Loxops wolstenholmei je vyhynulý druh ptáka z čeledi pěnkavovití (Fringillidae), jeden ze zástupců skupiny šatovníků, jež je rozšířena na Havajském souostroví. Historicky byl veden jakožto poddruh stále žijícího šatovníka akepa (Loxops coccineus). Dospělci měřili na délku asi 10 cm. Samci měli svrchní části těla zbarveny rezavooranžovou barvou s hnědavým nádechem, spodní strana těla byla červenooranžová, se světlejším opeřením na břiše a spodní straně ocasu. Křídla měla černohnědé zbarvení. Samice a nedospělí ptáci měli peří zelenošedé. Šatovník se vyznačoval specializovaným zobákem, jenž byl asymetrický, s překříženými polovinami. Ptákovi umožňoval sbírat bezobratlé živočichy z listů a kůry, otevírat pupeny rostlin, šatovník se příležitostně živil také nektarem. Šatovník Loxops wolstenholmei byl endemitem havajského ostrova Oahu. Žil především v hustých horských lesích, zejména s přítomností stromů druhů Acacia koa a Metrosideros polymorpha (železnec mnohotvarý). V průběhu 19. století šlo o hojný druh, rychle však došlo k jeho vymizení. Za úbytkem zřejmě stála kombinace ničení přirozeného prostředí, predace ze strany nepůvodních savců a zranitelnosti vůči ptačím chorobám. Poslední jedinec byl z volné přírody odloven pro barona Rothschilda v květnu 1893, ve volné přírodě byl však pták ještě několikrát spatřen. Britský přírodovědec Robert Cyril Layton Perkins pozoroval pár šatovníků v distriktu Wahiawa ještě roku 1900. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) datuje poslední datum pozorování až na rok 1930.

Der Oʻahu-ʻākepa (Loxops wolstenholmei) ist eine ausgestorbene ʻākepa-Art, die endemisch auf der Insel Oʻahu vorkam und im 19. Jahrhundert häufig gesichtet wurde. Dieser ziegelrote hawaiianische Kleidervogel bewohnte die dicht bewaldeten Berggipfel. Die Weibchen waren überwiegend grau mit einem Grünstich, und wie andere Loxops-Arten besaßen die Vögel einen leicht gekreuzten Schnabel, mit dem sie Knospen öffneten, um an Nektar und Insekten zu gelangen. Ihre bevorzugten Lebensräume waren ʻōhiʻa- und koa-Wälder, die reich an ihrer bevorzugten Nahrung waren. Der Oʻahu-ʻākepa ist eine von drei ʻākepa-Arten, die sich durch klimatische Einflüsse und Migration verbreiteten; die Unterbrechung dieser Wanderbewegungen führte zur Aufspaltung in vier Linien. Die erste ist der Hawaii-ʻākepa, ein scharlachroter Vogel der Big Island, der möglicherweise der Vorfahre der Gattung Loxops ist. Es folgt der Maui-ʻākepa, ein gräulich-oranger Vogel, der als Fossil auf allen Inseln von Maui Nui gefunden wurde, historisch jedoch auf Maui belegt ist und als erste der Arten ausstarb. Dann der Oʻahu-ʻākepa, ein ziegelroter Vogel, der bis etwa 1900 beobachtet wurde, bevor er ausstarb. Die letzte Linie ist der Akekeʻe, ein grüner Vogel, der ausschließlich auf der Insel Kauaʻi vorkommt.

La akepa de Oahu (Loxops wolstenholmei)​ es una especie extinta de ave paseriforme de la familia Fringillidae endémica de la isla de Oahu en el archipiélago de Hawái.​ Durante mucho tiempo fue considerada una subespecie de la akepa de Hawái (Loxops coccineus), con el nombre de L. c. wolstenholmei, sin embargo las diferencias cromáticas y los hábitos de construcción del nido, además de los reciente análisis de ADN,​ han establecido la separación de la especie de Hawái y la elevación al rango de especies por derecho propio de la población de Oahu.​

L'ʻākepa d'Oʻahu (Loxops wolstenholmei) est une espèce éteinte d'ʻākepa endémique de l'île d'Oahu, fréquemment observée au cours du XIXe siècle. Ce passereau hawaïen rouge brique vivait sur les sommets montagneux dans des zones densément boisées. Les femelles étaient principalement grises avec une teinte verdâtre. Ces oiseaux possédaient un bec légèrement croisé, semblable aux autres espèces de Loxops, qu'ils utilisaient pour ouvrir les bourgeons à la recherche de nectar et d'insectes. Leurs habitats de prédilection étaient les forêts d'ʻōhiʻa et de koa, riches en fleurs et en insectes dont l'espèce se nourrissait. L'ʻākepa d'Oʻahu est l'une des trois espèces d'ʻākepa dont la répartition a été influencée par les conditions météorologiques et la migration. L'arrêt des déplacements a conduit à la division de l'espèce en quatre branches. La première est l'ʻākepa d'Hawaï, un oiseau rouge écarlate vivant uniquement sur la Grande Île et qui pourrait être l'ancêtre du genre Loxops. Vient ensuite l'ʻākepa de Maui, un oiseau gris-orangé trouvé sous forme de fossiles sur toutes les îles de Maui Nui, mais historiquement observé sur Maui, et qui fut la première espèce d'ʻākepa à disparaître. Puis l'ʻākepa d'Oʻahu, de couleur rouge brique, observé jusqu'aux environs de 1900 avant son extinction. La dernière branche est l'akekeʻe, un oiseau vert que l'on ne trouve que sur l'île de Kauaʻi.

L'akepa di Oahu, o più correttamente ‘akepa di Oʻahu (Loxops wolstenholmei (Rothschild, 1893)) è un uccello passeriforme estinto della famiglia Fringillidae.

De Oahu-akepa (Loxops wolstenholmei) is een zangvogel uit de familie Fringillidae (vinkachtigen). De vogel werd in 1893 door Lionel Walter Rothschild geldig beschreven. Het is een uitgestorven vogelsoort uit het geslacht Loxops die voorkwam in Hawaï.

Hawajka rdzawa (Loxops wolstenholmei) – gatunek małego ptaka z rodziny łuszczakowatych (Fringillidae). Występował endemicznie na hawajskiej wyspie Oʻahu. Ostatni okaz pozyskano w 1893, ostatni raz hawajkę rdzawą widziano w 1901. Gatunek uznano za wymarły.

O ʻākepa-de-oʻahu (Loxops wolstenholmei) é uma espécie extinta de ʻākepa endémica da ilha de Oahu, frequentemente avistada durante o século XIX. Esta ave melífera havaiana de cor vermelho-tijolo habitava os picos montanhosos em áreas densamente florestadas. As fêmeas eram maioritariamente cinzentas com um tom esverdeado. As aves possuíam um bico ligeiramente cruzado, tal como outras espécies de Loxops, que utilizavam para abrir botões em busca de néctar e insetos. Os seus habitats preferidos eram as florestas de ʻōhiʻa e koa, repletas de flores e insetos que a espécie consumia. O ʻākepa-de-oʻahu é uma das três espécies de ʻākepa que se dispersaram devido a fatores climáticos e migratórios. A interrupção do movimento das espécies levou à sua divisão em quatro ramos. O primeiro é o ʻākepa-do-havai, uma ave vermelho-escarlate que vive apenas na Ilha Grande e que poderá ser o ancestral do género Loxops. Segue-se o ʻākepa-de-maui, uma ave cinzento-alaranjada encontrada como fóssil em todas as ilhas de Maui Nui, mas historicamente observada em Maui, sendo a primeira das espécies de ʻākepa a desaparecer. Depois surgiu o ʻākepa-de-oʻahu, de cor vermelho-tijolo, visto até cerca de 1900, altura em que se extinguiu. O último ramo é o akekeʻe, uma ave verde encontrada apenas na ilha de Kauaʻi.

Oahu-akepa (Loxops wolstenholmei) är en utdöd fågel i familjen finkar inom ordningen tättingar.