Ioba leopardina (Distant, 1881) is an African species of Cicada. They are 4–5 cm (1.6–2.0 in) long, including the wings, and with mottled grey cryptic colouration.
According to Distant this species is found almost throughout the Ethiopian region, but apparently it is absent in Madagascar. He first published its description under the name Poecilopsaltria leopardina in "Transactions of the Entomological Society of London" in 1881. It occurs in the former Transvaal Province of South Africa in the Lydenburg district, in Mashonaland near Gadzima, in Nyasaland at Zomba and Fort Johnston and throughout East Africa.
The male insects produce a monotonous call of piercing shrillness with the introductory notes having a distinctive throbbing sound. The females respond by clicking, produced by a flicking of the wings. Distant notes that Guy Marshall collected specimens from the Machabel tree (Brachystegia boehmii Taub).
In the vicinity of Victoria Falls the species is closely associated with mopane trees, feeding on the roots and emerging after the first rains. They normally call from branches near the middle of the tree, well camouflaged against predators when settled on the rough bark. The communal sound starts during the heat of day, rises to a peak at dusk and may carry on for several hours after sunset; this calling in concert produces a deafening noise.
The Marula tree is also favoured for its sap. Cicadas squirt a constant stream of processed sap from the tips of their abdomens, deftly directing the jet away from the tree.
Translated Descriptions (6)
cs
Ioba leopardina (Distant, 1881) je africký druh cikády dlouhý 4–5 cm včetně křídel, se skvrnitým šedým kryptickým zbarvením. Podle Distanta se vyskytuje téměř v celé etiopské oblasti, ale zřejmě chybí na Madagaskaru. Poprvé ji popsal pod názvem Poecilopsaltria leopardina v roce 1881 v „Transactions of the Entomological Society of London“. Vyskytuje se v bývalé jihoafrické provincii Transvaal v okrese Lydenburg, v Mashonalandu u Gadzimy, v Ňasalandu u Zomby a Fort Johnstonu a v celé východní Africe. Samci vydávají monotónní, pronikavě ostrý zvuk, přičemž úvodní tóny mají charakteristický pulzující zvuk, zatímco samice odpovídají cvakáním vytvořeným máváním křídel. Distant uvádí, že Guy Marshall sbíral exempláře ze stromu Machabel (Brachystegia boehmii). V blízkosti Viktoriiných vodopádů je druh úzce spjat se stromy mopane, živí se jejich kořeny a líhne se po prvních deštích. Obvykle volají z větví uprostřed stromu, kde jsou na drsné kůře dobře maskováni. Společný zvuk začíná během denního horka, vrcholí za soumraku a může pokračovat několik hodin po západu slunce, což vytváří ohlušující hluk. Oblíbený je také strom marula kvůli své míze; cikády stříkají stálý proud zpracované mízy ze špičky zadečku a obratně směrují proud pryč od stromu.
de
Ioba leopardina (Distant, 1881) ist eine afrikanische Zikadenart mit einer Länge von 4–5 cm, einschließlich der Flügel, und einer gefleckten, grauen Tarnfärbung. Laut Distant ist sie fast in der gesamten äthiopischen Region verbreitet, fehlt jedoch anscheinend auf Madagaskar. Er beschrieb sie erstmals 1881 unter dem Namen Poecilopsaltria leopardina in den „Transactions of the Entomological Society of London“. Sie kommt in der ehemaligen südafrikanischen Provinz Transvaal im Distrikt Lydenburg, in Mashonaland bei Gadzima, in Nyasaland bei Zomba und Fort Johnston sowie in ganz Ostafrika vor. Die Männchen erzeugen einen monotonen, durchdringend schrillen Ruf, wobei die einleitenden Töne ein charakteristisches pulsierendes Geräusch haben, während die Weibchen mit einem durch Flügelschlagen erzeugten Klicken antworten. Distant merkt an, dass Guy Marshall Exemplare vom Machabel-Baum (Brachystegia boehmii) sammelte. In der Nähe der Victoriafälle ist die Art eng mit Mopane-Bäumen assoziiert, ernährt sich von deren Wurzeln und schlüpft nach den ersten Regenfällen. Sie rufen normalerweise von Ästen in der Mitte des Baumes aus, wo sie auf der rauen Rinde gut getarnt sind. Der gemeinschaftliche Gesang beginnt in der Tageshitze, erreicht in der Dämmerung seinen Höhepunkt und kann noch mehrere Stunden nach Sonnenuntergang anhalten, was einen ohrenbetäubenden Lärm erzeugt. Auch der Marula-Baum wird wegen seines Saftes bevorzugt, wobei die Zikaden einen stetigen Strom verarbeiteten Saft aus ihrem Hinterleib spritzen und den Strahl geschickt vom Baum weglenken.
es
Ioba leopardina (Distant, 1881) es una especie de cigarra africana de 4–5 cm de longitud, incluyendo las alas, con una coloración críptica gris moteada. Según Distant, esta especie se encuentra en casi toda la región etíope, pero aparentemente está ausente en Madagascar. Publicó su descripción bajo el nombre de Poecilopsaltria leopardina en las "Transactions of the Entomological Society of London" en 1881. Se encuentra en la antigua provincia de Transvaal en Sudáfrica, en el distrito de Lydenburg, en Mashonaland cerca de Gadzima, en Nyasaland en Zomba y Fort Johnston, y en toda África Oriental. Los machos producen un canto monótono de estridencia penetrante, con notas introductorias que tienen un sonido pulsante distintivo, mientras que las hembras responden con chasquidos producidos por el movimiento de las alas. Distant señala que Guy Marshall recolectó especímenes del árbol Machabel (Brachystegia boehmii). Cerca de las cataratas Victoria, la especie está estrechamente asociada con los árboles de mopane, alimentándose de sus raíces y emergiendo tras las primeras lluvias. Normalmente cantan desde las ramas centrales del árbol, bien camufladas contra la corteza rugosa. El sonido comunal comienza durante el calor del día, alcanza su punto máximo al atardecer y puede continuar durante varias horas después de la puesta del sol, produciendo un ruido ensordecedor. El árbol de marula también es favorecido por su savia; las cigarras expulsan un flujo constante de savia procesada desde la punta de sus abdómenes, dirigiendo hábilmente el chorro lejos del árbol.
fr
Ioba leopardina (Distant, 1881) est une espèce de cigale africaine mesurant 4 à 5 cm de long, ailes comprises, avec une coloration cryptique grise tachetée. Selon Distant, cette espèce se trouve dans presque toute la région éthiopienne, mais semble absente de Madagascar. Il a publié sa description sous le nom de Poecilopsaltria leopardina dans les « Transactions of the Entomological Society of London » en 1881. On la trouve dans l'ancienne province du Transvaal en Afrique du Sud (district de Lydenburg), au Mashonaland près de Gadzima, au Nyassaland à Zomba et Fort Johnston, et dans toute l'Afrique de l'Est. Les mâles produisent un chant monotone d'une stridence perçante, les notes d'introduction ayant un son pulsé distinctif, tandis que les femelles répondent par des cliquetis produits par le battement de leurs ailes. Distant note que Guy Marshall a collecté des spécimens sur le Machabel (Brachystegia boehmii). Près des chutes Victoria, l'espèce est étroitement associée aux mopanes, se nourrissant de leurs racines et émergeant après les premières pluies. Elles chantent généralement depuis les branches au milieu de l'arbre, bien camouflées sur l'écorce rugueuse. Le concert collectif commence pendant la chaleur du jour, culmine au crépuscule et peut se poursuivre plusieurs heures après le coucher du soleil, produisant un bruit assourdissant. Le marula est également apprécié pour sa sève ; les cigales projettent un jet constant de sève traitée depuis l'extrémité de leur abdomen, en dirigeant habilement le jet loin de l'arbre.
it
Ioba leopardina (Distant, 1881) è una specie di cicala africana lunga 4–5 cm, ali incluse, con una colorazione criptica grigia maculata. Secondo Distant, questa specie si trova in quasi tutta la regione etiopica, ma sembra assente in Madagascar. Pubblicò la sua descrizione con il nome di Poecilopsaltria leopardina nelle "Transactions of the Entomological Society of London" nel 1881. Si trova nell'ex provincia del Transvaal in Sudafrica nel distretto di Lydenburg, nel Mashonaland vicino a Gadzima, nel Nyasaland a Zomba e Fort Johnston e in tutta l'Africa orientale. I maschi producono un richiamo monotono di stridore penetrante, con note introduttive dal caratteristico suono pulsante, mentre le femmine rispondono con clic prodotti dallo scatto delle ali. Distant nota che Guy Marshall raccolse esemplari dall'albero di Machabel (Brachystegia boehmii). Vicino alle cascate Vittoria, la specie è strettamente associata agli alberi di mopane, nutrendosi delle radici ed emergendo dopo le prime piogge. Solitamente cantano dai rami centrali dell'albero, ben mimetizzate sulla corteccia ruvida. Il suono comune inizia durante il caldo del giorno, raggiunge il picco al crepuscolo e può continuare per diverse ore dopo il tramonto, producendo un rumore assordante. Anche l'albero di marula è favorito per la sua linfa; le cicale espellono un flusso costante di linfa elaborata dalla punta dell'addome, dirigendo abilmente il getto lontano dall'albero.
pt
Ioba leopardina (Distant, 1881) é uma espécie de cigarra africana com 4–5 cm de comprimento, incluindo as asas, e coloração críptica cinzenta manchada. Segundo Distant, esta espécie encontra-se em quase toda a região etíope, mas aparentemente está ausente em Madagáscar. Publicou a sua descrição sob o nome Poecilopsaltria leopardina nas "Transactions of the Entomological Society of London" em 1881. Ocorre na antiga província do Transvaal, na África do Sul, no distrito de Lydenburg, em Mashonaland perto de Gadzima, em Nyasaland em Zomba e Fort Johnston, e em toda a África Oriental. Os machos produzem um canto monótono de estridência penetrante, com notas introdutórias que têm um som pulsante distintivo, enquanto as fêmeas respondem com cliques produzidos pelo bater das asas. Distant observa que Guy Marshall coletou espécimes da árvore Machabel (Brachystegia boehmii). Perto das Cataratas Vitória, a espécie está estreitamente associada às árvores de mopane, alimentando-se das raízes e emergindo após as primeiras chuvas. Normalmente cantam a partir dos ramos centrais da árvore, bem camufladas contra a casca rugosa. O som comunal começa durante o calor do dia, atinge o pico ao anoitecer e pode continuar por várias horas após o pôr do sol, produzindo um ruído ensurdecedor. A árvore de marula também é favorecida pela sua seiva; as cigarras expelem um fluxo constante de seiva processada da ponta do abdômen, dirigindo habilmente o jato para longe da árvore.
