Lorikul filipínský (Loriculus philippensis), známý také pod místním tagalským názvem „kulasisi“, je malý druh papouška z čeledi Psittaculidae, který je endemitem Filipín. Zahrnuje asi 9 poddruhů, dříve však zahrnoval i papoušíka camiguinského a papoušíka černozobého, kteří jsou nyní uznáváni jako samostatné druhy. Ačkoliv je na červeném seznamu IUCN veden jako málo dotčený, některé poddruhy, jako L. p. chyrsonotus ze Cebu a L. p. siquijorensis ze Siquijoru, mohou být již vyhynulé. Druh je ohrožen ztrátou přirozeného prostředí, ale ještě větší hrozbou je odchyt pro nelegální obchod s divokými zvířaty; ptáci odchycení v přírodě jsou často prodáváni jako domácí mazlíčci na ulicích nebo v online prodejních skupinách.

Der Philippinenpapageichen (Loriculus philippensis), aufgrund seines lokalen Tagalog-Namens „kulasisi“ auch als Colasisi bekannt, ist eine kleine, auf den Philippinen endemische Papageienart aus der Familie der Psittaculidae. Die Art umfasst etwa 9 Unterarten, schloss früher jedoch auch den Camiguin-Fledermauspapagei und den Schwarzschnabel-Fledermauspapagei ein, die inzwischen als eigenständige Arten anerkannt sind. Obwohl die Art auf der Roten Liste der IUCN als „nicht gefährdet“ geführt wird, könnten einige Unterarten wie L. p. chyrsonotus von Cebu und L. p. siquijorensis von Siquijor bereits ausgestorben sein. Die Art ist durch Lebensraumverlust bedroht, eine noch größere Gefahr stellt jedoch der Fang für den illegalen Wildtierhandel dar; wild gefangene Vögel werden häufig als Haustiere auf der Straße oder in Online-Verkaufsgruppen angeboten.

El lorículo filipino (Loriculus philippensis) es una especie de ave psitaciforme de la familia Psittaculidae endémica de Filipinas. Contiene unas 11 subespecies repartidas por el archipiélago filipino, aunque su taxonomía exacta todavía no está clara, al menos una de las subespecies podría separarse y considerarse especie aparte. Son pequeños loros principalmente verdes con algunas áreas rojas, naranjas, amarillas y azules según las subespecies. Solo los machos tienen la frente de color rojo, excepto en la población que vive en Camiguin, donde ni los machos ni las hembras tienen esta zona roja. Anidan en las cavidades de los árboles como la mayoría de loros, pero a diferencia de sus parientes la hembra acarrea materiales de construcción para el nido enganchados en sus plumas.

Filippiinienriippukaija (Loriculus philippensis) on Filippiinienin kotoperäinen kaija. Sen holotyypin kuvaili Philipp Ludwig Statius Müller Luzonilta 1776. BirdLife Suomen suomenkielisten lintulajien nimiuudistuksessa 2026 eriytettiin omiksi lajeikseen Avilist-lähteen mukaisesti camiguininriippukaija (Loriculus camiguinensis) ja sulunriippukaija (Loriculus bonapartei). Filippiinienriippukaijalla on lajieriyttämisestä huolimatta yhä on useita alalajeja: Loriculus philippensis philippensis L. p. mindorensis L. p. bournsi L. p. regulus L. p. chrysonotus L. p. worcesteri L. p. siquijorensis L. p. apicalis L. p. dohertyi Filippiinienriippukaija kasvaa 14 cm pitkäksi, ja painaa aikuisena 32-40 grammaa. Se on yleisväriltään vihreä, otsa ja päälaki sekä yläperä ovat punaiset, ja selkää pitkin kulkee kullankeltainen raita. Koiraalla on kurkussa oranssi läikkä, naaraalla on sinertävät posket.

Le Coryllis des Philippines (Loriculus philippensis) ou loricule des Philippines, est une espèce d'oiseaux de la famille des Psittaculidae, endémique des Philippines.

Il loricolo delle Filippine (Loriculus philippensis (Müller, 1776)) è un uccello della famiglia degli Psittaculidi, endemico delle Filippine.

De Filipijnse vleermuisparkiet (Loriculus philippensis) is een papegaaiachtige die alleen voorkomt in de Filipijnen. In het Filipijns heet deze vogel Colassi. In de Visayas wordt de Filipijnse vleermuisparkiet Kusi, Kolansi of Kolasisi genoemd.

Zwisogłówka czerwonoczelna (Loriculus philippensis), znana lokalnie jako „kulasisi”, to mały gatunek papugi z rodziny psittaculid, endemiczny dla Filipin. Obejmuje około 9 podgatunków; dawniej zaliczano do niej również lorysy z Camiguin i o czarnych dziobach, które obecnie uznaje się za odrębne gatunki. Choć w Czerwonej księdze IUCN figuruje jako gatunek najmniejszej troski, niektóre podgatunki, takie jak L. p. chyrsonotus z Cebu czy L. p. siquijorensis z Siquijor, mogą być już wymarłe. Gatunkowi zagraża utrata siedlisk, lecz jeszcze większym zagrożeniem jest odłów na potrzeby nielegalnego handlu dzikimi zwierzętami.

Papagaio-morcego-filipino ou lorito-filipino (Loriculus philippensis) é uma espécie de ave endémica das Filipinas pertencente à família chamada Psittacidae. Seus habitats naturais são florestas subtropicais ou tropicais húmidas de baixa altitude e regiões subtropicais ou tropicais húmidas de alta altitude.

Филиппинский висячий попугайчик (лат. Loriculus philippensis) — птица отряда попугаеобразных. Окраска оперения в зелёных, красных и золотисто-жёлтых тонах, на затылке имеется пятно золотисто-жёлтого цвета. Лоб красный, щёки голубые, у самца на горле красное пятно. Клюв красный. Обитает на Филиппинских островах.

Filippinhängpapegoja (Loriculus philippensis) är en fågel i familjen östpapegojor inom ordningen papegojfåglar.