البقويقة الهدسونية (الاسم العلمي: Limosa haemastica) هو طائر ينتمي إلى طيطوي وشنقب . وهو طائر خواض له منقار طويل ومستقيم

Břehouš aljašský (Limosa haemastica) je statný druh bahňáka z rodu břehouš (Limosa) a z čeledi slukovití (Scolopacidae). Běžně se vyskytuje v Severní Americe, kde dochází k rozmnožování, na zimu migruje do Jižní Ameriky (hlavně Argentina a Chile). Jedná se o tmavého ptáka s tělem aerodynamického tvaru, které se výborně hodí pro překonávání velkých vzdáleností. Měří kolem 37–42 cm, rozpětí křídel je 66 cm, samec váží kolem 220 g a samice kolem 290 g. Zobák je dlouhý, u kořene růžový a ke konci černý a je nepatrně zahnutý nahoru. Stejně jako ostatní bahňáci, i břehouš aljašský má tenké dlouhé nohy, které mu dobře slouží při procházení bahnem. U břehoušů aljašských se vyskytuje výrazný barevný rozdíl mezi prostým a svatebním šatem. Prostý šat je jen nevýrazný se svrchními partiemi zbarvenými hnědo šedými barvami, zespodu je převážně bledě bílý. Tento prostý šat je velmi podobný břehoušovi rudému i břehoušovi černoocasému. Ve stavebním šatu je břehoušovo opeření zbarveno shora do tmavě hnědé s bílým kropením, spodní části těla jsou převážně kaštanové. Tvář je bílá, přes oko se táhne tmavý výrazný oční proužek. Samici lze rozeznat podle bledšího opeření s častými bílými fleky a o něco delším zobákem.

Canadisk kobbersneppe (Limosa haemastica) er en vadefugl, der yngler over trægrænsen i Alaska og Canada og desuden langs bredderne af Hudsonbugten. Den overvintrer i Sydamerika og er en tilfældig gæst i Europa. Canadisk kobbersneppe er truffet en enkelt gang i Danmark, i Ho Bugt i 1986.

Die Hudsonschnepfe (Limosa haemastica), auch als Amerikanische Uferschnepfe bezeichnet, ist ein großer Watvogel aus der Gattung der Pfuhlschnepfen (Limosa). Die Hudsonschnepfe erreicht eine Länge von 37 bis 42 cm. Der rosafarbene Schnabel ist 8 cm lang und aufwärts gerichtet. Das Gewicht beträgt zwischen 195 und 358 Gramm. Die langen Beine haben eine schwarze Färbung. Die Brust und die Seiten sind dicht gestreift, über den Bauch zieht sich ein feines Wellenmuster. Der Bürzel ist weiß. Der schwarze Schwanz hat eine weiße Bänderung. Die Oberseite ist braun meliert. Das Sommergefieder der Männchen weist von der Brust bis zum Bauch eine kastanienbraune Färbung auf. Die Weibchen sind dunkler gefärbt. Im Winter ist das Gefieder am Rücken beider Geschlechter grau und die Brust heller getönt. Im Flug sind schwarze Unterflügeldecken zu sehen. Sein Ruf hört sich wie ein hochgestimmtes Tawit! an. Ihr Brutgebiet liegt im südlichen Alaska (z. B. Cook Inlet), vermutlich aber auch im westlichen Alaska (wie Kotzebue und Norton Bay) sowie Mackenzie, dem nordwestlichen British Columbia bis zur Hudson Bay. Im Frühjahr wandert sie zu den Great Plains. Ihre Überwinterungsplätze befinden sich in Feuerland und auf den Falklandinseln, insbesondere im Naturschutzgebiet Reserva Costa Atlántica Tierra del Fuego, wobei sich im Herbst tausende von Vögeln in der James Bay sammeln und dann nonstop nach Südamerika fliegen. Ihr Lebensraum sind Strände und Prärie-Teiche. Den Sommer verbringen sie in der arktischen Tundra.

El aguja café (Limosa haemastica), también denominada zarapito pico recto, aguja parda, becasa de mar, picopando canelo, barga aliblanca, aguja lomiblanca y aguja de Hudson, es una especie de ave Charadriiforme de la familia Scolopacidae propia de América, y divagante en Europa y Australia.

Eskimokuiri (Limosa haemastica) on pohjoisamerikkalainen kahlaaja, jonka elintavat tunnetaan huonosti. Linnun pituus on noin 37–42 cm ja paino 300 g. Sen höyhenpuku on ruskeankirjava, alapuolelta kuparinpunertava, nokka on pitkä, kärjestään tumma ja tyvestä punertava ja hieman ylöspäin kaareva. Koivet ovat pitkät ja tummat. Pyrstö on musta, yläperä valkoinen ja siivellä näkyy lennossa mustavalkea kuvio. Eskimokuiri pesii Pohjois-Amerikan pohjoisimmissa osissa, paikoin Alaskassa ja Kanadassa Beaufortinmeren ja Hudsoninlahden rannikoilla. Lajin elinympäristön ala on 180 000 neliökilometriä ja sen populaatio on kooltaan enimillään noin 70 000 täysikasvuista yksilöä. Eskimokuireja metsästettiin runsaasti 1800-luvun lopulla. Sen kanta on vähitellen voimistunut. Se on muuttolintu, jota muuttoaikoina tavataan paikoin Yhdysvalloissa ja Etelä-Amerikan pohjoisrannikolla. Talvehtimisalueet ovat Etelä-Amerikan eteläosissa Argentiinassa ja Chilessä. Laji on tavattu joitakin kertoja Euroopassa, ei kuitenkaan toistaiseksi Suomessa. Eskimokuiri pesii soilla ja tundran kosteikoilla.

La Barge hudsonienne (Limosa haemastica) est une espèce d'oiseaux Charadriiformes de la famille des Scolopacidae. C'est un grand limicole qui migre à travers toute l'Amérique : du nord de l'Alaska et du Canada pour nicher jusqu'au cône Sud pour ses quartiers d'hivernage. Selon la classification de référence du Congrès ornithologique international (version 15.2, 2026), c'est une espèce monotypique (non subdivisée en sous-espèces). La Barge hudsonienne mesure environ 38 centimètres de long, ce qui en fait relativement un gros oiseau de rivage. Il possède un long bec légèrement retroussé, et qui prend une couleur rosée près de la racine. Il a un corps brun sur le dessus, mais un plumage brun-roussâtre en dessous. Ce dernier possède des barres foncées, et à quantité variable. La femelle est typiquement plus grosse que le mâle, avec un bec encore plus allongé, et un dessous également plus pâle. En hiver, le plumage brun de la Barge hudsonienne prend des couleurs beaucoup plus grisâtres. Son dessous, quant à lui, devient plus blanc. Son aire de répartition morcelée s'étend de l'Alaska à la baie d'Hudson. Il passe l'été dans la toundra près de la ligne des arbres. Il hiverne dans le cône Sud, sur les vasières et dans les champs inondés.

La pittima dell'Hudson (Limosa haemastica Linnaeus, 1758) è un grosso uccello trampoliere della famiglia degli Scolopacidi. La pittima dell'Hudson misura 37-42 cm di lunghezza. Il becco, rosa, è di lunghezza pari o superiore a 8 cm. Pesa 195-358 g. Le zampe, piuttosto lunghe, sono nere. Il petto e i fianchi sono fittamente striati, e l'addome è ricoperto da bei motivi ondulati. Il groppone è bianco. La coda, nera, è marcata da strisce bianche. Le regioni superiori sono screziate di marrone. La livrea estiva del maschio presenta il petto e il ventre di colore marrone scuro. Le femmine sono di colore più scuro. In inverno il piumaggio della parte posteriore e del petto di ambo i sessi è grigio brillante. In volo, sono ben visibili delle strisce nere sotto le copritrici delle ali. Il richiamo risuona come una sorta di melodico tawit. Il territorio di nidificazione della pittima dell'Hudson comprende l'Alaska meridionale (ad esempio la zona dello stretto di Cook), probabilmente anche l'Alaska occidentale (come la zona dello stretto di Kotzebue e della baia di Norton) e il bacino del Mackenzie, le regioni nord-occidentali della Columbia Britannica e le coste della baia di Hudson. In primavera migra verso le Grandi Pianure. I territori di svernamento si trovano nella Terra del Fuoco e nelle isole Falkland; ogni autunno, migliaia di esemplari si riuniscono nella baia di James, per poi volare senza mai fermarsi fino al Sudamerica. Predilige le spiagge e gli stagni della prateria. Trascorre l'estate nella tundra artica.

アメリカオグロシギ （亜米利加尾黒鷸、学名：Limosa haemastica）は、チドリ目シギ科に分類される鳥類の1種。

캐나다흑꼬리도요(Hudsonian godwit, Limosa haemastica)는 도요과에 속하는 대형 섭금류이다. 리모사(Limosa)라는 속명은 라틴어에서 왔으며 "진흙투성이"를 의미하며 이는 "진흙"을 의미하는 limus에서 비롯되었다. 18세기에 이 새의 이름은 red-breasted godwit이었다. 현재의 영어명 Hudsonian godwit의 godwit은 1416~1417년에 처음 기록되었으며 새소리를 모방한 것으로 짐작된다.

De rode grutto (Limosa haemastica) is een vogel uit de familie van de steltloperachtigen (Scolopacidae).

Szlamnik amerykański (Limosa haemastica) – gatunek średniej wielkości ptaka wędrownego z rodziny bekasowatych (Scolopacidae). Jest narażony na wyginięcie. Systematyka Blisko spokrewniony z rycykiem (Limosa limosa), dawniej uznawano je za ten sam gatunek. Nie wyróżnia się podgatunków. Wymiary Długość ciała 36–42 cm; rozpiętość skrzydeł 67–79 cm; masa ciała: samce 196–266 g, samice 246–436 g. Wygląd Bardzo długi i lekko podgięty dziób. W locie widoczne charakterystyczne czarne podbarkówki, biały spód skrzydeł, biały ogon z czarną przepaską przy końcu oraz wąski biały pasek na skrzydłach. Wierzch ciała w brązowe i czarne plamki, od spodu kasztanowaty, czarne i białe prążki. Upierzenie zimowe brązowoszare, biały brzuch i dół piersi. Zasięg występowania Gniazda zakłada w północno-zachodniej i północno-środkowej części Ameryki Północnej – wyspowo od zachodniej i południowej Alaski i północno-zachodniej Kanady do Zatoki Hudsona. Zimuje głównie w południowej części Ameryki Południowej – w Argentynie i Chile, w niewielkiej liczbie także dalej na północ – wzdłuż wybrzeży Atlantyku w Urugwaju i południowej Brazylii, a od strony wybrzeży Pacyfiku aż po północne Peru. Status Międzynarodowa Unia Ochrony Przyrody (IUCN) od 2024 roku uznaje szlamnika amerykańskiego za gatunek narażony (VU, Vulnerable); wcześniej, od 2000 roku był on klasyfikowany jako gatunek najmniejszej troski (LC, Least Concern), a od 1988 roku jako gatunek bliski zagrożenia (NT, Near Threatened). W 2024 roku liczebność światowej populacji szacowano na 41–70 tysięcy dorosłych osobników. Globalny trend liczebności populacji uznawany jest za spadkowy.

Maçarico-café ou maçarico-de-bico-virado (Limosa haemastica) é uma ave limícola de grande porte da família Scolopacidae. Os adultos têm pernas longas e escuras e um longo bico rosa com uma ligeira curva para cima e escuro na ponta. A parte superior é manchada de marrom e a parte inferior é castanha. A cauda é preta e o uropígio é branco. Eles mostram as bordas da asa pretas em voo. As pernas e pés são cinza-azulados. O habitat de reprodução do maçarico-de-bico-virado fica no noroeste do Canadá e do Alasca, também na costa da Baía de Hudson. Eles fazem seus ninhos no chão, em um local bem escondido em áreas pantanosas. A fêmea geralmente põe quatro ovos oliva marcados com manchas mais escuras. O período de incubação é de 22 dias. Ambos os pais cuidam dos filhotes, que encontram seu próprio alimento e podem voar um mês após a eclosão. O maçarico-de-bico-virado migra para a América do Sul. Essas aves se juntam na Baía de James antes da migração de outono. Em bom tempo, muitos indivíduos conseguem fazer a migração sem parar. Eles são vagantes em Europa, Austrália e África do Sul. Eles talvez possam ser vistos mais facilmente na migração na costa leste da América do Norte, onde podem ser abundantes na migração do final de julho ao início de agosto.

Кана́дский верете́нник, или гудзонский веретенник (лат. Limosa haemastica) — птица семейства бекасовых. Длина от 37 до 42 см. Клюв розового цвета, длиной 8 см направлен вверх. Масса 195—358 г. Длинные ноги чёрного цвета. Грудь и бока имеют частые полоски, брюхо имеет ясный волнистый узор. Гузка белого цвета. Чёрный хвост имеет белую окантовку. Верх бурого цвета с пестринами. Зимнее оперение самцов от груди до брюха каштанового цвета. Самки окрашены темнее. Зимой оперение на спине у особей обоего пола серого, а грудь более светлого цвета. В полёте видны чёрные подкрыльные перья. Крик звучит как «тавит». Канадский веретенник обитает на пресноводных болотах в северной Канаде и на Аляске (заливы Кука, Коцебу и Нортон Бэй), а также на реке Маккензи, на северо-западе Британской Колумбии до Гудзонова залива. Весной мигрирует к Великим Равнинам. Места зимовок расположены на Огненной Земле и Фолклендских островах, причём осенью тысячи птиц собираются в заливе Джеймса и летят затем без остановок в Южную Америку. Летом обитает в арктической тундре. Канадский веретенник гнездится на земле, в хорошо скрытом месте на болотистой местности. Самка откладывает обычно 4 яйца оливково-коричневого цвета с более тёмными пятнами. Инкубационный период — 22 дня. Оба родителя заботятся о птенцах, которые через месяц после вылупления становятся на крыло.

Hudsonspov (Limosa haemastica) är en vadarfågel i familjen snäppor.