Manakin ostroocasý (Ilicura militaris) je druh pěvce z čeledi manakinovitých (Pipridae). Tento druh je endemitem východního pobřeží Brazílie ve vlhkém Atlantickém lese a jeho areál se rozprostírá od státu Bahia až po stát Rio Grande do Sul. Manakin ostroocasý je v rámci rodu Ilicura monotypický a nemá žádné známé poddruhy. Je to relativně malý druh s výrazným pohlavním dimorfismem. Samci mají zářivě bílý krk, hruď, ušní partie a boky. Mají černá a tmavě zelená křídla s charakteristickým ocasem ve tvaru špendlíku, který má u špičky malou vidličku, což mu dává jeho anglický název. Samce lze nejsnáze identifikovat podle charakteristicky zářivě červeného čela a kostřece. Samice jsou tlumeně zelené, s výjimkou krku a ušních partií, které jsou světle šedé, a krémově zbarvené hrudi. Obě pohlaví mají mírně protáhlý tvar hlavy, který jim dodává výrazné vyvýšené čelo. Hlasové projevy manakina ostroocasého jsou tiché, ale připomínají vysoké „sí-sí-sí“ v klesajících tónech. O tomto druhu manakina bylo provedeno jen velmi málo výzkumů a chybí zejména informace o jeho ekologii a hnízdních návycích. Manakin ostroocasý je primárně plodožravý, ale příležitostně byl zaznamenán i konzum hmyzu. Jeho strava je relativně neznámá, ale předpokládá se, že dokáže přeměnit keto-karotenoidy obsažené v potravě na rhodoxanthin, vzácný pigment u zvířat, který dává tomuto ptákovi jeho charakteristickou červenou barvu. Manakin ostroocasý má propracovaný rituál námluv zvaný tok a předpokládá se, že se rozmnožuje mezi listopadem a únorem. Tento pták není tažný a jeho stav ohrožení je v současnosti vyhodnocen jako „málo dotčený“, avšak předpokládá se, že početnost jeho populace klesá.

Der Pin-tailed Manakin (Ilicura militaris) ist eine suboszine Vogelart aus der Familie der Manakine (Pipridae). Diese Art ist an der Ostküste Brasiliens im feuchten Atlantischen Regenwald endemisch, und ihr Verbreitungsgebiet erstreckt sich vom Bundesstaat Bahia bis zum Bundesstaat Rio Grande do Sul. Der Pin-tailed Manakin ist monotypisch innerhalb der Gattung Ilicura und hat keine bekannten Unterarten. Es ist eine relativ kleine Art mit ausgeprägtem Geschlechtsdimorphismus. Männchen dieser Art haben einen leuchtend weißen Hals, eine weiße Brust, weiße Ohrdecken und Flanken. Sie haben schwarze und dunkelgrüne Flügel sowie einen charakteristischen, nadelförmigen Schwanz, der an der Spitze eine kleine Gabelung aufweist, was ihm seinen englischen Namen verleiht. Die Männchen sind am leichtesten an ihrer charakteristisch leuchtend roten Stirn und dem Bürzel zu erkennen. Die Weibchen dieser Art sind gedämpft grün, mit Ausnahme von Hals und Ohrdecken, die hellgrau sind, und einer cremefarbenen Brust. Beide Geschlechter teilen sich eine leicht verlängerte Kopfform, die ihnen eine markante, erhobene Stirn verleiht. Die Lautäußerungen des Pin-tailed Manakins sind leise, ähneln aber einem hohen „see-see-see“ in abfallenden Tönen. Es gibt nur sehr wenig Forschung zu dieser Manakinart, insbesondere fehlen Informationen zur Ökologie und zum Brutverhalten. Der Pin-tailed Manakin ist primär ein Fruchtfresser, es wurde jedoch gelegentlich der Verzehr kleiner Insekten beobachtet. Die Ernährung ist relativ unbekannt, es wird jedoch vermutet, dass er die in seiner Nahrung enthaltenen Keto-Carotinoide in Rhodoxanthin umwandeln kann, ein bei Tieren seltenes Pigment, das dem Vogel seine charakteristische rote Farbe verleiht. Der Pin-tailed Manakin hat ein aufwendiges Balzritual, das als Lekking bezeichnet wird, und es wird vermutet, dass er zwischen November und Februar brütet. Dieser Vogel ist nicht wandernd, und sein Erhaltungszustand ist derzeit „nicht gefährdet“, obwohl vermutet wird, dass die Populationszahlen rückläufig sind.

El saltarín militar​ (Ilicura militaris),​ es una especie de ave paseriforme perteneciente a la familia Pipridae. Es la única especie del género monotípico Ilicura. Es endémico de la Mata Atlántica del sureste de Brasil.

Piikkipyrstötanssija (Ilicura militaris) on tanssijoihin kuuluva lintulaji. Lajia tavataan Brasiliassa.

Le Manakin militaire (Ilicura militaris) est une espèce d'oiseaux de la famille des manakins, les Pipridae, seule espèce du genre Ilicura. Cette espèce est endémique de la côte orientale du Brésil, dans la forêt atlantique humide, et son aire de répartition s'étend de l'État de Bahia à l'État du Rio Grande do Sul.

Il manachino codaspillo (Ilicura militaris) è una specie di uccello suboscine della famiglia Pipridae. Questa specie è endemica della costa orientale del Brasile, all'interno della umida Foresta Atlantica, e il suo areale si estende dallo stato di Bahia allo stato di Rio Grande do Sul. Il manachino codaspillo è monotipico all'interno del genere Ilicura e non ha sottospecie conosciute. È una specie relativamente piccola che presenta un marcato dimorfismo sessuale. I maschi di questa specie hanno collo, petto, copritrici auricolari e fianchi di un bianco brillante. Hanno ali nere e verde scuro, con una caratteristica coda a forma di spillo che presenta una piccola biforcazione vicino alla punta, che contribuisce a dargli il nome comune in inglese. I maschi sono facilmente identificabili per la loro corona anteriore e il groppone rosso vibrante. Le femmine sono di un verde tenue, ad eccezione del collo e delle copritrici auricolari, che sono grigio chiaro, e del petto color crema. Entrambi i sessi condividono una forma della testa leggermente allungata che conferisce loro una distinta fronte rialzata. Le vocalizzazioni del manachino codaspillo sono silenziose, ma ricordano un acuto "see-see-see" in toni discendenti. È stata condotta pochissima ricerca su questa specie, e mancano in particolare informazioni sulla sua ecologia e abitudini riproduttive. Il manachino codaspillo è principalmente frugivoro, ma è stato registrato il consumo occasionale di piccoli insetti. La dieta è relativamente sconosciuta, ma si ipotizza che sia in grado di trasformare i cheto-carotenoidi presenti nella sua dieta in rodoxantina, un pigmento raro negli animali, che conferisce a questo uccello il suo caratteristico colore rosso. Il manachino codaspillo ha un elaborato rituale di corteggiamento chiamato lekking e si sospetta che si riproduca tra novembre e febbraio. Questo uccello non è migratore e il suo stato di conservazione è attualmente a rischio minimo, ma si ipotizza che il numero della popolazione sia in declino.

De pijlstaartmanakin (Ilicura militaris) is een zangvogel uit de familie Pipridae (manakins).

Szpicogonek, manakin ozdobny (Ilicura militaris) – gatunek małego ptaka z rodziny gorzykowatych (Pipridae). Występuje endemicznie w południowo-wschodniej Brazylii. Nie jest zagrożony wyginięciem.

Manaquim-militar ou tangarazinho (Ilicura militaris) é uma espécie de ave da família Pipridae. É a única espécie do género Ilicura. É endémica do Brasil. Os seus habitats naturais são: florestas subtropicais ou tropicais húmidas de baixa altitude e regiões subtropicais ou tropicais húmidas de alta altitude.

Иликура (лат. Ilicura militaris) — птица из семейства манакиновые. Единственный вид в одноимённом роде Ilicura. Подвидов не выделяют.

Spetsstjärtad manakin (Ilicura militaris) är en fågel i familjen manakiner inom ordningen tättingar.