Tana indická (Anathana ellioti) je druh tany z čeledi tanovití (Tupaiidae), jediný zástupce rodu Anathana. Americký přírodovědec Marcus Ward Lyon Jr., jenž rod Anathana vědecky popsal, sice na základě drobných rozdílů v osrstění rozlišoval i samostatné druhy A. pallida a A. wroughtoni, ovšem jejich platnost je sporná. Areál výskytu bez jejich akceptace zahrnuje východní, střední i jižní části Indického subkontinentu jižně od Gangy. I vzhledem k nedostatku muzejních vzorků jde nicméně z hlediska taxonomie a výskytu o špatně probádaný druh. Tana indická se svým vzhledem podobá známějším tanám rodu Tupaia, má nicméně větší, chlupaté uši. Vyznačuje se také relativně krátkým čenichem. Dorůstá délky hlavy a těla zhruba mezi 16–19 cm, ocas je zhruba stejně tak dlouhý jako tělo. Zbarvení srsti se pohybuje v červenohnědých až šedavě hnědých barvách, objevují se ale např. i odstíny černé. Spodek těla je světlejší, světlehnědý až čistě bílý. Světlé bývají také pruhy na ramenou, stejně jako znaky v blízkosti očí. Celkový zubní vzorec činí I 2/3, C 1/1, P 3/3, M 3/3, s nevýraznými špičáky a dilambdodontním vzorem stoliček (pojmenovaným podle své podoby se zdvojeným písmenem lambda – ΛΛ). Samice mají tři páry mléčných bradavek. Tana indická žije v křovinatých džunglích, suchých a vlhkých opadavých lesích a také v indických sholas – jde o plošky vlhkých neopadavých lesů v horských údolích. Aktivní je během dne a často se pohybuje po zemi, kde si také staví úkryty na noc (například mezi kamením). Sociální struktura se zřejmě zakládá na samotářském způsobu života. Potravu si tany shánějí během rána a večera, krmí se všežravě. V jejich jídelníčku lze najít hmyz, žížaly i plody (například z libory měnivé). U tany indické bylo zjištěno zajímavé komfortní chování, kdy šplhá na kmeny stromů a následně se odtud spouští dolů, čímž si čistí tělo o kůru. Podle vyhodnocení Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) z roku 2024 jde o málo dotčený druh, byť IUCN upozorňuje na možné menší úbytky populací v důsledku ztráty biotopů, úhynů na silnicích a obchodu pro tradiční medicínu.

Das Indische Spitzhörnchen (Anathana ellioti), auch als Madras-Spitzhörnchen bezeichnet, ist eine Säugetierart aus der Familie der Spitzhörnchen (Tupaiidae). Es ist der einzige Vertreter der Gattung Anathana und unterscheidet sich von den übrigen Spitzhörnchen durch die großen, behaarten Ohren und durch Details im Schädelbau und in den Zähnen. Der Artzusatz im wissenschaftlichen Namen ehrt den schottischen Naturforscher Walter Elliot. Indische Spitzhörnchen sind in Indien südlich des Ganges beheimatet und haben somit das westlichste Verbreitungsgebiet aller Spitzhörnchen. Ihr Lebensraum sind Wälder und felsige Gegenden, im Gegensatz zu vielen Eigentlichen Spitzhörnchen meiden sie menschliche Siedlungen eher. Diese Tiere erreichen eine Kopfrumpflänge von 18 bis 20 Zentimeter, ihr Schwanz ist ebenso lang wie der Körper, und ihr Gewicht beträgt rund 160 Gramm. Ihr Fell ist an der Oberseite rötlich bis gelblich gefärbt, manchmal auch weißlich gemustert, insbesondere am hellen Schulterstreifen. Die Unterseite ist generell heller. Sie sind tagaktiv und ziehen sich zur Nachtruhe in Felsspalten oder Erdhöhlen zurück. Sie können gut klettern, halten sich aber selten auf Bäumen auf, sondern bevorzugen felsiges Terrain. Diese Tiere leben einzelgängerisch. Ihre Nahrung besteht aus Insekten wie Schmetterlingen und Raupen sowie Ameisen und Früchten. Die Hauptbedrohung der Indischen Spitzhörnchen liegt im Verlust ihres Lebensraumes durch Waldrodungen und Umwandlung ihres Lebensraumes in Felder und Siedlungen. Die IUCN listet sie als nicht gefährdet. Ein artspezifischer Parasit ist die Laus Docophthirus acinetus.

La ardilla bambú (Anathana ellioti) es una especie de tupaya que vive en los bosques de la India. Pertenece al género monotípico Anathana. El nombre científico del género deriva del idioma tamil Moongil Anathaan (ardilla bambú); y el nombre de la especie es en honor a sir Walter Elliot, del servicio civil de la India en Madras. Mide 16-18,5 cm de largo con una cola de 16-19,5 cm. Su fórmula dental es I 2/3 C 1/1 P 3/3 M 3/3. La dentición es acorde a su dieta omnívora.​ Se la halla en el subcontinente Indio, al sur del río Ganges. Tres subespecies han sido descritas: A. e. ellioti, del Ghats Occidentales, colinas de Biligirirangan, Shevaroy y otras serranías del sur de India A. e. pallida, de India central primariamente en Madhya Pradesh y Raipur A. e. wroughtoni, de Satpura, y Dangs cerca de Bombay. Muy poco es lo que se conoce del estatus de esas poblaciones. Esta especie no es particularmente arbórea y está mucho tiempo en el suelo o trepando cerca de terreno rocoso en búsqueda de insectos y semillas.​ Es fácilmente separado de las ardillas en el campo por su forma y color de la cola y la curva hacia arriba con la que la cuelga al caminar. En árboles, tienen el hábito de subir y bajar rápidamente.​ También suben a troncos bajos para luego deslizarse por ellos cabeza abajo.​ Eso podría estar asociado con marcas de esencias como muchos de los Scandentia con sus glándulas en sus cogotes.

Intiantupaija (Anathana ellioti) on suvun intiantupaijat (Anathana) ainoa laji. Se muistuttaa tupaijaa (Tupaia glis), mutta eroaa siitä siten, että sillä on suuremmat korvat ja tiheämpi turkki. Intiantupaijalla on keltaisia, punaisia, ruskeita ja mustia täpliä. Lajia tavataan Ganges-joen seudulla sekä Länsi- ja Etelä-Intiassa ja sitä esiintyy metsissä. Eläin on kaikkiruokainen ja syö enimmäkseen hyönteisiä, matoja ja hedelmiä.

Le Toupaye d'Elliot ou Toupaye des Indes (Anathana ellioti) est une espèce de petit mammifère qui vit dans les forêts tropicales d'Asie du Sud. Ressemblant à un écureuil, il fait en réalité partie de l'ordre des scandentiens, plus proche des primates que des rongeurs. C'est la seule espèce du genre Anathana.

La tupaia di Madras o tupaia indiana (Anathana ellioti) è una specie appartenente alla famiglia Tupaiidae e al genere monotipico Anathana, il cui nome deriva dal Tamil Moogil Anathaan, che significa "scoiattolo del bambù".

マドラスツパイ (Anathana ellioti) は、哺乳綱登木目ツパイ科マドラスツパイ属に分類される哺乳類。本種のみでマドラスツパイ属を構成する。

마드라스나무두더지 또는 인도나무두더지(Anathana ellioti)는 청서번티기과에 속하는 나무두더지의 일종이다. 마드라스나무두더지속(Anathana)의 유일종으로 인도 중부와 남부 지역의 구릉지대 숲에서 서식한다.

De elliottoepaja (Anathana ellioti) is een zoogdier uit de familie van de echte toepaja's (Tupaiidae). De wetenschappelijke naam van de soort werd voor het eerst geldig gepubliceerd door George Robert Waterhouse in 1850. Het is de enige soort uit het geslacht Anathana.

Anatana indyjska (Anathana ellioti) – gatunek ssaka z rodziny tupajowatych (Tupaiidae).

Anathana ellioti é um pequeno mamífero arborícola da família Tupaiidae. É a única espécie do gênero Anathana. É endêmica das florestas montanhosas da Índia peninsular. Possui 16-18 centímetros de comprimento, mais uma cauda de comprimento igual ou maior que o do restante do corpo, e é um animal onívoro, alimentando-se principalmente de insetos e plantas.

Индийская тупайя (лат. Anathana ellioti) — млекопитающее семейства тупайевых. Видовое название дано в честь шотландского натуралиста Уолтера Эллиота. Это единственный представитель рода Anathana, который отличается от остальных видов покрытыми волосами ушами и деталями в строении черепа и зубов.

Indisk spetsekorre (Anathana ellioti) är en art inom familjen spetsekorrar och det är också den enda arten i släktet Anathana. Den indiska spetsekorren har i motsats till andra spetsekorrar stora öron och en annan uppbyggnad av skallen och tänderna. Denna art förekommer söder om floden Ganges i Indien. Den har där flera från varandra skilda populationer. I bergstrakter når indisk spetsekorre 1400 meter över havet. Individernas habitat utgörs av skogar och klippiga områden. De förekommer sällan i närheten av människans boplatser som andra spetsekorrar. Indiska spetsekorrar har en kropp (huvud och bål) som är 16,5 till 20 cm lång och en lika lång svans. De väger ungefär 160 gram. Pälsen är på ovansidan brun- eller rödaktig och har ibland ett vitt mönster. Undersidan är allmänt ljusare. Vid varje axel finns en ljus strimma. Dessa spetsekorrar är aktiva på dagen, främst på morgonen och på kvällen, och vilar på natten i bergssprickor eller jordgrottor. De är bra klättrare men undviker träd och vistas hellre på klippor. Individerna av arten lever ensamma. Födan består av insekter som fjärilar och deras larver, myror och frukter. På grund av det osociala levnadssättet förekommer ingen ömsesidig pälsvård. Istället vårdar individerna sin päls med hjälp av trädens bark eller med tassarna. Honans fortplantningsorgan är så uppbyggda att fem ungar per kull är möjlig. Hanens testiklar ligger i bålen och inte i ett scrotum vad som skiljer arten från släktet Tupaia. Hotet mot indiska spetsekorrar består av förstörelsen av deras levnadsområde genom skogsröjning. IUCN listade arten en tid som nära hotad med den betraktas numera som livskraftig.

南印樹鼩（學名：Anathana ellioti）是樹鼩目樹鼩科印度樹鼩屬下唯一一種，分布於印度的中部和南部。 體長為16-18.5厘米，尾長16.5-19.5厘米，雜食性動物。