The white-tailed shrike (Lanioturdus torquatus) is a small passerine bird from the family Platysteiridae. It is also known as the chatshrike or ground batis. It occurs only in western Angola and Namibia in thorn scrub. It forages from ground level, where it hops about in large bounds and upright posture, to 25m above ground, scanning for insects. The very short tail, with a small black mark at the tip of the central two feathers, is always carried down, never sticking up. Its range of calls includes loud ringing territorial whistles.
This curious bird, which some consider to have close affinities with the batises and others the bushshrikes, was discovered in 1837 by James Edward Alexander in the Naukluft Mountains of Namibia. Waterhouse subsequently described it in 1838, the name Lanioturdus ('shrike-thrush') reflecting the uncertainty of its classification, and torquatus denoting 'collared'. The sexes have a similar appearance.
It is a common, endemic, breeding resident in the region, small seasonal migrations taking place. Its favoured habitat is scrub-savanna, thornbush and mopane-veld. It is found singly or in pairs during the breeding season, and in small groups at other times. It is a clumsy flier with shallow and rapid wingbeats like other batises.
Nests are usually located in thorny acacias and are constructed by both sexes. Nests are deep, neat well-moulded cups incorporating spider-web and placed about 3 metres above ground. The usual clutch is 2-3 eggs pale-green to white with sparse reddish-brown spots. Only the female incubates the eggs.
Translated Descriptions (11)
cs
Pětroš běloocasý (Lanioturdus torquatus) je malý pěvec z čeledi Platysteiridae. Vyskytuje se pouze v trnitých křovinách západní Angoly a Namibie. Potravu hledá od úrovně země, kde poskakuje velkými skoky ve vzpřímeném postoji, až do výšky 25 metrů. Velmi krátký ocas s malou černou skvrnou na špičce dvou prostředních per je vždy nesen nízko. Jeho hlas zahrnuje hlasité zvonivé teritoriální hvizdy. Tento zvědavý pták, jehož příbuznost k batisům či keřovým ťuhýkům je předmětem diskusí, byl objeven v roce 1837 Jamesem Edwardem Alexanderem v namibijském pohoří Naukluft. Waterhouse jej popsal v roce 1838; název Lanioturdus ('ťuhýk-drozd') odráží nejistotu v jeho klasifikaci, zatímco torquatus znamená 'obojkový'. Pohlaví vypadají podobně. Je to běžný, endemický hnízdící druh v regionu s malými sezónními migracemi. Jeho oblíbeným stanovištěm je trnitá savana, křoviny a mopanové porosty. V období hnízdění se vyskytuje jednotlivě nebo v párech, jindy v malých skupinách. Létá neobratně s mělkými a rychlými údery křídel. Hnízda jsou obvykle umístěna v trnitých akáciích a staví je oba partneři. Jsou to hluboké, úhledné, dobře tvarované misky s příměsí pavučin, umístěné asi 3 metry nad zemí. Obvyklá snůška čítá 2-3 světle zelená až bílá vejce s řídkými červenohnědými skvrnami. Vejce zahřívá pouze samice.
de
Der Weißschwanzwürger (Lanioturdus torquatus) ist ein kleiner Sperlingsvogel aus der Familie der Platysteiridae. Er ist auch als Halsbandwürger bekannt und kommt ausschließlich in den Dornbuschgebieten Westangolas und Namibias vor. Er sucht am Boden, wo er sich in großen Sprüngen und aufrechter Haltung fortbewegt, oder bis zu 25 Meter über dem Boden nach Insekten. Der sehr kurze Schwanz mit einer kleinen schwarzen Markierung an der Spitze der beiden mittleren Federn wird immer nach unten getragen. Sein Ruf umfasst laute, klingelnde Revierpfiffe. Dieser neugierige Vogel, dessen Verwandtschaft zu den Batis-Arten oder Buschwürgern diskutiert wird, wurde 1837 von James Edward Alexander in den Naukluftbergen Namibias entdeckt. Waterhouse beschrieb ihn 1838; der Name Lanioturdus ('Würger-Drossel') spiegelt die Unsicherheit seiner Klassifizierung wider, während torquatus 'gehalsbandet' bedeutet. Die Geschlechter sehen sich ähnlich. Er ist ein häufiger, endemischer Brutvogel der Region mit kleinen saisonalen Wanderungen. Sein bevorzugter Lebensraum ist Dornsavanne, Buschland und Mopane-Veld. Er tritt während der Brutzeit einzeln oder paarweise auf, sonst in kleinen Gruppen. Er ist ein ungeschickter Flieger mit flachen, schnellen Flügelschlägen. Die Nester werden meist in dornigen Akazien von beiden Geschlechtern gebaut. Es sind tiefe, ordentliche, gut geformte Näpfe, die Spinnweben enthalten und etwa 3 Meter über dem Boden platziert sind. Das Gelege besteht meist aus 2-3 hellgrünen bis weißen Eiern mit spärlichen rotbraunen Flecken. Nur das Weibchen brütet.
es
wikipedia
El laniotordo (Lanioturdus torquatus) es una especie de ave paseriforme de la familia Platysteiridae propia del suroeste de África. Es el único miembro del género Lanioturdus. Esta curiosa ave, la cual algunos consideran que tiene muchas afinidades con los batis y malaconótidos, fue descubierta en 1837 por James Edward Alexander en las montañas Naukluft en Namibia. Posteriormente Waterhouse la describió en 1838.
Se alimenta a nivel del terreno, donde pega saltos a unos 25 cm del suelo y mantiene una postura erguida, buscando insectos. Siempre lleva apuntando para abajo su cola corta, con una pequeña marca negra en el extremo de las dos plumas centrales. Su llamada son una serie de silbidos territoriales. Ambos sexos poseen una apariencia similar.
fi
wikipedia
Valkopyrstölepinkäinen (Lanioturdus torquatus) on afrikansieppojen heimoon kuuluva varpuslintu.
fr
Le Pririt à queue blanche (Lanioturdus torquatus) est un petit passereau de la famille des Platysteiridae. Également connu sous le nom de bagadais à collier, il ne se trouve que dans les broussailles épineuses de l'ouest de l'Angola et de la Namibie. Il cherche sa nourriture depuis le sol, où il se déplace par grands bonds en posture droite, jusqu'à 25 mètres de hauteur. Sa queue très courte, marquée d'une petite tache noire à l'extrémité des deux plumes centrales, est toujours portée vers le bas. Ses appels incluent des sifflements territoriaux sonores. Cet oiseau curieux, dont les affinités avec les batis ou les gonoleks sont débattues, a été découvert en 1837 par James Edward Alexander dans les monts Naukluft en Namibie. Waterhouse l'a décrit en 1838, le nom Lanioturdus ('pie-grièche-grive') reflétant l'incertitude de sa classification, et torquatus signifiant 'à collier'. Les sexes sont semblables. C'est un nicheur endémique commun dans la région, effectuant de petites migrations saisonnières. Son habitat favori est la savane arbustive, les buissons épineux et le veld à mopanes. On le trouve seul ou en couple pendant la saison de reproduction, et en petits groupes le reste du temps. C'est un vol maladroit avec des battements d'ailes rapides. Les nids sont généralement situés dans des acacias épineux et construits par les deux sexes. Ce sont des coupes profondes et bien moulées incorporant des toiles d'araignées, placées à environ 3 mètres du sol. La ponte habituelle est de 2 à 3 œufs vert pâle à blancs avec de rares taches brun rougeâtre. Seule la femelle couve.
it
L'averla codabianca (Lanioturdus torquatus) è un piccolo uccello passeriforme della famiglia Platysteiridae. È noto anche come batis dal collare e si trova solo nelle boscaglie spinose dell'Angola occidentale e della Namibia. Cerca cibo dal livello del suolo, dove saltella con grandi balzi e postura eretta, fino a 25 metri di altezza. La coda molto corta, con un piccolo segno nero sulla punta delle due penne centrali, è sempre tenuta bassa. I suoi richiami includono fischi territoriali forti e squillanti. Questo curioso uccello, le cui affinità con i batis o le averle cespugliose sono oggetto di dibattito, fu scoperto nel 1837 da James Edward Alexander nei monti Naukluft in Namibia. Waterhouse lo descrisse nel 1838; il nome Lanioturdus ('averla-tordo') riflette l'incertezza della sua classificazione, mentre torquatus significa 'collanato'. I sessi sono simili. È un uccello nidificante endemico comune nella regione, che compie piccole migrazioni stagionali. Il suo habitat preferito è la savana arbustiva, i cespugli spinosi e il veld di mopane. Si trova da solo o in coppia durante la stagione riproduttiva, e in piccoli gruppi in altri periodi. È un volatore maldestro con battiti d'ala rapidi e poco profondi. I nidi sono solitamente situati in acacie spinose e costruiti da entrambi i sessi. Sono coppe profonde e ben modellate che incorporano ragnatele, posizionate a circa 3 metri dal suolo. La covata abituale è di 2-3 uova da verde pallido a bianco con rare macchie bruno-rossastre. Solo la femmina cova le uova.
nl
wikipedia
De tapuitklauwier (Lanioturdus torquatus) is een zangvogel uit de familie lelvliegenvangers (Platysteiridae).
pt
O picanço-de-cauda-branca (Lanioturdus torquatus) é uma pequena ave passeriforme da família Platysteiridae. Também conhecido como batis-de-colar, ocorre apenas nos matagais espinhosos do oeste de Angola e da Namíbia. Procura alimento desde o solo, onde salta com grandes impulsos e postura ereta, até 25 metros de altura. A cauda muito curta, com uma pequena marca preta na ponta das duas penas centrais, é sempre mantida baixa. Os seus chamamentos incluem assobios territoriais altos e sonoros. Esta ave curiosa, cujas afinidades com os batis ou os picanços-arbustivos são debatidas, foi descoberta em 1837 por James Edward Alexander nas montanhas Naukluft, na Namíbia. Waterhouse descreveu-a em 1838; o nome Lanioturdus ('picanço-tordo') reflete a incerteza da sua classificação, enquanto torquatus significa 'com colar'. Os sexos são semelhantes. É uma espécie nidificante endémica comum na região, realizando pequenas migrações sazonais. O seu habitat preferido é a savana arbustiva, matagais espinhosos e o veld de mopane. Encontra-se isolada ou em pares durante a época de reprodução, e em pequenos grupos noutras alturas. É um voador desajeitado com batimentos de asas rápidos e superficiais. Os ninhos são geralmente situados em acácias espinhosas e construídos por ambos os sexos. São taças profundas e bem moldadas que incorporam teias de aranha, colocadas a cerca de 3 metros do solo. A postura habitual é de 2-3 ovos de cor verde-pálida a branca com manchas castanho-avermelhadas esparsas. Apenas a fêmea incuba os ovos.
ru
wikipedia
Дроздовый сорокопут (лат. Lanioturdus torquatus) — вид воробьинообразных из семейства Сережкоглазки (Platysteiridae), единственный в одноимённом роде (Lanioturdus).
Птицы обитают в каменистых местностях, засушливых саваннах, субтропических и тропических (низменных) засушливых и высокогорных кустарниковых зарослях, на берегах рек, ручьёв и морских заливов, на высоте до 1000 метров над уровнем моря, на юго-западе Анголы и северо-западе и центральной Намибии. Длина тела 15 см, масса около 32 грамм.
sv
wikipedia
Markbatis (Lanioturdus torquatus) är en fågel i familjen flikögon inom ordningen tättingar.
sw
wikipedia
Tiva-chati (Lanioturdus torquatus) ni ndege mdogo wa familia Platysteiridae. Anatokea Angola na Namibia tu katika pori yenye miti ya miiba. Hutavuta chakula ardhini mpaka sm 25 juu katika uoto; hula wadudu. Tago lake hutengenezwa kwa umbo wa kikombe katika mgunga mfupi. Jike huyataga mayai 2-3.
