Pipulka modrá (Chiroxiphia caudata) je malý druh ptáka z čeledi pipulkovitých. Vyskytuje se především v Atlantickém lese v jihovýchodní Brazílii, východní Paraguayi a na dalekém severovýchodě Argentiny. Jeho typickým prostředím jsou vlhké nížinné nebo horské lesy a silně degradované bývalé lesní porosty. Samci mají jasně modré tělo, černou hlavu, křídla a ocas a červenou korunku. Samice a mladí jedinci jsou olivově zelení. V období rozmnožování se samci zapojují do toku, při kterém zpívají a tančí, aby zapůsobili na samice. Jedná se o běžný druh s širokým rozšířením a Mezinárodní svaz ochrany přírody jej hodnotí jako „málo dotčený“. Manakini modrohřbetí se hojně vyskytují v lesní rezervaci Main Ridge na karibském ostrově Tobago.

Der Blaubrustpipra (Chiroxiphia caudata) ist ein südamerikanischer Sperlingsvogel aus der Familie der Schnurrvögel. Das Gefieder des Männchens ist vorwiegend blau gefärbt, mit fast ganz schwarzen Flügeln, schwarzem Kopf, rotem Scheitel und langen blauen Schwanzfedern. Das Weibchen ist mattgrün gefärbt, mit dunklerem Flügelsaum, hellerem Bauch sowie olivgrüner Kehle und Brust. Der Vogel ernährt sich von Insekten, Beeren und anderen kleinen Früchten. Der Blaubrustpipra lebt in Sekundär- und Regenwäldern in Südost-Brasilien, Ost-Paraguay und in Nordost-Argentinien. Bis zu fünfzig Männchen versammeln sich in einer Lichtung und vollführen Tänze, um Weibchen auf sich aufmerksam zu machen. Zunächst wählt jeder Vogel seinen Platz in den niedrigen Zweigen der umliegenden Bäume und wartet dort, bis er an der Reihe ist. Beim Balztanz gibt jeder Vogel verschiedene Rufe von sich und verursacht mit den Flügeln schwirrende Geräusche. Das Weibchen wählt einen Partner aus und betreibt nach der Paarung den Nestbau, das Bebrüten und die Aufzucht der Jungen alleine. In einem napfförmigen Nest in Zweigen über einem Gewässer werden in der Regel zwei Eier bebrütet.

El bailarín azul (en Argentina y Paraguay) o saltarín azul (Chiroxiphia caudata) es una especie de ave paseriforme de la familia Pipridae perteneciente al género Chiroxiphia. Es nativo del centro oriental de América del Sur. Se distribuye por el sureste de Brasil (sur de Goiás y sur de Bahía hacia el sur hasta el oeste de Paraná y Río Grande del Sur), sureste de Paraguay y extremo noreste de Argentina (Misiones, noreste de Corrientes). Esta especie es considerada común en su hábitat natural: el sotobosque de bosques húmedos subtropicales o tropicales de la Mata Atlántica y los bosques antiguos muy degradados, principalmente abajo de los 1500 m s. n. m. de altitud. Mide entre 14 y 15,5 cm de longitud. Tiene un gran dimorfismo sexual. El macho es de un azul intenso con la corona roja y cabeza, alas y plumas externas de la cola negras. Las plumas centrales de la cola son más largas. La hembra es oliva, más clara por abajo y puede tener la frente naranja (tal vez las de mayor edad), las plumas centrales de la cola son solo un poco más largas. Las patas son rojizas.

Sinitanssija (Chiroxiphia caudata) on Etelä-Amerikassa tavattava tanssijoihin kuuluva varpuslintu. Kooltaan sinitanssija on noin 15 cm ja naaras on hieman koirasta pienikokoisempi. Koiraan päälaki on väritykseltään kirkkaanpunainen. Pää, kurkku, siivet ja pyrstö ovat väritykseltään mustat. Pyrstön keskimmäiset sulat ovat pidentyneet. Muuten sinitanssijakoiras on väritykseltään kirkkaan vaaleansininen. Naarassinitanssija on väritykseltään kauttaaltaan vihreä. Joillakin naarailla on päälaella oransseja höyheniä. Naarassinitanssijan voi sekoittaa sammaltanssijaan (Schiffornis virescens), joka on kuitenkin kookkaampi. Sinitanssijaa tavataan Brasilian kaakkoisosista, Paraguaysta ja Argentiinasta. Linnun elinympäristöä ovat kosteat metsät vuorten rinteillä ja metsien reunamaat. Koiraat kokoontuvat kolmen yksilön ryhmiin esittämään ”tanssinsa” naaraille ja siten houkuttelemaan niitä pariutumaan kanssaan. Koiraat saattavat avustaa itseään taitavampien koiraiden esityksiä ja saavat vastineeksi paremman esiintymispaikan.

Le Manakin à longue queue (Chiroxiphia caudata) est une espèce de passereaux de la famille des Pipridae. Cette espèce vit dans le sud-est de l'Amérique du Sud : dans le sud et le sud-est du Brésil, au Paraguay et dans le nord-est de l'Argentine. Il existe chez le manakin à longue queue un dimorphisme sexuel. Pour se reproduire, le manakin à longue queue produit une danse accompagnée de vocalises. En général, la parade est produite par plusieurs mâles mais seulement l'un d'entre eux va s’accoupler. La parade commence par leur danse et se termine par la danse du mâle alpha seul. Elle est caractérisée par des sauts qu'effectue chaque mâle à tour de rôle. Cette espèce montre un exemple de coopération lors de la reproduction.

Il manachino codadirondine (Chiroxiphia caudata (Shaw, 1793)) è un uccello passeriforme della famiglia Pipridae, diffuso in Sud America.

De zwaluwstaartmanakin (Chiroxiphia caudata) is een zangvogel uit de familie manakins (Pipridae).

Modrogrzbiecik tęposterny (Chiroxiphia caudata) to mały gatunek ptaka z rodziny gorzykowatych (Pipridae). Występuje głównie w Lesie Atlantyckim południowo-wschodniej Brazylii, wschodniego Paragwaju i dalekiej północno-wschodniej Argentyny. Jego typowym siedliskiem są wilgotne lasy nizinne lub górskie oraz silnie zdegradowane tereny leśne. Samce mają jaskrawoniebieskie ciało, czarną głowę, skrzydła i ogon oraz czerwoną czapeczkę. Samice i młode osobniki są oliwkowozielone. W okresie lęgowym samce uczestniczą w tokach, podczas których śpiewają i tańczą, aby zaimponować samicom. Jest to pospolity gatunek o szerokim zasięgu występowania, a Międzynarodowa Unia Ochrony Przyrody sklasyfikowała jego status jako „najmniejszej troski”. Gorzyki niebieskie są powszechnie spotykane w rezerwacie leśnym Main Ridge na karaibskiej wyspie Tobago.

O tangará, dançador ou fandangueiro; nomeada, em inglês, blue manakin ou swallow-tailed manakin; em castelhano: bailarín azul (Arg.); cientificamente denominada Chiroxiphia caudata; é uma espécie de ave da família Pipridae; um pássaro endêmico de florestas de Mata Atlântica, em sub-bosques e capoeiras da região oriental do Brasil, do estado da Bahia até o Rio Grande do Sul e em Misiones, na Argentina, ao Paraguai; mais frequente em áreas montanhosas arborizadas até altitudes de 1.800 metros. No norte de sua distribuição, esta espécie entra em contato parcial com o tangará-falso (Chiroxiphia pareola), sua congênere, embora esta ocorra em áreas de menor elevação, junto à costa. Foi classificada em 1793, por George Kearsley Shaw e pelo ilustrador Frederick Polydore Nodder, descrita como Pipra caudata para a obra Naturalist's Miscellany; considerada a ave símbolo do município de Ubatuba, em São Paulo, no ano de 2004, e sendo listada pela União Internacional para a Conservação da Natureza como espécie pouco preocupante. Ela mede 13 centímetros de comprimento (adicionando-se mais 2 centímetros ao prolongamento de suas retrizes medianas). Este pássaro é muito mencionado na região sudeste do Brasil devido às suas danças; por isso também denominado dançador ou tangará-dançarino.

Ласточкохвостый красноногий манакин (лат. Chiroxiphia caudata) — южноамериканская певчая птица из семейства манакиновые. Оперение самца преимущественно синего окраса, крылья почти чёрного цвета, голова чёрная с красной макушкой, перья хвоста синие. Оперение самки матово-зелёного цвета, кайма крыльев более тёмная, брюхо светлое, горло и грудь оливково-зелёного цвета. Ласточкохвостый красноногий манакин живёт во вторичных лесах и влажных джунглях в юго-восточной Бразилии, восточном Парагвае и в северо-восточной Аргентине. Птица питается насекомыми, ягодами и другими мелкими плодами.

Blå manakin (Chiroxiphia caudata) är en fågel i familjen manakiner inom ordningen tättingar.

燕尾嬌鶲（Blue manakin；學名Chiroxiphia caudata）是侏儒鳥科(嬌鶲科)下的一種雀鳥，主要分佈在南美洲，包括哥倫比亞、委內瑞拉、圭亞那、蘇里南、厄瓜多爾、秘魯、玻利維亞、巴拉圭、巴西、智利、阿根廷、烏拉圭及福克蘭群島等的森林。其顏色主要為藍、紅、黑。與其他嬌鶲科一樣，雄性燕尾嬌鶲擁有複雜的求偶行為，甚至會以群體舞蹈吸引雌性。目前這種鳥類屬於無危物種（IUCN3.1）。