ببغاء فاسا الكبير (كوراكوبسيس فاسا) هو أحد نوعين من ببغاوات فاسا، أما النوع الآخر فهو ببغاء فاسا الصغير (سي. نيجرا) يتواجد ببغاء فاسا الكبير في جميع أنحاء مدغشقر وجزر القمر.

Vaza velký (Coracopsis vasa) je druh papouška z Madagaskaru a Komor, kde obývá savany a tropický střídavě vlhký les od mořského pobřeží do nadmořské výšky okolo 1000 m. Dosahuje délky okolo půl metru a váhy okolo půl kilogramu (samice mohou být až o čtvrtinu větší než samci) a je největším africkým druhem papouška. Je vybarven skromněji než jiní papoušci: má černé až šedohnědé peří, šedé nohy a oční okruží a narůžovělý zobák. Samicím v období rozmnožování vypadají pera na hlavě a lysina se zbarví do oranžova. Vaza velký je jedním z mála polyandrických druhů ptáků: dominantní samice žije ve skupině s až osmi samci, kteří se společně starají o mláďata, a brání své teritorium před ostatními samicemi. Vazové se živí různými plody a semeny; často způsobují škody na polích, takže je domorodci střílejí. V zajetí se mohou dožít až padesáti let. Za úplňku se ozývají hlasitým voláním. U tohoto druhu bylo zjištěno používání nástrojů: samci za pomoci kamínků obrušují z lastur prášek s vysokým obsahem vápníku, který samice potřebují k tvorbě vaječných skořápek.

Der Vasapapagei (Coracopsis vasa) auch Große Vasapapagei ist eine auf Madagaskar und den Komoren lebende Papageienart. Zusammen mit dem Rabenpapagei (Coracopsis nigra) bildet er die Gattung der Vasapapageien (Coracopsis). Vasapapageien erreichen eine Länge von rund 50 Zentimetern und ein Gewicht von 480 Gramm. Die Tiere der Nominatform (C. v. vasa) sind schwarzbraun gefärbt, wobei die Flügel grau sein können. Sie haben deutlich sichtbare, unbefiederte Augenringe. Der wuchtige Schnabel, der deutlich größer als der des Kleinen Vasapapageien ist, ist hornfarben. Nach der Mauser ist der Schnabel grauschwarz gefärbt. Die Geschlechter weisen keinen Geschlechtsdimorphismus auf, nur die Weibchen verlieren während des Brütens Federn am Kopf, wodurch die gelblich-orange Haut durchschimmert. Die Unterarten C. v. drouhardi und C. v. comorensis ähneln der Nominatform, sind aber etwas heller. Die Nominatform C. v. vasa lebt im östlichen Madagaskar, die Unterart C. v. drouhardi im Westen dieser Insel und C. v. comorensis auf den Komoren. Sie bewohnen verschiedene Lebensräume und sind in feuchten Wäldern ebenso zu finden wie in Trockenwäldern und Savannen. Der Vasapapagei ist gewöhnlich in kleinen Gruppen von 10 bis 15 Vögeln anzutreffen. Zur Nahrungssuche und zur nächtlichen Rast können sich große Schwärme von bis zu 200 Vögel zusammenfinden. Während ihres Anflugs auf Nahrungs- und Rastplätze fliegen sie hoch über den Baumwipfeln. Sie ernähren sich hauptsächlich von Früchten, Beeren, Nüssen und Sämereien. Die Paarungszeit liegt zwischen Oktober und Dezember. Das Weibchen legt drei bis vier Eier in Baumhöhlen; die Jungen schlüpfen nach rund 17 Tagen Brutzeit.

El loro vasa (Coracopsis vasa) es una especie de ave psitaciforme de la familia Psittrichasiidae nativa de Madagascar y las Comores. Es una de las dos especies del género Coracopsis, junto al loro negro (C. nigra). El loro vasa mide alrededor de 50 cm de largo. Su plumaje es de tonos pardos oscuros, algo más claros y grisáceos en las partes inferiores. Presenta un anillo ocular de color pardo rosáceo y un pico muy robusto y curvado hacia abajo de color grisáceo. Las hembras son un 25% mayores que los machos. Durante la época de cría las hembras mudan las plumas de la cabeza mostrando una coloración naranja, mientras que el pico de los machos se vuelve blanquecino. Se encuentra únicamente en Madagascar y las islas Comores. En la isla de Madagascar es más común en las regiones con bosque seco caducifolio de Madagascar en comparación con el loro negro que es más abundante en los bosques húmedos de la costa este. El loro vasa tiene una biología reproductiva y un sistema de apareamiento poco corriente. Las hembras al ser mayores que los machos predominan físicamente. La especie vive en grupos con poliginandria variable en la que cada hembra tiene entre 3 y 8 compañeros sexuales. Los machos han reaccionado evolucionado con falos que hacen durar la cópula hasta 90 minutos. Hay dos variedades de cópulas, las breves (de 1–3 segundos) y las prolongadas (de 36 minutos de media), en estas últimas con un enganche de cópula. Durante la época de cría las hembras mudan las plumas de la cabeza adquiriendo una coloración naranja, y además emiten complejos cantos posadas cerca del nido. Esto atrae a los machos y les incita a darles comida regurgitada, que la hembra acepta fuera del nido. Además durante este período, las hembras defienden el territorio alrededor de su nido de otras hembras.

Isomustakaija (Coracopsis vasa) on Intian valtameren eteläosassa elävä melko suuri kaija. Se kuuluu mustakaijojen sukuun. Isomustakaija kasvaa noin 50 cm pitkäksi ja noin 480 g painavaksi. Isomustakaija on kauttaaltaan musta. Vain sen sarvenvärinen nokka, ruskeat silmät ja lihanpunaiset koivet eivät ole mustia. Nuoressa linnussa on ruskehtavia höyheniä varsinkin vatsapuolella. Isomustakaijan (tai mustakaijojen) erityinen ominaisuus on naaraan ulkonäön muuttuminen pesinnän aikana: sen päästä putoavat höyhenet jolloin sen keltainen iho paljastuu alta. Isomustakaijaa tavataan Komorien saaristossa ja Madagaskarissa. Sen elinympäristön ala on 413 000 neliökilometriä. Lajista tunnetaan kolme alalajia: vasa Madagaskarin itäosissa, drouhardi länsiosissa ja comorensis Komoreilla. Shaw kuvaili lajin holotyypin Itä-Madagaskarista. Isomustakaija elää metsissä ja savanneilla alle kilometrin korkeudessa.

Le Grand Vaza (Coracopsis vasa), aussi connu en tant que Perroquet vaza, est une espèce d'oiseaux de la famille des Psittaculidae. Il mesure 50 cm environ. Son plumage est gris-brun sombre, mais légèrement plus pâle sur les parties inférieures. Ce perroquet fait exception pour sa reproduction avec son hémipénis externe et largement visible en période de reproduction. Sa copulation, une des plus longues du monde aviaire, dure jusqu'à une 90 minutes. Le Grand Vasa peuple les forêts tropicales et subtropicales humides caducifoliées, les cocoteraies littorales, les savanes arborées, les rizières et autres cultures voisines des massifs boisés mais aussi les zones subdésertiques.

Il vasa maggiore (Coracopsis vasa (Shaw, 1812)) è un uccello della famiglia degli Psittaculidi, diffuso in Madagascar e nelle isole Comore. Il piumaggio è di colore nero, con ventre, sottocoda, anello perioftalmico, cera e becco di un grigio piombo, mentre l'iride è marrone. Di taglia attorno ai 48–50 cm. Si muove in gruppi spesso anche numerosi (fino a 200 individui). Si nutre di frutta, noci, bacche e semi; spesso lo si vede in associazione con altri uccelli come storni e bulbul. Le femmine, come spesso accade negli uccelli, sono il 25% più grandi dei maschi e sono fisicamente dominanti. Si tratta certamente di uno dei pappagalli anatomicamente più primitivi, ovvero più basali nel cladogramma degli psittaculidi. Il comportamento riproduttivo di questa specie è particolarmente interessante: il maschio, unico fra i pappagalli, durante il periodo degli amori estroflette un organo riproduttore risviluppato ad hoc dalla specie; la femmina d'altro canto ha l'abitudine altrettanto bizzarra di deplumarsi sul capo e mostrare la pelle nuda che prende una tipica colorazione gialla. Poiché questo fenomeno è stato segnalato sia in natura sia in cattività è da ritenersi normale per questa specie. Anche l'accoppiamento è molto insolito, la specie vive in gruppi in cui ogni femmina ha almeno 3-8 partner sessuali. Anche i maschi hanno accesso a più femmine. Gli accoppiamenti possono durare fino a 90 minuti e sono di due tipi distinti, di breve durata (1-3 secondi) e lunga durata (in media 36 minuti).

De grote vasapapegaai (Coracopsis vasa) is een vogel uit de familie Psittaculidae (papegaaien van de Oude Wereld).

Papuzica duża, waza duża (Coracopsis vasa) – gatunek średniej wielkości ptaka z rodziny sępic (Psittrichasidae), zamieszkujący Madagaskar oraz Komory. Nie jest zagrożony wyginięciem. Osiąga do 50 cm długości, a waży do około 0,5 kg. Ptaki te są przede wszystkim czarne, z odcieniami brązów i szarości. Samice różnią się od samców przede wszystkim większymi rozmiarami. Ponadto samica w okresie godowym traci część piór występujących na jej głowie. Zamieszkuje różnorodne siedliska – od wilgotnych, gęstych lasów po otwarte, suche tereny lesiste i sawanny, obszary uprawne i zamieszkane przez człowieka.

O Papagaio-vasa (Coracopsis vasa) é uma espécie de papagaio endêmica de Comores e Madagascar.

Большой ваза (Coracopsis vasa) — один из двух видов попугаев-ваза, обитающий на Мадагаскаре и Коморских островах. Сезон размножения, вероятно, приходится на период с октября по декабрь. Вид обладает необычной биологией размножения: самки на 25% крупнее самцов и физически доминируют. Птицы живут свободными полиандрическими группами, где у каждой самки не менее 3–8 половых партнеров. У самцов вторично развился фаллос, а спаривание может длиться до 90 минут, иногда включая копулятивную связку. Во время высиживания и выкармливания птенцов самки теряют перья на голове, их кожа приобретает ярко-оранжевый цвет, а сами они исполняют сложные песни с присад рядом с гнездом, привлекая самцов для получения пищи. В этот период самки также активно защищают территорию вокруг гнезда от других особей женского пола.

Större vasapapegoja (Coracopsis vasa) är en fågel i familjen östpapegojor inom ordningen papegojfåglar. Den förekommer vilt på Madagaskar samt Komorerna. 1812 beskrevs arten vetenskapligt, av George Shaw.