). Questa monachella migratrice dell'Asia centrale si trova dall'estremo sud-est dell'Europa fino alla Cina ed è stata trovata svernante in India e nell'Africa nord-orientale. È un vagante molto raro nell'Europa occidentale. Il maschio è un uccello bianco e nero dai segni audaci. La corona bianca sfumata di marrone contrasta con la faccia e la gola nere e il groppone bianco. La femmina è più marrone e la testa è lavata di color sabbia. Le femmine sono più scure di quelle della monachella comune, sembrano più piccole e mostrano meno bianco sul groppone. Le penne della coda sono bianche con caratteristiche macchie nere, che formano un motivo a "T" rovesciata che ricorda la coda della monachella orecchiuta. Questo uccello di 14 centimetri nidifica in regioni aperte, sassose e scarsamente vegetate, deponendo da quattro a sei uova in un buco, sotto una pietra o in una fessura rocciosa. La monachella dorsonero mangia principalmente insetti, ma si nutre anche di semi.

セグロサバクヒタキ（背黒砂漠鶲、学名: Oenanthe pleschanka ）は、スズメ目ヒタキ科に分類される鳥類の一種。サバクヒタキの仲間である。

De bonte tapuit (Oenanthe pleschanka) is een zangvogel uit de familie der vliegenvangers (Muscicapidae). De bonte tapuit is een trekvogel die broedt in delen van Europa en Azië en overwintert in het oosten van Afrika. In Europa broedt de soort met name in de zwarte-aardegordel in het zuidoosten van het continent.

Białorzytka pstra (Oenanthe pleschanka) – gatunek małego ptaka z rodziny muchołówkowatych (Muscicapidae). Zasięg występowania Występuje od południowo-wschodniej Europy (północno-wschodnia Bułgaria, wschodnia Rumunia i południowa Mołdawia), z przerwami w zasięgu dalej na wschód po południowy Ural, Mongolię, Zabajkale, środkowy i zachodni Afganistan, północny Pakistan, północno-zachodnie Himalaje i północno-wschodnie Chiny. Zimuje w północno-wschodniej i wschodniej Afryce oraz w południowo-zachodniej części Półwyspu Arabskiego. Do Polski zalatuje wyjątkowo (5 stwierdzeń, ostatnie w 2011). Biotop Żyje na zboczach wzgórz i terenach poprzecinanych jarami i wąwozami. Wygląd zewnętrzny We wszystkich szatach dziób i nogi są czarno ubarwione. Samce w szacie spoczynkowej mają jasne brzegi piór. Rozmiar długość ciała 14,5–16 cm Masa ciała 16–22 g Sezon lęgowy trwa od maja do czerwca lub lipca, w północnym Pakistanie aż do sierpnia. Gniazdo ma kształt luźnej, płaskiej miseczki z grubych łodyg roślinnych i korzonków, wyłożonej cienkimi łodygami, sierścią zwierzęcą i wełną. Umieszczone jest we wnęce pod kamieniem, w szczelinie skalnej, ścianie wąwozu lub budynku, w brzegu rzeki, odnotowano też gniazda w norach susłogonów falistych. W zniesieniu 4–6 jaj, są one jasnoniebieskie do zielononiebieskich z niewielkimi czerwonawobrązowymi plamkami. Okres inkubacji trwa 13–14 dni, zaś pisklęta opuszczają gniazdo po kolejnych 13–14 dniach.

O chasco-malhado (Oenanthe pleschanka) é um pequeno pássaro passeriforme insetívoro, anteriormente classificado como membro da família dos tordos (Turdidae), mas agora geralmente considerado um papa-moscas do Velho Mundo (Muscicapidae). Este chasco migratório da Ásia Central ocorre desde o extremo sudeste da Europa até à China, e tem sido encontrado a invernar na Índia e no nordeste de África. É um visitante muito raro na Europa Ocidental. O macho é uma ave branca e preta com marcas ousadas. A coroa branca tingida de castanho contrasta com a face e a garganta pretas e o uropígio branco. A fêmea é mais acastanhada e a cabeça tem um tom bege-areia. As fêmeas são mais escuras do que as do chasco-cinzento, parecem mais pequenas e mostram menos branco no uropígio. As penas da cauda são brancas com marcas pretas características, que formam um padrão de "T" invertido que se assemelha à cauda do chasco-ruivo. Esta ave de 14 centímetros nidifica em regiões abertas, pedregosas e com pouca vegetação, pondo quatro a seis ovos num buraco, debaixo de uma pedra ou numa fenda rochosa. O chasco-malhado come principalmente insetos, mas também consome sementes.

Каменка-плешанка (лат. Oenanthe pleschanka) — вид птиц из семейства мухоловковых. Окраска тела самца чёрно-белая. Голова и шея сверху белые. Брюхо, надхвостье и хвост по бокам, белые, окраска остальных частей тела чёрная. Середина и конец хвоста чёрный. Верхняя часть тела у самки и молодых птиц рыже-бурая, горло темно-бурое. Окраска хвоста такая же, как и у самца. Голос «чэк-чэк». Распространена в степной зоне. Держится возле каменистых россыпей, балок, глинистых обрывов, участков степного типа. Часто приседает, подёргивая чёрно-белым хвостом вверх вниз. Прилетает в начале апреля. Гнездо строит в норе или расщелине, выстилая его травинками, перьями и шерстью. Кладка — 4—5 зеленовато-голубых яиц, в конце апреля — начале мая. Отлетает в сентябре.

Nunnestenskvätta (Oenanthe pleschanka) är en fågel som tillhör släktet stenskvättor. Släktet räknades tidigare till familjen trastar, men är numera placerat inom familjen flugsnappare (Muscicapidae). Nunnestenskvättan häckar från sydostligaste Europa österut till Kina och flyttar vintertid till främst östra Afrika. Den är en tillfällig gäst i övriga Europa, med ett 60-tal fynd i Sverige. IUCN kategoriserar den som livskraftig.

Alaca kuyrukkakan (Oenanthe pleschanka), önceden karatavukgiller (Turdidae) familyasının bir üyesi olarak sınıflandırılan küçük ötücü kuşlara ait bir kuş olup şimdi sinekkapangiller (Muscicapidae) familyasına yerleştirilmiştir. Erkek yazın siyah ve beyaz renklidir. Beyaz taç gri renklerle renklendirilir, siyah yüz ve boğaza sahiptirler. Dişi, daha kahverengidir ve baş kum rengi-kahverengimsi sarı renklidir. Dişiler, bayağı kuyrukkakandan daha koyu renk, daha küçük ve kıçta daha az beyazlık vardır. Kuyruk ve kıç beyazdır, kara kulaklı kuyrukkakan gibi siyah ters T-deseni vardır. Büyüklükleri 13.5-14.5 cm olan bu kuş, açık, taşlı, seyrekçe otlu habitatlarda yuva yapar, bir kaya çatlağına 4-6 yumurta bırakır. Meyve ve böceklerle beslenirler. Bu göçmen orta Asyalı kuyrukkakanlar, Avrupa'nın güneydoğusunun uç noktasından Çin'e kadar yayılış gösterirler. Hindistan ve kuzeydoğu Afrika'da kışı geçirirler. Batı Avrupa'da nadir görülürler.

白顶䳭（台湾作斑鸲）（学名：Oenanthe pleschanka），是雀形目鹟科的一种鸟类。 白顶䳭体重约19.36克，翼长约92.8毫米，嘴峰长约16.4毫米，喙宽度约3.2毫米，喙厚度约3.5毫米，跗蹠长约22.6毫米，尾长约60.4毫米。白顶䳭是候鸟，其栖息在开放的岩石之上，食性为肉食性，主要食物来源是陆生无脊椎动物。 多石的欧亚大陆中南部；在阿拉伯和伊朗至非洲东北部越冬。