بومة تنغمالم (الاسم العلمي: Aegolius funereus) هو نوع من فصيلة بوم حقيقي.

Sýc rousný (Aegolius funereus) je druh sovy z čeledi puštíkovitých. Má rozsáhlý areál rozšíření, rozprostírající se v pásmu tajgy v Severní Americe, Evropě i Asii, a izolovaně i jižněji. Typický biotop pro něj představují rozlehlé staré jehličnaté lesy, ale místy žije i ve smíšených a listnatých porostech, kde vždy vyžaduje přítomnost doupných stromů nebo aspoň vhodných hnízdních budek. Velikostně jde o sovu přibližně srovnatelnou se sýčkem obecným. Zbarvena je nenápadně, svrchu hnědě se světlým skvrněním a zespodu bělavě s rozpitými hnědými skvrnami. Nejvýraznější je u ní světlý, tmavě ohraničený závoj, který jí v kombinaci s velkýma žlutýma očima propůjčuje jakoby udivený výraz. Sýc rousný je aktivní až na výjimky výhradně v noci, kdy loví hlodavce a další drobné savce; pravidelně, ale nikterak často ukořisťuje také menší ptáky, a to zejména v obdobích, kdy se potýká se sníženou dostupností primární kořisti. Jako hnízdo využívá opuštěné dutiny vytesané datlem černým a žlunou nebo vhodné hnízdní budky, do kterých snáší 3–6 bílých vajec. Na zahřívání vajec, jakož i na krmení malých mláďat se podílí výhradně samice, která v této době zůstává na hnízdě prakticky nepřetržitě, a je tudíž odkázána na donášku potravy ze strany samce. Mláďata hnízdo opouští po 30–32 dnech jako ještě ne zcela vzletná a několik dalších týdnů jsou rodiči krmena mimo něj. Významné predátory sýce rousného v celé Evropě představují kuny, které stojí za signifikantní částí ztrát na hnízdech a patrně i na vylétaných mláďatech. Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí sýce rousného s odkazem na rozlehlý areál rozšíření jako málo dotčený druh. V Česku se tato pravidelně, ale nijak početně hnízdící sova stačila od 60. let 20. století rozšířit z pohraničních horstev také do řady níže položených oblastí, a to hlavně na území jižních a jihozápadních Čech a Českomoravské vrchoviny. Dle Zákona o ochraně přírody a krajiny je sýc rousný přesto uveden na seznamu zvláště chráněných druhů ptáků v kategorii silně ohrožených taxonů a požívá proto zvýšené právní ochrany.

Perleugle (Aegolius funereus) har en længde på 24-26 centimeter og et vingefang på 52-58 centimeter. Perleuglen har et ret rundt hoved, lysende gule øjne, en bred sort kant på sløret og små hvide prikker i fjerdragten i panden. Perleuglen er en meget sjælden ynglefugl i Danmark og den ses også meget sjældent som trækfugl, dog findes perleuglen undertiden i invasionsår. På Bornholm findes især mange efterladte sortspættehuller, som arten ynder at yngle i. I 2011 ynglede 3 par i landet. Perleuglen holder til i nåleskov og er nataktiv. Den er regnet som kritisk truet på den danske rødliste 2019.

Der Raufußkauz (Aegolius funereus), in älteren Publikationen Rauhfußkauz, ist eine kleine Eule aus der artenarmen Gattung Aegolius, der darüber hinaus drei weitere in Nord-, Mittel- und Südamerika beheimatete Arten angehören. Die streng nachtaktive Art bewohnt den holarktischen borealen Nadelwaldgürtel sowie inselartig aufgesplittert Mittelgebirgs- und Gebirgslagen in Europa, Asien und Nordamerika. In letzter Zeit wurde in Mitteleuropa eine starke Ausbreitungstendenz in Niederungslagen festgestellt. Der Raufußkauz bewohnt alte Nadelwälder oder nadelholzdominierte Mischwälder. Selten kommt er auch in reinen Laubwäldern vor. Er ist wie die meisten Eulen Höhlenbrüter und somit auf natürliche Baumhöhlen oder Höhlen größerer Spechtarten wie Schwarzspecht oder Helmspecht angewiesen. Seine Nahrung besteht überwiegend aus Nagetieren, zu einem kleineren Teil aus Vögeln. Derzeit werden meist fünf Unterarten beschrieben, von denen keine in einer Gefährdungsstufe der IUCN aufscheint.

El mochuelo boreal (Aegolius funereus),​ también conocido como lechuza de Tengmalm, es una especie de ave de la familia Strigidae que habita en el norte de Europa, los Alpes, áreas de los Balcanes y por los Pirineos. Se trata del búho de montaña por excelencia, y reside en bosques densos de coníferas. Nunca se aleja de las zonas de cría.

Helmipöllö (Aegolius funereus) on Suomessa esiintyvä pöllö.

La Nyctale de Tengmalm ou Chouette de Tengmalm (Aegolius funereus) ou, encore, Chouette boréale est une espèce de petits rapaces nocturnes de la famille des Strigidae. Difficile à observer, elle est protégée au niveau européen. Espèce d'origine boréale, elle est peu présente en France, on la retrouve principalement dans les massifs montagneux et les forêts froides, en altitude (Vosges, Jura, Massif central, Préalpes, Alpes, Pyrénées) et les principaux plateaux de l'Est (Ardennes, plateaux lorrain, champenois et bourguignon, Morvan).

La civetta capogrosso (Aegolius funereus (Linnaeus, 1758)), detta anche gufo boreale, è un uccello rapace notturno della famiglia degli Strigidi.

キンメフクロウ（金目梟、学名：Aegolius funereus）は、フクロウ目フクロウ科に分類される鳥類の一種。和名は特徴的な目の色から、英名の Tengmalm's Owl はスウェーデンの博物学者ピーター・グスタフ・テングマルムから名づけられた。

북방올빼미 학명: Aegolius funereus)는 올빼미과 올빼미목에 속하는 새이다.

De ruigpootuil (Aegolius funereus) is een kleine uil uit de familie van de echte uilen (Strigidae). De wetenschappelijke naam van de soort werd als Strix funerea in 1758 gepubliceerd door Carl Linnaeus. De soort komt voornamelijk voor in dichte naaldbossen in het noorden van Noord-Amerika, Azië, Europa en in grote bergketens zoals de Alpen en de Rocky Mountains.

Włochatka (zwyczajna), sowa włochata (Aegolius funereus) – gatunek średniego ptaka drapieżnego z rodziny puszczykowatych (Strigidae).

Mocho-funéreo (Aegolius funereus) é uma espécie de ave da família Strigidae.

Мохноно́гий сыч (лат. Aegolius funereus) — вид хищных птиц из семейства совиных.

För ugglesläktet Aegolius, se pärlugglor. Pärluggla (Aegolius funereus) är en liten uggla som förekommer i barrskogar i norra Europa, Asien och Nordamerika.

Paçalı baykuş (Aegolius funereus), baykuşgiller (Strigidae) familyasından bir baykuş türüdür.

鬼鸮（学名：Aegolius funereus）为鸱鸮科鬼鸮属的鸟类。分布于欧洲、亚洲、北美洲（阿拉斯加到加拿大），包括中国大陆的黑龙江、内蒙古、甘肃、青海、新疆等地，主要栖息于针叶林中以及也见于松、桦、白杨的混交林中。该物种的模式产地在瑞典。因在夜晚時面部變得如同鬼一樣而聞名。