طيهوج غونيسون (الاسم العلمي: Centrocercus minimus)، نوع من الطيهوج الحكيم يستوطن الولايات المتحدة. إنهُ يشبه الطيهوج الحكيم الكبير في المظهر، طيهوج غونيسون أصغر بثلث في الحجم، مع ريش أكثر سمكًا خلف الرأس ؛ كما أن لديها رقصة مُغازلة أقل دقة. يقتصر نطاقه على جنوب غرب كولورادو وأقصى جنوب شرق ولاية يوتا،أكبر عدد من افراده يقيمون في منطقة حوض غونيسون في كولورادو. على الرغم من كونها منطقة تُعرف فيها الطيور جيدًا نسبيًا، فقد تم التغاضي عنها حتى التسعينيات بسبب أوجه التشابه مع الطيهوج الحكيم الكبير، ووُصفت بأنها نوع جديد فقط في عام 2000 - مما يجعلها أول نوع جديد من الطيور يتم وصفه من الولايات المتحدة منذ القرن التاسع عشر . يتم دعم وصف طيهوج غونيسون كنوع منفصل من خلال دراسة جزيئية للتنوع الجيني، مما يدل على غياب تدفق الجينات بين الطيور ذات الجسم الكبير والطيور الصغيرة.

Tetřívek malý (Centrocercus minimus) je menší druh hrabavého tetřeva obývající pouze malá území v jihovýchodní části amerického Colorada a jihozápadního Utahu. Druh byl poprvé popsán teprve v roce 2000; do té doby byl považován za konspecifický (náležející ke stejnému druhu) s tetřívkem pelyňkovým. Jedná se nicméně o blízké příbuzné, kteří společně utváří rod Centrocercus. Kohout má většinou tmavé opeření s výraznou bílou hrudí. Po stranách hrudi má vzdušné vaky, které se v době rozmnožování nafouknou a vynikne tak jejich olivově žlutý neopeřený povrch. Slepice je převážně hnědá s bílým a tmavým flekováním. Rozmnožování probíhá na tokaništích, kam se tetřívci každoročně schází ve velkém počtu. Slepice se páří s více samci, avšak pouze ti nejdominantnější samci kopulují. Stavbu hnízda, inkubaci i mateřskou péči obstarává pouze slepice. Snůšku tvoří nejčastěji 6–8 vajec o velikosti 55×38 mm. Inkubační doba trvá 25–29 dní. Mláďata jsou vysoce prekociální, již několik minut po vyklubání si dovedou sama nalézt potravu. Habitat druhu tvoří pláně poseté pelyňkovými keři. Populace tetřívků prodělala během 20. století razantní pokles, vymizela až z 90 % svého původního areálu. Populaci tetřívků ohrožuje hlavně ztráta přirozeného prostředí následkem aktivit člověka (zástavba, přeměna původních plání na zemědělská pole). IUCN považuje tetřívky za ohrožený taxon.

Das Gunnison-Beifußhuhn (Centrocercus minimus), auch Kleinbeifußhuhn genannt, ist eine Art der Fasanenartigen. Es ist endemisch in einem kleinen Gebiet in den USA und wurde erst im Jahre 2000 wissenschaftlich beschrieben. Die Art ähnelt sehr stark dem Beifußhuhn, ist aber etwa ein Drittel kleiner als dieses. Auch das Balzverhalten ist weniger ausgeprägt als beim Beifußhuhn. Gunnison-Beifußhühner kommen nur im Südwesten des US-amerikanischen Bundesstaates Colorado und im extremen Südosten von Utah vor. Die größte Population findet sich in der Nähe des Gunnison Rivers in Colorado. Obwohl die Art in einer Region vorkommt, in der die Avifauna relativ gut bekannt ist, wurde die Art bis in die 1990er Jahre übersehen. Die Beschreibung als eigenständige Art wurde durch genetische Analysen bestätigt. Ähnlich wie das Beifußhuhn hat das Gunnison-Beifußhuhn ein verhältnismäßig auffälliges Balzverhalten. Jedes Frühjahr versammeln sich die Männchen in einem Lek und zeigen dort ihre Balztänze. Weibchen halten sich in der Nähe dieser Leks auf und wählen das attraktivste Männchen zur Paarung aus. An der Fortpflanzung ist deshalb immer nur ein verhältnismäßig geringer Anteil der Gesamtpopulation beteiligt. Die Balztänze finden am frühen Morgen und am späten Abend statt und können mehrere Stunden andauern. Leks finden sich gewöhnlich in offenem Gelände, das einen dichten Bestand an Artemisia-Sträuchern aufweist. Das Gunnison-Beifußhuhn gilt als eine gefährdete Art. Ihr Verbreitungsgebiet umfasst heute nur noch weniger als 500 Quadratkilometer.

El urogallo de Gunnison (Centrocercus minimus),​ también gallo de Gunnison o gallo de las artemisas chico es una especie de ave galliforme de la familia de los faisánidos (Phasianidae), endémica de la Gran Cuenca de Norteamérica, fue descrita científicamente por primera vez en el año 2000.​ Se asemeja físicamente al Centrocercus urophasianus pero es aproximadamente un tercio más pequeño que este, incluso el comportamiento de cortejo es menos pronunciado que en este.​

Pikkumarunakana (Centrocercus minimus) on aitokanoihin kuuluva erittäin uhanalainen lintulaji. Sitä tavataan endeemisenä Yhdysvalloista.

Le Tétras du Gunnison (Centrocercus minimus) est une espèce d'oiseau de la famille des Phasianidae. Ce tétraoniné est endémique du Grand Bassin d'Amérique du Nord, où il vit principalement dans le sud-ouest du Colorado et le sud-est de l'Utah. Le 10 janvier 2013, l'organisme américain chargé de la gestion et la préservation de la faune (FWS) a proposé de le classer sur la liste des espaces menacées et de sanctuariser 700 000 hectares pour son habitat. Un tel classement pourrait alors menacer l'implantation de certaines activités industrielles, notamment les exploitations de gisements de gaz de schiste et d'huile de schiste ainsi que des parcs éoliens.

Il gallo della salvia di Gunnison (Centrocercus minimus Young, Braun, Oyler-McCance, Hupp & Quinn, 2000) è un uccello appartenente alla famiglia dei Phasianidae. La popolazione non supera i 3000 individui.

Het gunnisonwaaierhoen (Centrocercus minimus) is een vogel uit de familie fazantachtigen (Phasianidae). Dit hoen is in 2000 afgesplitst van het (gewone) waaierhoen (C. urophasianus) en als nieuwe soort voor het eerst geldig gepubliceerd op grond van moleculair genetisch onderzoek.

Preriokur wyżynny (Centrocercus minimus) – gatunek ptaka z rodziny kurowatych (Phasianidae). Występuje endemicznie w Wielkiej Kotlinie w Ameryce Północnej. Z wyglądu jest niemal identyczny z blisko spokrewnionym preriokurem ostrosternym (C. urophasianus). Różni się jednak od niego mniejszym o około jedną trzecią ciałem, grubszymi piórami za głową i znacznie mniej złożonymi tańcami zalotnymi koguta podczas toków. Długość ciała 46–56 cm, masa ciała 990–2435 g. Zasięg jego występowania ograniczony jest do południowo-zachodniej części Kolorado i południowo-wschodniej części Utah, z dużą populacją w dolinie rzeki Gunnison (stąd jego angielska nazwa zwyczajowa: Gunnison Sage-Grouse). Pomimo że jest rodzimym ptakiem kraju, w którym awifauna jest ogólnie dobrze poznana, był niezauważany aż do lat 90. XX w., głównie za sprawą wysokiego podobieństwa do preriokura ostrosternego i został opisany jako nowy gatunek w 2000 r. – stając się pierwszym nowym gatunkiem ptaka z USA, opisanym od XIX w. Status Międzynarodowa Unia Ochrony Przyrody (IUCN) uznaje preriokura wyżynnego za gatunek zagrożony (EN – endangered) nieprzerwanie od 2000 roku. Liczebność populacji w 2005 r. szacowano na około 1700 dorosłych osobników. Trend liczebności populacji jest spadkowy.

Gunnisonhöna(Centrocercus minimus) är en starkt utrotningshotad fågel i familjen fasanfåglar som enbart förekommer i delstaterna Colorado och Utah i USA. Fram tills nyligen behandlades den som en del av strålstjärtshönan, men urskiljs numera som egen art.

小艾草松鸡（台湾作小艾草榛雞）（学名：Centrocercus minimus），是鸡形目雉科的一种鸟类。