The ash-throated antwren (Herpsilochmus parkeri) is a Vulnerable species of bird in subfamily Thamnophilinae of family Thamnophilidae, the "typical antbirds". It is endemic to Peru.
== Taxonomy and systematics == The ash-throated antwren was described as a new species in 1986. The first specimens had been collected in northern Peru in 1983. It is a member of a clade within the genus that also includes the Bahia antwren (H. pileatus), black-capped antwren (H. atricapillus), and creamy-bellied antwren (H. motacilloides). The ash-throated and creamy-bellied antwrens are sister species. The ash-throated antwren's specific epithet honors Theodore A. Parker III, "the finest field birder/ornithologist that the world had ever seen". The ash-throated antwren is monotypic.
== Description == The ash-throated antwren is 11.5 to 13 cm (4.5 to 5.1 in) long; the holotype weighed 11.5 g (0.41 oz). Adult males have a black crown, a pale grayish white supercilium, a black streak through the eye, and pale grayish white ear coverts. Their back and rump are gray with dark gray to black scapulars that have wide white outer webs. They have a mixed black and white patch between the scapulars. Their wings are black with wide white tips on the coverts and brownish tips and white outer edges on the flight feathers. Their central tail feathers are black with white tips; the rest are black with white tips that are progressively larger to the outermost pair, whose outer half is white. Their chin is pale grayish white, their throat and breast pale gray, the center of their belly white, and their undertail coverts grayish white. The sides of their breast and flanks are a darker gray than the breast itself. Adult females have an orangish cinnamon forehead, a dark buff supercilium, and a black streak behind the eye. Their crown is dusky to black with a few thin white streaks. The sides of their neck are ochraceous buff, making a "collar" except for the black nape. Their back and rump are gray with a light ochraceous wash on the upper back and black, white, and gray scapulars. Their wings and tail are like the male's. Their chin, throat, and breast are ochraceous buff, their belly white, and their flanks and undertail coverts pale gray with a light buffy wash. Adults have a brown iris, a black maxilla, a grayish blue mandible, and blue-gray or grayish blue legs and feet.
Translated Descriptions (11)
cs
Mravenčík popelavohrdlý (Herpsilochmus parkeri) je zranitelný druh ptáka z podčeledi Thamnophilinae v čeledi mravenčíkovitých (Thamnophilidae). Je endemitem Peru. Byl popsán jako nový druh v roce 1986, přičemž první exempláře byly sbírány v severním Peru v roce 1983. Patří do kladu v rámci rodu, který zahrnuje také mravenčíka bahijského (H. pileatus), mravenčíka černotemenného (H. atricapillus) a mravenčíka krémovobřichého (H. motacilloides), přičemž druhý jmenovaný je jeho sesterským druhem. Druhové jméno ctí Theodora A. Parkera III., „nejlepšího terénního ornitologa, jakého kdy svět viděl“. Druh je monotypický. Mravenčík popelavohrdlý měří 11,5 až 13 cm; holotyp vážil 11,5 g. Dospělí samci mají černé temeno, bledě šedobílý nadoční proužek, černý proužek přes oko a bledě šedobílé ušní krycí pera. Hřbet a kostřec jsou šedé s tmavě šedými až černými lopatkovými pery, která mají široké bílé vnější lemy. Mezi lopatkami mají smíšenou černo-bílou skvrnu. Křídla jsou černá s širokými bílými špičkami na křídelních krovkách a nahnědlými špičkami a bílými vnějšími okraji na letkách. Centrální ocasní pera jsou černá s bílými špičkami; ostatní jsou černá s bílými špičkami, které se postupně zvětšují směrem k vnějšímu páru, jehož vnější polovina je bílá. Brada je bledě šedobílá, hrdlo a hruď bledě šedé, střed břicha bílý a spodní ocasní krovky šedobílé. Boky hrudi a slabiny jsou tmavší šedé než samotná hruď. Dospělé samice mají oranžovo-skořicové čelo, tmavě plavý nadoční proužek a černý proužek za okem. Temeno je tmavé až černé s několika tenkými bílými proužky. Strany krku jsou okrově plavé a tvoří „límec“ kromě černé šíje. Hřbet a kostřec jsou šedé se světlým okrovým nádechem na horní části zad a černými, bílými a šedými lopatkovými pery. Křídla a ocas jsou jako u samce. Brada, hrdlo a hruď jsou okrově plavé, břicho bílé a slabiny a spodní ocasní krovky bledě šedé se světlým plavým nádechem. Dospělci mají hnědou duhovku, černou horní čelist, šedomodrou dolní čelist a modrošedé nebo šedomodré nohy a chodidla.
de
Der Aschekehl-Ameisenfänger (Herpsilochmus parkeri) ist eine gefährdete Vogelart aus der Unterfamilie Thamnophilinae innerhalb der Familie der Ameisenvögel (Thamnophilidae). Er ist in Peru endemisch. Die Art wurde 1986 als neue Spezies beschrieben, nachdem die ersten Exemplare 1983 im Norden Perus gesammelt worden waren. Er gehört zu einer Klade innerhalb der Gattung, die auch den Bahia-Ameisenfänger, den Schwarzhauben-Ameisenfänger und den Cremebauch-Ameisenfänger umfasst; letzterer ist seine Schwesterart. Das Artepitheton ehrt Theodore A. Parker III, einen der weltweit bedeutendsten Feldornithologen. Der Aschekehl-Ameisenfänger ist monotypisch. Er erreicht eine Länge von 11,5 bis 13 cm; der Holotyp wog 11,5 g. Adulte Männchen haben einen schwarzen Scheitel, einen blass grauweißen Überaugenstreif, einen schwarzen Augenstreif und blass grauweiße Ohrdecken. Rücken und Bürzel sind grau mit dunkelgrauen bis schwarzen Schulterfedern, die breite weiße Außenfahnen aufweisen. Zwischen den Schulterfedern befindet sich ein gemischter schwarz-weißer Fleck. Die Flügel sind schwarz mit breiten weißen Spitzen an den Deckfedern sowie bräunlichen Spitzen und weißen Außenrändern an den Schwungfedern. Die zentralen Schwanzfedern sind schwarz mit weißen Spitzen; die übrigen sind schwarz mit zu den äußeren Paaren hin zunehmend größeren weißen Spitzen, wobei die äußere Hälfte des äußersten Paares weiß ist. Kinn und Kehle sind blass grauweiß, die Brust ist blassgrau, die Bauchmitte weiß und die Unterschwanzdecken sind gräulich-weiß. Die Brustseiten und Flanken sind dunkler grau als die Brust. Adulte Weibchen haben eine orange-zimtfarbene Stirn, einen dunkel beigen Überaugenstreif und einen schwarzen Streifen hinter dem Auge. Der Scheitel ist düster bis schwarz mit einigen dünnen weißen Streifen. Die Halsseiten sind ockerfarben und bilden bis auf den schwarzen Nacken einen Kragen. Rücken und Bürzel sind grau mit einem leichten ockerfarbenen Anflug auf dem oberen Rücken sowie schwarzen, weißen und grauen Schulterfedern. Flügel und Schwanz gleichen denen des Männchens. Kinn, Kehle und Brust sind ockerfarben, der Bauch ist weiß, Flanken und Unterschwanzdecken sind blassgrau mit einem leichten beigen Anflug. Adulte Vögel haben eine braune Iris, einen schwarzen Oberschnabel, einen graublauen Unterschnabel sowie blaugraue oder graublaue Beine und Füße.
es
wikipedia
El tiluchí de Parker, tiluchí de garganta ceniza u hormiguerito de garganta ceniza (Herpsilochmus parkeri) es una especie de ave paseriforme de la familia Thamnophilidae perteneciente al numeroso género Herpsilochmus. Es endémico de una pequeña región en el centro norte de Perú.
fi
wikipedia
Tuhkakurkkumuura (Herpsilochmus parkeri) on puumuurien heimoon kuuluva varpuslintu.
Tuhkakurkkumuuraa tavataan Perussa. Lajin tunnettuja esiintymiä on vain kaksi, ja sen tunnetun levinneisyysalueen pinta-ala on vain noin 19 km2. Lajia pidetään melko yleisenä, mutta hyvin pienen levinneisyysalueen ja elinympäristöjen tuhoutumisen vuoksi se on luokiteltu vaarantuneeksi.
fr
Le fourmilier à gorge cendrée (Herpsilochmus parkeri) est une espèce d'oiseau vulnérable de la sous-famille des Thamnophilinae, au sein de la famille des Thamnophilidae. Il est endémique du Pérou. Décrit comme une nouvelle espèce en 1986, les premiers spécimens ayant été collectés dans le nord du Pérou en 1983, il appartient à un clade incluant également le fourmilier de Bahia (H. pileatus), le fourmilier à calotte noire (H. atricapillus) et le fourmilier à ventre crème (H. motacilloides), ce dernier étant son espèce sœur. L'épithète spécifique honore Theodore A. Parker III, l'un des plus grands ornithologues de terrain au monde. L'espèce est monotypique. Mesurant de 11,5 à 13 cm, l'holotype pesait 11,5 g. Les mâles adultes présentent une calotte noire, un sourcil blanc grisâtre pâle, un trait noir à travers l'œil et des couvertures auriculaires blanc grisâtre. Le dos et le croupion sont gris avec des scapulaires gris foncé à noirs à larges barbes externes blanches, et une tache noire et blanche entre les scapulaires. Les ailes sont noires avec de larges pointes blanches sur les couvertures, et des pointes brunâtres et des bords externes blancs sur les rémiges. Les rectrices centrales sont noires à pointes blanches, les autres étant noires avec des pointes blanches augmentant progressivement vers la paire externe, dont la moitié extérieure est blanche. Le menton est blanc grisâtre pâle, la gorge et la poitrine gris pâle, le centre du ventre blanc et les sous-caudales blanc grisâtre. Les côtés de la poitrine et les flancs sont d'un gris plus foncé. Les femelles adultes ont un front cannelle orangé, un sourcil chamois foncé et un trait noir derrière l'œil. La calotte est sombre à noire avec de fines stries blanches. Les côtés du cou sont chamois ocré, formant un collier sauf sur la nuque noire. Le dos et le croupion sont gris avec un reflet ocre sur le haut du dos et des scapulaires noires, blanches et grises. Les ailes et la queue sont identiques à celles du mâle. Le menton, la gorge et la poitrine sont chamois ocré, le ventre blanc, et les flancs et sous-caudales gris pâle avec un reflet chamois. Les adultes ont un iris brun, un maxillaire noir, une mandibule bleu grisâtre, et des pattes et pieds bleu-gris ou bleu grisâtre.
it
Il pigliamosche formichiere gola-cenere (Herpsilochmus parkeri) è una specie di uccello vulnerabile della sottofamiglia Thamnophilinae, nella famiglia Thamnophilidae. È endemico del Perù. Descritto come nuova specie nel 1986, dopo che i primi esemplari furono raccolti nel Perù settentrionale nel 1983, appartiene a un clade che comprende anche il pigliamosche di Bahia (H. pileatus), il pigliamosche dal cappuccio nero (H. atricapillus) e il pigliamosche ventrecrema (H. motacilloides), con quest'ultimo che è la sua specie sorella. L'epiteto specifico onora Theodore A. Parker III, definito il miglior ornitologo da campo al mondo. La specie è monotipica. Misura da 11,5 a 13 cm; l'olotipo pesava 11,5 g. I maschi adulti hanno corona nera, sopracciglio bianco-grigiastro pallido, striscia nera attraverso l'occhio e copritrici auricolari bianco-grigiastre. Dorso e groppone sono grigi con scapolari da grigio scuro a nere con ampie barbe esterne bianche, e una macchia mista bianca e nera tra le scapolari. Le ali sono nere con ampie punte bianche sulle copritrici e punte brunastre e bordi esterni bianchi sulle remiganti. Le timoniere centrali sono nere con punte bianche; le altre sono nere con punte bianche che aumentano progressivamente verso la coppia esterna, la cui metà esterna è bianca. Mento e gola sono bianco-grigiastri pallidi, il petto è grigio pallido, il centro del ventre è bianco e le copritrici sottocaudali sono bianco-grigiastre. I lati del petto e i fianchi sono di un grigio più scuro rispetto al petto. Le femmine adulte hanno fronte color cannella-arancio, sopracciglio camoscio scuro e striscia nera dietro l'occhio. La corona è scura o nera con sottili striature bianche. I lati del collo sono camoscio ocra, formando un collare eccetto sulla nuca nera. Dorso e groppone sono grigi con una leggera sfumatura ocra sul dorso superiore e scapolari nere, bianche e grigie. Ali e coda sono come nel maschio. Mento, gola e petto sono camoscio ocra, il ventre è bianco, fianchi e sottocaudali sono grigio pallido con una leggera sfumatura camoscio. Gli adulti hanno iride marrone, mascella nera, mandibola blu-grigiastra e zampe blu-grigie o blu-grigiastre.
nl
wikipedia
De grijskeelmiersluiper (Herpsilochmus parkeri) is een zangvogel uit de familie Thamnophilidae.
Het is een bedreigde, endemische vogelsoort uit het noordelijke deel van Midden-Peru. De vogel werd in 1983 verzameld, in 1986 beschreven en als eerbetoon vernoemd naar de Amerikaanse vogelkundige Theodore Albert Parker III.
pl
Herpsilochmus parkeri to narażony na wyginięcie gatunek ptaka z podrodziny Thamnophilinae w rodzinie chronkowatych (Thamnophilidae), endemiczny dla Peru. Gatunek ten został opisany w 1986 roku na podstawie okazów zebranych w 1983 roku w północnym Peru. Należy do kladu obejmującego również H. pileatus, H. atricapillus oraz H. motacilloides, przy czym ten ostatni jest jego gatunkiem siostrzanym. Nazwa gatunkowa honoruje Theodore'a A. Parkera III, wybitnego ornitologa. Gatunek jest monotypowy. Długość ciała wynosi od 11,5 do 13 cm, a masa ciała holotypu wynosiła 11,5 g. Dorosłe samce mają czarną czapeczkę, jasnoszarą brew, czarną smugę przez oko i jasnoszare pokrywy uszne. Grzbiet i kuper są szare, a skrzydła czarne z białymi akcentami. Gardło i pierś są jasnoszare, a brzuch biały. Samice mają rdzawobrązowe czoło i ochrowy „kołnierz” na karku. Tęczówka jest brązowa, górna część dzioba czarna, dolna szaroniebieska, a nogi szaroniebieskie.
pt
O formigueiro-de-garganta-cinzenta (Herpsilochmus parkeri) é uma espécie de ave vulnerável da subfamília Thamnophilinae, na família Thamnophilidae. É endémico do Peru. Descrito como uma nova espécie em 1986, após a recolha dos primeiros espécimes no norte do Peru em 1983, pertence a um clado que inclui também o formigueiro-da-bahia (H. pileatus), o formigueiro-de-barrete-preto (H. atricapillus) e o formigueiro-de-barriga-creme (H. motacilloides), sendo este último a sua espécie irmã. O epíteto específico homenageia Theodore A. Parker III, um dos maiores ornitólogos de campo do mundo. A espécie é monotípica. Mede entre 11,5 e 13 cm; o holótipo pesava 11,5 g. Os machos adultos têm o barrete preto, um supercílio branco-acinzentado pálido, uma risca preta através do olho e coberturas auriculares branco-acinzentadas. O dorso e o uropígio são cinzentos com escapulares cinzento-escuras a pretas com largas barbas externas brancas, e uma mancha mista preta e branca entre as escapulares. As asas são pretas com largas pontas brancas nas coberturas, e pontas acastanhadas e margens externas brancas nas rémiges. As retrizes centrais são pretas com pontas brancas; as restantes são pretas com pontas brancas que aumentam progressivamente para o par externo, cuja metade exterior é branca. O queixo é branco-acinzentado pálido, a garganta e o peito são cinzento-pálidos, o centro do ventre é branco e as coberturas infracaudais são branco-acinzentadas. Os lados do peito e os flancos são de um cinzento mais escuro do que o peito. As fêmeas adultas têm a testa cor de canela-alaranjada, um supercílio bege-escuro e uma risca preta atrás do olho. O barrete é escuro a preto com finas estrias brancas. Os lados do pescoço são bege-ocráceos, formando um colar exceto na nuca preta. O dorso e o uropígio são cinzentos com um reflexo ocre na parte superior do dorso e escapulares pretas, brancas e cinzentas. As asas e a cauda são como as do macho. O queixo, a garganta e o peito são bege-ocráceos, o ventre é branco e os flancos e coberturas infracaudais são cinzento-pálidos com um reflexo bege. Os adultos têm íris castanha, maxila preta, mandíbula azul-acinzentada e patas e pés azul-acinzentados.
ru
Пепельногорлый муравьянковый крапивник (Herpsilochmus parkeri) — уязвимый вид птиц подсемейства Thamnophilinae семейства типичных муравьеловковых (Thamnophilidae), эндемик Перу. Вид был описан в 1986 году по экземплярам, собранным в 1983 году на севере Перу. Он входит в кладу, включающую также Bahia antwren (H. pileatus), черноголового (H. atricapillus) и кремовобрюхого (H. motacilloides) муравьянковых крапивников, причем последний является его сестринским видом. Название вида дано в честь Теодора А. Паркера III, выдающегося орнитолога. Птица монотипична. Длина тела составляет 11,5–13 см, вес голотипа — 11,5 г. У взрослых самцов черная шапочка, бледно-серая бровь, черная полоса через глаз и серые ушные кроющие. Спина и надхвостье серые, крылья черные с белыми отметинами. Горло и грудь бледно-серые, брюшко белое. У самок лоб рыжевато-коричневый, на затылке «воротник» из охристых перьев. Радужка коричневая, клюв черный с серо-голубой нижней челюстью, ноги серо-голубые.
sv
wikipedia
Gråstrupig myrvireo (Herpsilochmus parkeri) är en fågel i familjen myrfåglar inom ordningen tättingar.
