البطريق نطاط الصخور الجنوبي (الاسم العلمي: Eudyptes chrysocome) هو نوع ضمن جنس البطاريق المتوجة يعيش في في المياه شبه القطبية في غرب المحيط الهادئ والمحيط الهندي، وكذلك حول السواحل الجنوبية لأمريكا الجنوبية.

Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) je druh tučňáka z rodu Eudyptes. Tito tučňáci hnízdí na většině subantarktických ostrovů u jižních částí Chile a Argentiny i na Falklandských ostrovech, na Ostrovech prince Edwarda jihovýchodně od jihu Afriky, na ostrově Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, na Crozetových ostrovech a Kerguelenách v jižní části Indického oceánu a téměř na všech ostrovech jižně Nového Zélandu. Jsou to poměrně malí tučňáci, měří asi 55 cm a váží okolo 2,5 kg. Shora mají barvu modro černou, zespodu bílou. Po stranách čela mají zlatavou chocholku z dlouhých pírek, které jim po stranách spadají za oči. Uprostřed čela je černá vztyčená chocholka. Zobák mají mohutný, červenohnědé barvy. Jsou ze všech tučňáků nejagresivnější, bojují o místo a chrání svá vejce v hnízdě na přeplněném hnízdišti před konkurenty. Snaží se soupeřovou hlavu zachytit pod křídlo a vyvrátit ho, bojují spolu také silnými zobáky. Průměrná délka života je 10 let. Stravou je téměř převážně kril doplňovaný drobnými hlavonožci a korýši. Hlasový rejstřík mají široký, používají ho často při komunikaci se samici, mláďaty i okolím. Mají i množství speciálních postojů vyjadřující momentální duševní stav, od dvoření se samicí, před výhrůžku soupeřům až po podřízený postoj s přitaženým peřím k tělu, nahrbením a hlavou výrazně nataženou dopředu. V takovém postoji, podřízeném, procházejí přehuštěným hnízdištěm, kdykoliv jdou krmit mláďata.

Springpingvin (latin: Eudyptes chrysocome) er en af omkring 18 pingvinarter. På engelsk kaldes den Southern Rockhopper Penguin på grund af dens adfærd: den springer eller hopper på klipperne i udbredelseområdet som er Falklandsøerne, Argentina, Chile. Denne pingvin er nært beslægtet med rødfodet springpingvin (Eudyptes moseleyi), der af nogle betragtes som en underart af springpingvin.

Der Felsenpinguin (Eudyptes chrysocome) ist eine Vogelart aus der Familie der Pinguine (Spheniscidae). Innerhalb der Gattung der Schopfpinguine ist der Felsenpinguin eine der kleinsten Arten. Die durchschnittliche Lebenserwartung liegt bei 10 Jahren. Felsenpinguine erreichen eine Körpergröße zwischen 45 und 58 Zentimeter und ein Gewicht von 2,3–4,5 kg. Das Gewicht variiert erheblich im Verlauf eines Jahres, grundsätzlich sind sie am schwersten kurz vor der Mauser und können dann bis zu 3,8 Kilogramm schwer sein. Weniger gut ernährte Felsenpinguine haben gelegentlich aber auch ein Gewicht von nur zwei Kilogramm. Grundsätzlich zählen sie zu den kleinsten Pinguinen überhaupt. Ein auffälliger Sexualdimorphismus besteht nicht, Weibchen sind allerdings tendenziell etwas kleiner. Das Gefieder zeigt keine jahreszeitlichen Variationen. Jungvögel können anhand ihrer Gefiederfärbung bis zu einem Alter von zwei Jahren von den adulten Felsenpinguinen unterschieden werden. Adulte Vögel haben einen schmalen gelben Überaugenstreifen, dessen Federn hinter dem Auge stark verlängert sind und abstehen; weiter zum Hinterkopf hin sind diese Federn in Längsrichtung gelb-schwarz gestreift und bilden dort einen locker anliegenden Schopf. Die Augen sind rot, der kurze, kräftige und wulstig aufgeworfene Schnabel ist rötlich-braun, Füße und Beine sind rosa, die Sohlen sind schwarz. Kopf und Gesicht sind ansonsten schwarz. Die Körperoberseite ist dunkel schiefergrau. Frisch gemausertes Gefieder schimmert bläulich. Abgenutztes Gefieder kurz vor der Mauser wirkt dagegen bräunlich. Die Körperunterseite ist weiß und scharf von der schwarzen Kehle abgesetzt. Die zu Flossen umgebildeten Flügel sind auf der Oberseite blauschwarz und auf der Unterseite weiß. Jungvögel sind kleiner als adulte Vögel. Kinn und Kehle sind bei ihnen grau. Der Schnabel ist kleiner und matter gefärbt. Sie weisen entweder noch keine verlängerten Schopffedern auf oder diese sind deutlich kürzer als bei den adulten Vögeln. Das Gefieder der Küken ist vollständig schwarz und ohne jede Zeichnung, der Schnabel ebenso. Immature Tiere sind erkennbar an einem mattgelben Strich über dem Auge und einem rotbraunen Schnabel, aber fehlendem Schopf.

El pingüino penacho amarillo (Eudyptes chrysocome) es una especie de pingüino estrechamente relacionada con el pingüino macaroni. Este es el más pequeño de los pingüinos crestados. Su color es negro y blanco; alcanza una longitud de 55 cm y tiene un peso medio de 3.35 kg. Tiene la parte superior oscura coronada por cejas de plumas de color amarillo brillante que se proyectan hacia atrás sobre los ojos rojos. Crían en colonias, desde el nivel del mar hasta las cumbre de los cerros y, algunas veces, tierra adentro. Se alimentan de kril, calamar, pulpo, pescado, moluscos, plancton, sepia y crustáceos. El pingüino de penacho amarillo austral tiene una población global de alrededor de 3.5 millones de parejas. La subespecie Eudyptes chrysocome chrysocome cría en el sur de Chile, en las islas Malvinas, en la isla de los Estados y otras islas del sur de Argentina (Parque interjurisdiccional marino Isla Pingüino) La subespecie Eudyptes chrysocome filholi cría en las islas del Príncipe Eduardo, las islas Crozet, las islas Kerguelen, la isla Heard, la isla Macquarie, la islas Campbell, Nueva Zelanda y las islas Antípodas.

Kalliotöyhtöpingviini eli etelänkalliotöyhtöpingviini (Eudyptes chrysocome) on kultatöyhtöpingviinin lähisukulainen. Kalliotöyhtöpingviinit kasvavat 55 sentin pituuteen. Ne ovat väritykseltään pääosin mustavalkoisia ja niillä on pitkät, töyhtömäiset, kirkkaankeltaiset kulmakarvat punaisten silmien yllä. Pingviinit lisääntyvät yhdyskunnissa vedenrajasta aivan kielekkeille asti. Ne pyydystävät ravinnokseen krillejä, kalmaria, mustekalaa, kalaa ja muita merieläviä. Kalliotöyhtöpingviinejä on noin 1,23 miljoonaa paria. Niiden lisääntymisalueita ovat muun muassa Falklandinsaaret, Argentiinan lähistöllä sijaitsevat saaret ja eteläinen Chile sekä Eteläinen jäämeri Prinssi Edwardin saarilta Antipodisaarille. Lajin holotyypin kuvaili Johann Reinhold Forster Falklandinsaarilta vuonna 1781. Lajin kanta on uhattuna viimeisen 37 vuoden aikana tapahtuneen 34 prosentin vähenemisen vuoksi.

Le Gorfou sauteur (Eudyptes chrysocome) est une espèce d'oiseaux de la famille des Spheniscidae. Comme les autres gorfous, il se distingue par une touffe de plumes noires et jaunes de chaque côté de sa tête appelée aigrette. Selon la classification de référence du Congrès ornithologique international (version 15.2, 2026), c'est une espèce monotypique (non subdivisée en sous-espèces). Cet oiseau ne présente pas de dimorphisme sexuel à l'exception du bec rouge brun un peu plus fort chez le mâle. L'œil est rouge orangé. Les adultes possèdent des aigrettes jaunes (sourcils), qui se finissent en long panache de plumes projetés de chaque côté de la tête noire et massive. Leur plumage est noir sur le dos et blanc sur le ventre. Ils pèsent entre 2 et 4,3 kg, pour une taille de 45 à 60 cm et peuvent vivre jusqu'à 30 ans (durée observée en captivité). Les juvéniles sont plus petits et possèdent des sourcils plus petits et d'un jaune moins vif. Les poussins sont recouverts d'un épais duvet gris-brun sur la tête et le dos, tandis que leur ventre est blanc.

Il pinguino saltarocce, (Eudyptes chrysocome Forster, 1781) è un uccello della famiglia Spheniscidae. Ha un corpo piuttosto tozzo, nero sul dorso e bianco sul ventre. Caratteristiche sono le lunghe piume gialle, simili a sopracciglia, poste ai lati della testa. Formano ampie colonie in zone costiere rocciose; il nome della specie deriva proprio dall'abitudine di spostarsi lungo le spiagge saltando da un masso all'altro. Catturano le prede tuffandosi sott'acqua. Si nutrono principalmente di krill (Euphausia vallentini, E. lucens) e anfipodi (Themisto gaundichaudii), ma anche di pesci e cefalopodi.

イワトビペンギンはマカロニペンギン属のペンギンのうち近縁な3種（学説によっては2種）の総称である。やや小型のペンギンで、頭部の黄色の冠羽が特徴である。

남부바위뛰기펭귄(Eudyptes chrysocome)은 왕관펭귄속의 펭귄 종이다. 바위뛰기펭귄의 아종으로 취급되기도 하지만 오늘날에는 북부바위뛰기펭귄과 별개의종으로 보고 있다. 남부바위뛰기펭귄에 딸린 아종으로 동부바위뛰기펭귄과 서부바위뛰기펭귄이 있다.

De westelijke rotspinguïn, rotsspringer of geelkuifpinguïn (Eudyptes chrysocome synoniem: Eudyptes crestatus) is een pinguïnsoort die nauw verwant is aan de macaronipinguïn (E. chrysolophus). Op de Falklandeilanden zijn bastaards en gemengde paren aangetroffen.

Pingwin skalny, skocz skalny (Eudyptes chrysocome) – gatunek ptaka z rodziny pingwinów (Spheniscidae), występujący w wodach i na wyspach subantarktycznych. Jest narażony na wyginięcie. Pingwin skalny występuje w wodach subantarktycznych, w południowo-zachodniej części Oceanu Spokojnego i Indyjskiego, oraz w południowo-zachodniej części Oceanu Atlantyckiego u wybrzeży Ameryki Południowej i na wyspach subantarktycznych. Komisja Faunistyczna Sekcji Ornitologicznej Polskiego Towarzystwa Zoologicznego wymienia go na liście gatunków stwierdzonych w Polsce, lecz nie zaliczonych do awifauny krajowej (kategoria E w klasyfikacji AERC – pojaw nienaturalny). Został stwierdzony w Polsce raz – w 1966 roku schwytano w Międzywodziu samicę pochodzącą z hodowli. Posiada pomarańczowy dziób i czarno-białe upierzenie. Osiąga długość 45–58 cm i waży od 2 do 3,4 kg, choć niektóre okazy ważą nawet 5 kg. Jego oczy mają czerwoną barwę. Ptaki te mają zróżnicowaną dietę, która składa się z: kałamarnic, ośmiornic, mięczaków, planktonu, mątw i skorupiaków. Zwykle polują w grupach, na głębokości do 100 m.

Pinguim-saltador-meridional, pinguim-de-penacho-meridional, pinguim-de-penacho-amarelo ou pinguim-saltador-da-rocha (Eudyptes chrysocome) é uma espécie de pinguim próxima do pinguim-macaroni. Esta ave mede até cerca de 55 centímetros e caracteriza-se por plumagem branca e preta e sobrancelhas de cor amarela que terminam em longas penas da mesma cor. O pinguim-de-penacho-amarelo procria em colónias nas Ilhas Malvinas (Falkland), Tristão da Cunha, Kelgueren e Macquarie, entre outras, preferindo as escarpas rochosas. Alimenta-se de krill, lulas, peixes e crustáceos diversos. A espécie tem uma população estimada em 3,5 milhões de casais mas é considerada vulnerável, devido a uma redução de cerca de 24% nos últimos trinta anos. Há vários pinguins desta espécie a viver no Oceanário de Lisboa.

Хохлатый пингвин, или скалистый златовласый пингвин (лат. Eudyptes chrysocome) — птица семейства пингвиновые. Хохлатый, или скалистый златовласый, пингвин — птица с узкими жёлтыми «бровями», которые оканчиваются кисточками. Длина тела 55—62 см, масса от 2 до 3 кг (в среднем 2,3—2,7 кг). Ноги у скалолазов короткие, расположены позади тела, ближе к спине. Оперение водонепроницаемое, перья длиной 2,9 см, окрас — белый снизу и голубовато-чёрный сверху. На голове ярко-жёлтые перья, растущие из бровей во все стороны, на макушке — чёрные перья. Крылья сильные, узкие, похожи на ласты. Глаза крошечные. Численность популяции — около 3,5 млн пар, считается стабильной. Вид распространён на островах Субантарктики, на Тасмании и Огненной Земле. Также обитает на материковом побережье Южной Америки. Это самые северные из всех пингвинов, населяющих субантарктическую зону. Большую часть года хохлатые пингвины проводят в открытом море, выходя на сушу для смены оперения, спаривания, выращивания потомства и отдыха. Они не гнездятся непосредственно в Антарктиде, выбирая для этого удалённые от полюса более тёплые районы. Необходимым условием выживания в холодном полярном и субантарктическом климате для пингвинов, как и для других теплокровных животных, является поддержание постоянной температуры тела, поэтому они предпочитают те районы, где нет резкой смены температур. С началом зимы и приходом холодов уплывают на север.

Västlig klipphopparpingvin (Eudyptes chrysocome) är en art av pingviner. Den och östlig klipphopparpingvin (Eudyptes filholi) kategoriserades fram tills nyligen som en och samma art, under namnet klipphopparpingvin. De båda arterna minskar mycket kraftigt i antal och det gemensamma beståndet upptas på IUCN:s röda lista som sårbar.

凤头黄眉企鹅（台湾作長冠企鵝，学名：Eudyptes chrysocome），是企鹅目企鹅科的一种鸟类。 凤头黄眉企鹅体重约2327.85克，翼长约97.9毫米，嘴峰长约49.9毫米，喙宽度约13.4毫米，喙厚度约21.3毫米，跗蹠长约25.7毫米，尾长约87.4毫米。凤头黄眉企鹅是部分迁徙的鸟类，其栖息在开放的海洋及海岛环境中，食性为肉食性，主要食物来源是水生动物。