بُلْصُوص جَاوَا أو الطائر عريض المنقار الجماعي (بالانجليزية: Banded Broadbill) (الأسم العلمي: Eurylaimus javanicus). هو نوع من الطيور من فصيلة الطيور عريضة المنقار. وتوجد في بروناي وكمبوديا واندونيسيا ولاوس وماليزيا وميانمار وسنغافورة وتايلاند وفيتنام، وفي البيئات الطبيعية هي الغابات والأراضي المنخفضة أو شبه المدارية الرطبة.

Loboš páskovaný (Eurylaimus javanicus) je druh ptáka z čeledi širokozobcovitých (Eurylaimidae), který se vyskytuje v pevninské jihovýchodní Asii a na Velkých Sundách. Někdy bývá rozdělován na dva druhy, z nichž jeden zahrnuje pouze nominátní poddruh E. j. javanicus a druhý všechny zbývající poddruhy. Obývá různé typy lesů, okraje lesů, kaučukové plantáže a háje stromů Falcataria falcata, především v nížinných oblastech. Tento nápadný, robustní pták o délce 21,5–23,0 cm je jen stěží zaměnitelný s jiným druhem. Širokozobec je převážně purpurově červený, má černé křídla se žlutým pruhováním, jasně modrý zobák, černavý obličej a našedlou bradu a horní část hrudi. Samice lze od samců odlišit absencí černého límce na krku, ačkoliv u samců z Bornea a Jávy je tento znak nevýrazný. Navzdory svému nápadnému vzhledu je pták obvykle těžko k zahlédnutí kvůli své pomalosti a bývá zaznamenán až při svém volání. Druh se živí hlavně členovci, jako jsou rovnokřídlí (kobylky, cvrčci), ploštice a brouci, ale byl zaznamenán i při konzumaci plžů, ještěrek, žab a fíků. Na pevnině hnízdění obvykle probíhá v období sucha; populace na Velkých Sundách mají delší hnízdní sezónu trvající od března do listopadu. Na Jávě se předpokládá, že širokozobec hnízdí celoročně. Jejich velká, rozcuchaná hnízda visí na stromech ve výšce 6–21 m nad mýtinami nebo vodními plochami. Snůška obsahuje dvě až tři vejce. Ta jsou obvykle matně bílá s tmavě fialovými nebo červenohnědými skvrnami, ale vejce ze západní Jávy jsou špinavě bílá s hustým rezavě hnědým až levandulově šedým vzorováním. Mezinárodní svaz ochrany přírody, který širokozobce páskovaného dělí na dva druhy, klasifikuje javanicus jako téměř ohrožený a ostatní poddruhy jako málo dotčené.

Der Purpurbreitrachen (Eurylaimus javanicus) ist eine Vogelart aus der Familie der Breitrachen (Eurylaimidae), die auf dem südostasiatischen Festland und den Großen Sundainseln vorkommt. Die Art wird manchmal in zwei Arten aufgeteilt, wobei eine nur die Nominatform E. j. javanicus umfasst und die andere alle übrigen Unterarten. Er bewohnt eine Vielzahl von Wäldern sowie Waldränder, Kautschukplantagen und Falcataria-falcata-Bestände, hauptsächlich in Tieflandgebieten. Als auffälliger, großkörperiger Vogel mit einer Länge von 21,5 bis 23,0 cm ist er kaum mit einer anderen Art zu verwechseln. Der Breitrachen ist überwiegend purpurrot gefärbt, mit gelb gestreiften schwarzen Flügeln, einem leuchtend blauen Schnabel, einem schwärzlichen Gesicht sowie einem gräulichen Kinn und einer grauen oberen Brust. Weibchen unterscheiden sich von Männchen durch das Fehlen eines schwarzen Halsbandes, obwohl dieses Merkmal bei Männchen auf Borneo und Java undeutlich sein kann. Trotz seines auffälligen Aussehens ist der Vogel aufgrund seiner Trägheit meist schwer zu entdecken und wird oft erst bemerkt, wenn er ruft. Die Art ernährt sich hauptsächlich von Arthropoden wie Heuschrecken, Grillen, Wanzen und Käfern, wurde aber auch schon beim Fressen von Schnecken, Eidechsen, Fröschen und Feigen beobachtet. Auf dem Festland findet die Brutzeit im Allgemeinen während der Trockenzeit statt; Populationen auf den Großen Sundainseln haben eine längere Brutzeit von März bis November. Auf Java brütet der Breitrachen vermutlich ganzjährig. Ihre großen, zerzausten Nester hängen in einer Höhe von 6 bis 21 Metern über Lichtungen oder Gewässern. Die Gelege bestehen aus zwei bis drei Eiern, die meist mattweiß mit dunkelvioletten oder rotbraunen Sprenkeln sind, während Eier aus West-Java schmutzig weiß mit dichten rostbraunen bis lavendelgrauen Markierungen gefärbt sind. Die Weltnaturschutzunion IUCN, die den Purpurbreitrachen in zwei Arten unterteilt, stuft javanicus als potenziell gefährdet und die anderen Unterarten als nicht gefährdet ein.

El eurilaimo bandeado, eurilaimo de Java o pico ancho de bandas (Eurylaimus javanicus) es una especie de ave paseriforme de la familia Eurylaimidae que vive en el sudeste asiático. Se encuentra en las selvas de Indochina, la península malaya, Sumatra, Borneo, Java e islas adyacentes, distribuido por Birmania, Brunéi, Camboya, Indonesia, Laos, Malasia, Singapur, Tailandia y Vietnam.

Kultaperäharlekiini (Eurylaimus javanicus) on kaakkoisaasialainen harlekiineihin kuuluva varpuslintu. Kooltaan kultaperäharlekiini on noin 23 cm.. Vatsa ja selkä ovat lajilla tumman punaruskeat. Siivet ja perä ovat väriltään mustan ja keltaisen kirjavat. Suurikokoinen nokka on väriltään turkoosi. . Koiraalla on rinnassaan musta juova, joka puuttuu naaraalta. . Kultaperäharlekiinia tavataan Bruneissa, Kambodžassa, Laosissa, Malesiassa, Myanmarissa, Thaimaassa ja Vietnamissa . Singaporessa lajia ei ole tavattu 1920-luvun jälkeen . Lajia tavataan kosteahkoissa metsissä. Kuten muutkin harlekiinit myös kultaperäharlekiini käyttää pääasiallisena ravintonaan hedelmiä ja hyönteisiä. Laji rakentaa pesänsä puuhun yleensä lähelle runkoa. Pesänrakemnnusmateriaaleina laji käyttää bambuja, oksia, lehtiä, ruohoja ja kasvien juuria.

L'Eurylaime de Horsfield (Eurylaimus javanicus) est une espèce de passereaux appartenant à la famille des Eurylaimidae. On trouve cet eurylaime dans les forêts tropicales de l'Asie du Sud-Est. Il vit dans les arbres des forêts tropicales près des rivières, torrents et marécages. Parfois il s'aventure dans des plantations à l'abandon, dans les parcs et les jardins. L'eurylaime de Horsfield a une grosse tête, un bec fort, un ventre et une tête plus ou moins pourprés et des ailes noires et jaunes. Il mesure 23 cm de longueur et pèse 80 grammes.Il vit en couples ou en petits groupes. Il mange principalement des insectes tels des sauterelles et des criquets, des coléoptères et des chenilles mais aussi des araignées, de petits escargots et quelques fruits.

Il beccolargo fasciato, beccolargo di Giava o eurilaimo di Giava (Eurylaimus javanicus Horsfield, 1821) è un uccello passeriforme della famiglia degli Eurilaimidi. Misura circa 20–23 cm di lunghezza, coda compresa. Si tratta di uccelli dall'aspetto massiccio, muniti di una grossa testa, di un collo corto e largo e di becco largo e leggermente uncinato in punta, nel complesso dall'aspetto simile a piccoli corvidi. La livrea si presenta di color cannella su schiena, petto, ventre, fianchi e testa, con quest'ultima che (tranne guance e nuca) è più scura e spesso presenta una mascherina nera fra la base del becco e gli occhi, mentre su basso ventre e sottocoda sono presenti decise sfumature giallo-arancio ed il petto è quasi violaceo: talvolta fra quest'ultimo e la gola passa una sottile banda più scura. Le ali e la coda sono nere, le prime con alcune copritrici gialle e remiganti munite di bordi dello stesso colore, la seconda con la faccia inferiore delle penne munita di una banda bianca e col codione giallo: anche il dorso è dello stesso colore. Gli occhi sono grandi e grigio-azzurrognoli, il becco è di color avorio-azzurrino con margini nerastri, le zampe sono di color carnicino. Il dimorfismo sessuale in questa specie è piuttosto evidente, con la femmina che presenta colorazione molto più tendente al bruno, assenza di mascherina nera (sostituita spesso da due sottili bande gialle che passano sopra e sotto l'occhio) e giallo alare più frazionato rispetto al maschio.

De Javaanse hapvogel (Eurylaimus javanicus) is een zangvogel uit de familie Eurylaimidae (breedbekken en hapvogels).

Szerokodziób purpurowy (Eurylaimus javanicus) – gatunek średniej wielkości ptaka z rodziny szerokodziobów (Eurylaimidae). Zasiedla południowo-wschodnią Azję, w tym część Indonezji. Nie jest zagrożony wyginięciem. Środowisko życia stanowią różnego rodzaju lasy, także wiecznie zielone i mieszane w okolicach rzek i strumieni, lasy na torfowiskach, bagnach oraz wilgotne lasy tropikalne na piaszczystej glebie. Spotykany także na skrajach lasów, np. w zaroślach przedstawicieli Albizia, w ogrodach, parkach i okolicach wsi. Występuje do wysokości 1500 m n.p.m. na Jawie, na Borneo do 1200 m n.p.m. Długość ciała wynosi 21,5–23 cm. Masa ciała dla podgatunku pallidus waha się w granicach 74–84 g, zaś u brookei 73–87 g. Pozostałe wymiary dla okazów z Muzeum Brytyjskiego: skrzydło 10,1 cm, ogon 6,8 cm. U samca głowa fioletowoczerwona, okolice oczu i kantarek czarne. Grzbiet ciemnobrązowy, dalsza jego część ciemniejsza, pokryta żółtymi pasami. Pokrywy skrzydłowe czarniawe, lotki ciemnobrązowe. Lotki I rzędu posiadają żółte plamki, zaś II rzędu posiadają żółte brzegi. Sterówki z wierzchu czarne, od spodu widoczne białe plamy. Spód ciała jasny, fioletoworóżowy; w górnej części piersi znajduje się cienka czarna przepaska. Tęczówka niebieska, dziób niebieski o zielonkawym zakończeniu. U samicy grzbiet posiada mniej czarnych pasków, zaś w górnej części piersi widnieje szara plama; barwy upierzenia mniej intensywne.

Bocarra-javanesa ou bocarra-de-java (Eurylaimus javanicus) é uma espécie de ave da família Eurylaimidae. Pode ser encontrada nos seguintes países: Brunei, Camboja, Indonésia, Laos, Malásia, Myanmar, Singapura, Tailândia e Vietname. Os seus habitats naturais são: florestas subtropicais ou tropicais húmidas de baixa altitude.

Яванский рогоклюв (Eurylaimus javanicus) — вид птиц из семейства рогоклювых (Eurylaimidae), обитающий в материковой части Юго-Восточной Азии и на Больших Зондских островах. Иногда его разделяют на два вида: один включает только номинативный подвид E. j. javanicus, а другой — все остальные подвиды. Он населяет разнообразные леса, опушки, каучуковые плантации и рощи фалькатарии, преимущественно в низинах. Эта крупная и эффектная птица длиной 21,5–23,0 см вряд ли может быть перепутана с другим видом. Ширококлюв преимущественно пурпурно-красного цвета с черными крыльями с желтыми полосами, ярко-синим клювом, черноватым лицом и сероватым подбородком и верхней частью груди. Самок можно отличить от самцов по отсутствию черной полосы на шее, хотя у самцов с Борнео и Явы она выражена нечетко. Несмотря на приметную внешность, птицу обычно трудно заметить из-за ее медлительности, и ее обнаруживают в основном по голосу. Питается преимущественно членистоногими, такими как прямокрылые (кузнечики, сверчки), клопы и жуки, но также были зафиксированы случаи поедания улиток, ящериц, лягушек и инжира. На материке размножение обычно происходит в сухой сезон; популяции на Больших Зондских островах имеют более длительный сезон размножения с марта по ноябрь. На Яве ширококлюв, как полагают, размножается круглый год. Их большие, небрежные гнезда подвешены на деревьях на высоте 6–21 м над полянами или водоемами. В кладке обычно два или три яйца. Яйца чаще всего тускло-белые с темно-пурпурными или красновато-коричневыми крапинками, но у птиц из Западной Явы они грязно-белые с густыми ржаво-коричневыми или лавандово-серыми отметинами. Международный союз охраны природы, разделяющий яванского ширококлюва на два вида, классифицирует javanicus как вид, близкий к уязвимому положению, а остальные подвиды — как вызывающие наименьшие опасения.

Bandad brednäbb (Eurylaimus javanicus) är en fågel i familjen praktbrednäbbar inom ordningen tättingar.

斑阔嘴鸟（学名：Eurylaimus javanicus），是阔嘴鸟科阔嘴鸟属的一种，分布于文莱、缅甸、老挝、越南、新加坡（已绝灭）、泰国、印度尼西亚、马来西亚和柬埔寨。该物种的保护状况被评为无危。 斑阔嘴鸟的平均体重约为79.5克。栖息地包括种植园、亚热带或热带的沼泽林、亚热带或热带的湿润低地林、乡村花园和城市。