Výr Blakistonův (Ketupa blakistoni, syn. Bubo blakistoni) je obrovská sova původem z východní Asie. Rozpoznávány jsou dva poddruhy, přičemž nominátní poddruh B. b. blakistoni obývá jižní Kurily, Sachalin a ostrov Hokkaidó, zatímco poddruh B. b. doerriesi žije v nejzazších výspách severovýchodní Číny, tj. v Chej-lung-ťiangu, Ťi-linu a Vnitřním Mongolsku, a v Přímořském a Chabarovském kraji a Magadanské oblasti na jihovýchodě Ruska. S hmotností 3,5 kg v případě dospělých samců a až 4,6 kg v případě dospělých samic je výr Blakistonův pokládán za největší sovu na světě. Celková délka těla činí 60–71 cm, rozpětí křídel pak až 2 m. Tento druh se vyznačuje šedohnědě skvrnitým opeřením, na spodních partiích s jemnými tmavohnědými vlnkami a pruhy. Obličejový disk je tmavě hnědý až kaštanový, bez ostrého oddělení od zbytku hlavy. Hlava vyniká žlutýma očima, dlouhým zobákem a širokými, vodorovně se svažujícími a roztřepenými „oušky“. Výr Blakistonův obývá zejména lesy podél rychle tekoucích vod a dalších alespoň částečně nezamrzajících vodních zdrojů. Kořistí výrů se stávají zejména ryby, ale také korýši, savci či žáby, jimiž mohou hojně krmit zejména mláďata. Zvládnou přemoci i relativně velká zvířata, jako jsou štiky amurské, sumci, lososi či savci do velikosti zajíců, kun, koček a malých psů. Při lovu neváhají vstoupit do vody, na rozdíl od jiných sov také tráví značné množství času na zemi. V zimě mohou číhat v blízkosti otvorů v říčním ledu. Hnízdí v dutinách jasanů či topolů, na kmenech padlých stromů či na lesní půdě. Vzhledem k drsným podmínkám se výři nemusí množit každou sezónu. V případě, že zahnízdí, však často kladou vejce ještě před koncem zimy. Obvyklá velikost snůšky činí 2 vejce. Péči o vejce a mláďata zastává samice, zatímco samec obstarává potravu. Inkubační doba trvá 35 dní, mláďata opustí hnízdo asi 35–40 dnů od vylíhnutí, ačkoli ještě několik měsíců vyžadují rodičovskou péči. Čerstvě vylíhnutá mláďata mají bílé prachové peří a teprve okolo 10 až 12 dnů se jim začíná vyvíjet tmavá obličejová maska. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2025 považuje výra Blakistonova za zranitelný druh, v dřívějším vyhodnocení vedený coby druh ohrožený. Celková velikost populace činí 900–1 700 dospělců, hlavní příčiny ohrožení pramení ze závislosti tohoto druhu na čistých a nenarušených vodních zdrojích s dostatečným množstvím ryb. Mezi hrozby se řadí zejména ničení lesů a výstavba dopravní infrastruktury v přirozených biotopech, budování přehrad, znečišťování, nadměrný rybolov atd., v určité míře i odchyt. Druh nese jméno anglického průzkumníka Thomase Blakistona, jenž roku 1883 získal jeho exemplář.

Der Riesenfischuhu (Ketupa blakistoni, Synonym: Bubo blakistoni) ist eine Eulenart aus der Gattung der Fischuhus (Ketupa). Der Riesenfischuhu erreicht eine Körpergröße von 60 bis 72 Zentimetern. Das Rückengefieder ist dunkelbraun und stark gezeichnet, das Bauchgefieder etwas blasser. Die Kehle ist weiß, die Iris orange-gelb und die Ohrenbüschel lang und breit-horizontal. Der Riesenfischuhu lebt in Russland, China und Japan in dichten Wäldern mit alten Bäumen für sein Nest (das er v. a. in Baumhöhlen anlegt) sowie nahen, auch im Winter nicht gefrierenden Gewässern für die Jagd. Er ernährt sich vor allem von Fischen, jagt gelegentlich aber auch Kleinsäugetiere, Vögel, Amphibien, Insekten und Krebstiere. Die Vögel sind überwiegend nachts aktiv, können aber auch in der Dämmerung sowie tagsüber jagen. Besonders aufgrund des Lebensraumverlustes von waldgesäumten Flüssen ist diese Art in ihrem Bestand gefährdet. Man schätzt, dass heute noch weniger als 1.000 Tiere leben. Factsheet auf BirdLife International

El búho de Blakiston, búho pescador de Blakiston o búho manchú (Bubo blakistoni; también se encuentra como Ketupa blakistoni) es considerado por algunos científicos como la especie de búho más grande del mundo por su tamaño de hasta 72 centímetros y su envergadura de hasta 2 metros, compitiendo con el búho real. En un principio, esta especie se colocó bajo el género Ketupa que abarca los búhos pescadores pero los resultados de ADN no son claros sobre cual de los dos géneros sería el más adecuado para esta especie. Su hábitat es el bosque ribereño, con árboles grandes y viejos donde anidar, cerca de ríos, lagos y manantiales que no se congelan en invierno. Henry Seebohm nombró a esta ave en honor al naturalista inglés Thomas Blakiston, quien recolectó el espécimen original en Hakodate en Hokkaidō, Japón en 1883.

Äyriäishuuhkaja (Bubo blakistoni) on pöllöihin kuuluva lintu. Se kuuluu huuhkajien alaryhmään, joka on erikoistunut metsästämään jokien ranta-alueilla. Lintu on aiemmin kuulunut sukuun kalahuuhkajat (Ketupa). Äyriäishuuhkajan elinaluetta ovat rantametsiköt, joissa on suuria vanhoja puita pesimäpaikaksi, lähellä järviä, jokia, lähteitä ja matalikkoja, jotka eivät jäädy talvella. Se syö kaloja ja sammakkoeläimiä mutta myös pieniä nisäkkäitä ja lintuja aina pyyhyn asti. Se syö myös raatoja. Äyriäispöllö voi olla suurin pöllölaji, se on kooltaan 60–72 cm. Uros painaa 3–3,75 kg, naaras 3–3,75 kg asti. Siipien kärkiväli voi olla 185–240 cm. Ulkoisesti se näyttää euraasialaiselta huuhkajalta, mutta on vaaleampi ja sillä on leveät takkuiset korvatupsut. Sen yläpuoli on viirullinen ruskeankeltainen, yläpuoli on ruskeankeltainen. Kurkku on valkoinen. Silmäterä on keltainen (huuhkajalla oranssi). Lintu on vaarantunut, sillä sen elinalueet, jokien rantametsiköt, ovat vähentyneet rantojen rakentamisen vuoksi. Japanissa on 100–150 lintua, joista 20 on pesivää paria. Aasian mantereella populaatio on paljon suurempi, ehkä tuhansia. Henry Seebohm nimesi linnun englantilaisen luonnontieteilijän Thomas Blakistonin mukaan, joka on ottanut kiinni alkuperäisen yksilön Hakodatessa Hokkaidōssa Japanissa vuonna 1883.

Le Grand-duc de Blakiston (Ketupa blakistoni, anciennement Bubo blakistoni), aussi connu en tant que Kétoupa de Blakiston, est une espèce d'oiseaux de la famille des Strigidae. C'est le deuxième plus grand rapace nocturne après le Grand-duc d'Europe. Ce hibou essentiellement piscivore se retrouve dans l'extrême nord-est de l'Asie et au Japon, où il est extrêmement rare et nécessite des mesures de conservation. Cette espèce a été décrite pour la première fois en 1884 par Henry Seebohm d'après un spécimen rapporté de Hakodate sur l'île de Hokkaidō au Japon par le naturaliste Thomas Blakiston. Le nom de l'espèce lui rend hommage.

Il gufo pescatore di Blakiston (Bubo blakistoni Seebohm, 1884) è un uccello strigiforme della famiglia degli Strigidi. Misura circa 72 cm di lunghezza ed ha un'apertura alare di 180-190 cm. Pesa tra i 3000 e i 3700 g. Negli adulti il disco facciale è di colore marrone-fulvo con sottili strisce nere, e non è contornato da nessun tipo distinto di bordo. Una fila di piume rigide quasi interamente bianche orna la parte superiore degli occhi, la fronte e la base del becco. Il mento è prevalentemente bianco. Il resto della testa e le parti superiori sono marroni con delle striature sotto forma di linee spezzate scure ed i bordi delle piume color camoscio. La parte posteriore del collo reca tracce di barre. Le zone del dorso dove il marrone scuro è dominante appaiono più scure. La mantellina presenta un aspetto più chiaro, con barre e strisce marroni. Le ali sono marroni scure con numerosi motivi color camoscio-giallastri. Sulla coda vi sono 7 od 8 barre giallo-crema su sfondo marrone. Le piume delle parti inferiori sono di colore camoscio-marrone chiaro con base grigia. L'intera parte inferiore è striata di bruno-nerastro con sottili barre ondulate marrone chiaro. Le sotto-caudali sono color crema con alcune macchie scure. I tarsi sono ricoperti di piume, ma le zampe grigie sono glabre. L'iride è giallastra e il becco è grigio. Gli artigli sono color corno scuro. Alla nascita i giovani sono ricoperti di piumino bianco. Quando le piume sono cresciute, è possibile vedere una macchia marrone scura al loro centro e un bordo bianco all'esterno, che conferiscono loro un aspetto più maculato di quello degli adulti.

シマフクロウ（島梟、Bubo blakistoni）は、フクロウ目フクロウ科ワシミミズク属に分類される鳥類。

섬부엉이(일본어: 島梟 (シマフクロウ) 시마후쿠로[*], Blackiston's fish owl)는 올빼미과 고기잡이부엉이속에 딸린 부엉이의 일종이다. 만주, 연해주, 사할린, 북해도에 서식한다.

Blakistons visuil (Ketupa blakistoni, synoniem: Bubo blakistoni) maakt deel uit van de uilen (Strigidae). De uil is genoemd naar de Britse ontdekkingsreiziger en bioloog Thomas Wright Blakiston, die het dier in 1883 ontdekte op het Japanse eiland Hokkaido. De vogel werd in 1885 door de Britse ontdekkingsreiziger en ornitholoog Henry Seebohm beschreven. Het is een visuil die vooral jaagt op amfibieën en vissen in ooibos langs rivieren.

Puchacz japoński, ketupa japońska, sowa japońska (Bubo blakistoni) – gatunek ptaka z rodziny puszczykowatych (Strigidae), zamieszkujący wschodnią Azję. Jest to jeden z największych przedstawicieli rzędu sów. Jest on narażony na wyginięcie głównie ze względu na karczowanie lasów.

O bufo-pescador-de-Blaskoni (Bubo blakistoni) também conhecido como coruja-de-Blaskoni e coruja-pescadora-de-Blaskoni ou bufo-da-manchúria é uma espécie de ave estrigiforme pertencente à família Strigidae. Pesam de 3Kg podendo chegar a 6Kg, com tamanho entre 60–72 cm. São mais abundantes em densas florestas virgens, principalmente próximas de vias marítimas ou costas arborizadas. A espécie requer cavidades de árvores para fazer seus ninhos e trechos de rios que permaneçam pelo menos parcialmente descongelados no inverno. Mas nos invernos frígidos do norte, a água aberta geralmente só é encontrada apenas quando há um afloramento de água quente na primavera. Porém, essa espécie de coruja precisa apenas de alguns metros de água corrente para sobreviver a um rigoroso inverno. Essas corujas são principalmente ativas ao amanhecer e ao entardecer. Mas durante o período de criação dos filhotes, elas são susceptíveis de serem vistas caçando ativamente até por um dia inteiro.

Рыбный филин, или дальневосточный рыбный филин (лат. Ketupa blakistoni) — вид птиц семейства совиных, МСОП относит его к уязвимым видам. Видовое название дал английский орнитолог Генри Сибом в честь английского исследователя и натуралиста Томаса Блакистона (1832—1891). Это обитатель лесов Маньчжурии, Приамурья и Приморья, Японии. Размеры рыбного филина крупные: общая длина около 70 см, длина крыла 51—56 см, масса самки превышает 4 кг. Селится в лесах, в дуплах деревьев, вблизи рек. Питается в основном рыбой. Обычно выхватывает добычу когтями из воды, пикируя на неё, но иногда стоит на мелководье или бродит по перекатам. Рыбные филины активны не только в сумерках, но и днём.

Jättefiskuv (Ketupa blakistoni) är en utrotningshotad mycket stor fisklevande uggla som förekommer i östra Asien.

Bubo blakistoni, Bubo cinsine bağlı bir kuş türüdür.

毛腿渔鸮（学名：Ketupa blakistoni），又称毛腿漁梟，是一种大型鸮形目鸟类，原属于鸱鸮科渔鸮属（Ketupa），後隶属于雕鸮属（Bubo）。2022年，为与其新分类地位相符，“中国鸟类名录”10.0版将毛腿渔鸮的中文名修改为毛腿雕鸮。但在2022年底，世界鳥類名錄中又根據研究將毛腿漁鴞與部分原雕鸮属下的物種移回渔鸮属內，但中文名稱目前仍無做出進一步修改。